„S Martinou se budeme brát, požádal jsem ji o ruku na Rhodosu, to bylo super. Je to turbulentní, jak to mezi herci bývá. Prsten ještě nemám, ona jo. Ale brzy budeme mít oba,“ přiznal.
Nedávno si se snoubenkou střihli milostnou scénu v komedii Holka od vedle. „Já bych se chtěl přimluvit u všech producentů, režisérů a castingových režisérů, aby obsazovali víc skutečné páry do rolí milenců. Pro nás je to mnohem lehčí a zahrajeme to líp. My tam máme jednu takovou odvážnější scénu a my jsme to na první dobrou vystřihli. A všichni se divili, jestli nám to nevadí. A nám to nevadí, my to děláme docela běžně a rádi i jindy, takže to nevadí. Čímž jako nechci říct, aby nás obsazovali do porna. Ale je to příjemnější dělat s někým, s kým už jsme to dělali,“ usmívá se Bartoš.
Herec ale s nahotou nemá velké problémy. V divadelním představení Jak se dělá divadlo ukazuje penis. „Vytahujeme levé varle. Pravé varle bych v životě nevytáhl, ale levé, to dělám jednou dvakrát měsíčně. S klukama Bartoš, Kranich, Vodochodský si to vždycky užijeme,“ láká na odvážný výklad Čapkova textu Bartoš.
Než se stal hercem, pracoval jako dělník ve velmi tvrdých podmínkách v Hamburku, kam odjel za svou tehdejší láskou. „V osmnácti a devatenácti letech jsem tam nakládal a vykládal lodě. Byl jsem tam jediný Evropan v týmu asi dvacet lidí. Jinak tam byli chlápci z Maroka, Turecka, Kazachstánu a tak. Bylo to ostrý. Nastupovali jsme v šest ráno na denní nebo v deset večer na noční. Měli jsme takzvaného Schichtführera, a ještě jsme pracovali v Lagerhousu. Lagerhouse je německy sklad, což jsem tehdy nevěděl,“ vzpomínal na tvrdou dřinu Bartoš.
„Ten náš Führer byl Kazach, jmenoval se Vadim a byl hodně vostrej. Procházel kolem nás a křičel na nás: Schneller, Ausländer, schneller. To znamená: Rychleji, cizinče, rychleji. Ze mne lil pot, házel jsem tam ty krabice a říkal jsem si, že chci domů, studovat zase psychologii a hrát v kapele,“ dodal.