NAŠE ÚPLNĚ PRVNÍ SETKÁNÍ A POCITY Z NĚJ
Kateřina: Nastoupila jsem k úplně cizímu chlapovi do úplně cizího auta a nechala se vézt bůhví kam. Naštěstí to byla jenom pracovní večeře v jedné z pražských restaurací, která se potom na dlouhý čas stala naší až takovou, dalo by se říct, domovskou. Brala jsem tu večeři čistě pracovně, jakkoli probíhala v neformálním duchu. Teď zpětně si oba dobře uvědomujeme, že už tehdy hned napoprvé tam zavládla pohoda, blízkost a klid, který nás provází dodnes.
Mirek: Káťu jsem znal z divadla. Hledali jsme partnera pro náš vánoční večírek, tak jsem ji oslovil, jelikož se mi líbila její tvorba. Katka se nakonec ujala nejen samotného zpívání, ale přivedla dokonce celý tým lidí a společně vytvořili scénář k vánoční akci. Pozval jsem ji na pracovní večeři a vyzvedl jsem ji u Vinohradského divadla. U večeře jsme se skvěle bavili, práce nám plynula a těšil jsem se, až ji zase potkám.
KDY JSEM POCÍTIL/A ŽE JE TO LÁSKA
Mirek: Asi na třetí schůzce jsem věděl, že jsem se zamiloval a rád bych s Katkou byl. Hrozně mě „štvalo“, že byla pořád nastavená v pracovním módu a absolutně ignorovala fakt, že spolu budeme po zbytek života. (smích)
Kateřina: Podprahově jsem to asi opravdu zavnímala už na té první večeři, ale reálně jsem se tomu bránila následující tři měsíce. (smích) Zlomový okamžik nastal asi cestou na zkoušku kostýmů do Pardubic, kdy ze strany Míry proběhlo strašně krásné vyznání, které prolomilo ty moje „třicetileté ledy“. To byl pro mě ten moment, kdy jsem se zamilovala. Za týden jsme si řekli, že budeme spolu a za další týden jsme se k sobě nastěhovali. Nutno podotknout, že tohle všechno probíhalo v předvánoční době, kterou s tím dodnes máme spjatou. Na prohlídku bytu jsme šli symbolicky 1. ledna a rovnou v něm zůstali a za rok jsme se den po Štědrém dni brali. Takže Vánoce jsou pro nás jako svátky výjimečné navíc ještě takto.
NÁŠ SYN MI TĚ NEJVÍC PŘIPOMÍNÁ, KDYŽ...
Kateřina: Náš syn je totální Mírova kopie, v tom nejlepším slova smyslu.
Mirek: Ale tančí a zpívá jako ty.
Kateřina: Musím říct, že si velmi užívám pohled na ně, jak jsou si podobní, jak jsou spolu hezcí. To jsou přesně ty chvíle, kdy si uvědomuju radost a vděčnost, že je mám.
Mirek: Vzhledem k tomu, že ti není podobný vzhledem, tak mi tě připomíná svou společenskostí, laskavostí a navíc – miluje divadlo. Fascinuje ho hudba a příběhy. Zpívá do mikrofonu a tančí.
Kateřina:
Vést ho k divadlu je to poslední, co jsem chtěla. Nicméně jablko nepadá daleko od stromu. Ale nepředbíhejme, je mu teprve šest let, takže má ještě čas, případně to „stočit“ i na jiné obory.
KDY A PROČ JSME SE NAPOSLEDY POHÁDALI
Kateřina:
My se nehádáme. Ale zrovna předevčírem se nám semlel totální den blbec, ještě k tomu úplně nesmyslně na Mírovy narozeniny. A musím zcela objektivně uznat, že jsou chvíle, kdy to se mnou má můj muž fakt těžké, jak už to tak bývá. Uznávám, že je to svatý muž. Jak říká poslední dobou s oblibou náš syn nad sochami svatých: Je to svatý člověk.
Mirek: Bez komentáře. Ne, dělám si legraci. Občas nás válcují povinnosti, že někdo trochu vypění, ale ne na sebe spíš na okolnosti. Vše si vždycky vyjasníme a máme se fajn a hrozně moc rádi. Víme, proč spolu jsme a hodláme to tak nechat. Náš vztah je harmonický a pevný a za to jsme velmi vděční. Já jsem velmi vděčný.
V ČEM SI NEJVÍC NOTUJEME A V ČEM NAOPAK VŮBEC
Mirek:
Notujeme si ve všem. Máme spoustu společných zájmů – cestování, kultura, životní styl, dobré jídlo. A v čem naopak vůbec? Asi když je pres, tak mně to nevadí, vnímám to jako fakt. Zatímco Kateřina s tím hodně bojuje a zbytečně ji to pak válcuje a trápí. Ale to jsou drobnosti. Když se něco řeší opravdu na vážno, tak to nás naopak hodně stmelí.
Kateřina: Všechno, co říká Míra, můžu podepsat. A také milujeme společné procházky městem, přírodou, baví nás to, nabíjí nás to energií a pozitivním elánem. Strašně rádi se potkáváme s našimi i Máťovými kamarády. Já si se svým mužem notuji převelice, ale to notování sama se sebou bych mohla ještě „vyladit“. Doslova!
KDYŽ MI ZPÍVÁŠ, TAK...
Mirek: Když mi zpíváš, tak jseš to prostě ty. Mám to hrozně rád. Když už jsme hovořili o těch narozeninách, před pár lety jsem od Katky dostal dokonce píseň věnovanou přímo mně/nám. Jmenuje se M Song. Napsala ji s Davidem Hlaváčem a dalšími přáteli. Já jsem v tomhle obrovský fanoušek svojí ženy. Baví mě, že se teď věnuje hodně vlastní tvorbě a vznikla kolem ní senzační kapela. Velký dík Šimonovi Markovi a Igorovi Ochepovskému, kteří tu kapelu dali dohromady. A jsem hrozně rád taky za Ondru Urbánka ze Supraphonu, který tomu dodal další rozměr a dosah. Těším se na všechno, co přijde.
Kateřina: Když zpívá Míra, rovnou se pro jistotu sám sobě směje, a tím rozesmívá mě. Mám tyhle naše chvilky, kdy si ze sebe umíme udělat legraci, moc ráda. A když se k němu přidá náš syn, nemá to už vůbec chybu. Oni dva jsou opravdoví blázni do textů písniček, Maty má díky tomu v muzice dost dobrý přehled. Když mi zpívají oba dva, tak jsem blažená a vždycky se k nim ráda přidám. A pokud jde tedy o moje zpívání, byla tu řeč o kapele a naší tvorbě a je tu koncert, na který se aktuálně ohromně těším v rámci programu Smetanovy Litomyšle. Srdečně vás na něj do Festivalových zahrad 21. června zvu.
MOJE NEJVTIPNĚJŠÍ VZPOMÍNKA NA TEBE
Mirek: Káťa je velký komik. Vždycky mě s jistotou rozesměje, jak ztvárňuje Linu Lamontovou ve Zpívání v dešti a baví tím mě i celé hlediště. Rád pozoruju, jak moc si to užívá ona i diváci.
Kateřina: Je to moje milovaná role. Bohužel přichází čas její derniéry, nedovedu si to loučení zatím vůbec představit. Možná je čas, vyslat do vesmíru přání o další takovou příležitost.
ČÍM TEĎ NEJVÍC ŽIJEME
Kateřina: Teď nejvíce již zmíněnou kapelou a krom všech představení, které jsou v běhu, tedy i hudbou. Nedávno vyšel singl písničky s názvem Nebe neubývá. Krátce na to bude následovat videoklip k další písni. To všechno ještě před létem. Na podzim třetí singl. Na ten se osobně těším ze všeho nejvíc. Průběžně budu pracovat na albu jako takovém, které má vyjít zhruba za rok. No a aktuálně je v běhu na TV Prima seriál Parťák na baterky, kterého jsem ráda součástí. A děkuji tímto Karlovi Janákovi za příležitost. V rodinném životě teď hodně žijeme přípravou do školy. Z Máti bude od září prvňáček.
Mirek: Maty má za sebou zápis do školy. Tento mezník nám jistě přinese spoustu změn, jsme zvědaví a těšíme se. Máme velkou radost, že bude chodit do školy, kterou si přál. V kombinaci s Kateřininou a mojí prací máme o zábavu postaráno.
NÁŠ ZATÍM NESPLNĚNÝ SPOLEČNÝ SEN
Kateřina: Vždycky nás hrozně láká, když jsme někde na dovolené, zkusit žít půlku roku v zahraničí a půl roku tady. Praha je naše milované místo, domov, na tom nic měnit nechceme. Ale něco na tom je, v zimě pobýt chvíli v Itálii na horách a v létě v Řecku u moře a rádi bychom to tak do budoucna alespoň náznakem zachovali, kdoví, jestli by to fungovalo, ale alespoň snít o tom můžeme, no ne?
KDYŽ NA TEBE MYSLÍM, TAK...
Kateřina: ...mám klid na duši, jak říkáme u nás doma Mír(a) klid. Spokojenost, že jsme se potkali a našli, a že mám takového úžasného parťáka pro život, co NENÍ na baterky!
Mirek: …mě na žití s Kateřinou baví to, že každý den je úplně jiný. Hrozně mě to takhle těší a asi mě to nikdy neomrzí.
KDE NÁS VIDÍM ZA DESET LET
Kateřina: Na těch zmíněných horách nebo u moře. Zároveň spokojení ve zbožňované Praze. Obyčejné dny a obyčejné bytí spolu. Někdy si tedy připadám, že za deset let skončím v blázinci, ale doufám, že to bude spíš ta první varianta. (smích)
Mirek:
Kombinace práce, která nás baví a bytí spolu, ať už kdekoli. Spokojení, zdraví. A těším se na všechno, co budeme zažívat s naším synem. Jak bude růst, kudy se ubírat. Na všechny ty společné chvíle a novinky, které nás čekají.
VZKAZ PRO TEBE
Kateřina: Miluju tě. A děkuju za všechno, ty svatý člověče. Jen tak dál. Moc si tuto naši společnou jízdu užívám.
Mirek: Jsem hrozně rád, že v prosinci 2016 Kateřina cestou do Pardubic nevystoupila někde na benzínce, a že můžeme žít tento náš zábavný a vzrušující život společně.