„Ale to neznamená, že tahle strava je jenom zdravá. Existují i veganské zmrzliny, burgery, chipsy… Nemůžu říct, že žiju jako asketa. Jím hodně, určitě víc, než by do mě někdo řekl, ale funguje to. Opravdu se nehlídám. Nevím, čím to přesně je,“ vypráví.
Cítí se dobře i po fyzické stránce, ale taky o sebe dbá. „Sázím hodně na preventivní prohlídky. Chodím na zubní, oční... Bohužel, moje maminka prevenci neřešila, přitom byla vystudovaná zdravotní sestra. Deset let nebyla u doktora, proto se na její rakovinu prsu přišlo velmi pozdě. Takže já jsem poučená. Už tehdy, když jsem ji doprovázela na chemoterapie, mě doktoři upozorňovali, že musím chodit na pravidelná vyšetření prsů,“ vypráví dcera zesnulé Nadi Urbánkové.
Společně s ostatními pozvanými kmotrami otevírala v Kolíně Lékárnu Tyršova, které se shodou okolností stará o e-shop. Málo se to ví, ale Jana Fabiánová se věnuje dvěma zcela rozdílným profesím. Zpívá a skládá si vlastní písničky a vedle toho navrhuje webové stránky.
„Díky pandemii se mi otevřel svět web developmentu a grafiky, se kterým jsem laškovala už dřív. Když si chce umělec vydělat peníze, musí někam jet, což během pandemie nešlo. Tak jsem seděla doma, koukala na Netflix, ťukala do počítače a strašně mě to začalo bavit. Vytvářím na zakázku weby, grafiku. Už hodně let mě to živí. Je to krásný doplněk k showbyznysu, který je po té pandemii nestálý a navíc můžu pracovat z domova,“ vypráví.
Naučila se to z nutnosti a taky ze zvědavosti. „Když jsem v roce 2002 začala zpívat a a měla svoje první fotky, sama jsem si je chtěla retušovat. Tak jsem se začala učit zacházet s photoshopem. Pak jsem si řekla, že bych chtěla mít svoje webovky, ale jiné a zjistila jsem si, jak se dělají webové stránky. Postupně se to začalo nabalovat, a když jsem pak žila v Americe, udělala jsem si v Los Angeles, které je mekkou technologií, nějaké certifikáty jako programátorka,“ dodává.
I když nové technologie miluje, v „chytrém“ domě nebydlí. Před dvěma lety si koupila sto padesát let starý statek u Benešova a teď ho dává do kupy. „Fascinuje mě, jak dobře jsou ty staré domy vymyšlené. Mají tlusté kamenné zdi s velkou kachlovou pecí uprostřed a to teplo, které z nich sálá, stěny nasáknou. Takže i můj dům je vysoce inteligentní, i když takhle starý,“ usmívá se.
Jak v Česku, tak v Americe se léta živila především divadlem. Pak se od něj odklonila. „Vždycky ho budu milovat, ale na jevišti říkáte cizí text a já radši interpretuji ten svůj,“ vypráví. Skládá si vlastní písničky (pop rock), které si ráda textuje v češtině. A po delší přestávce se pomalu vrací ke koncertování. Pátého listopadu ji čeká vystoupení v čáslavské synagoze a patnáctého prosince společně s Felixem Slováčkem v pražské Lucerně. Připravuje se také se na natáčení klipu k singlu Řeka bez vody.
Koncertování i divadlo omezila v souvislosti s kauzou týkající se psychiatra Jana Cimického, jenž byl vyšetřován a nakonec obviněn a odsouzen za sexuální útoky a vydírání. Proti rozsudku se odvolal, ale byl mu potvrzen. Jana Fabiánová byla první, která do veřejného prostoru vnesla svoji osobní zkušenost s Cimickým, který ji ve chvíli, kdy u něj hledala po rozvodu odbornou pomoc, sexuálně napadl. Poté se přihlásily další postižené ženy s podobnými traumatickými zážitky.
„Spadla ze mě obrovská tíha. Těch pět let jsem nevystupovala tolik i proto, že se mi nechtělo. Byla to těžká a obsáhlá kauza a spousta lidí ke mně chovala nedůvěru, mysleli si, že lžu. Takže teprve teď mám pocit, že si můžu vydechnout, hrát a zpívat. Všichni snad už vědí, že jsem říkala pravdu, i když byla hodně nepříjemná. Jsem ráda, že je to za mnou, a věřím, že má smysl se v takové situaci ozvat, nezametat podobné věci pod koberec,“ konstatuje.
„Kdyby soud s panem Cimickým začal o pár let později, dostal by dvanáct let odnětí svobody. Takové jsou dnešní sazby. On dostal maximální možnou výši trestu podle dřívějšího sazebníku, což je pět let,“ říká.
„Nikdo se nebude vyjadřovat.” Cimický po rozsudku zavřel svou ordinaci![]() |
Jana Fabiánová strávila řadu let v Americe a pořád se do ní ráda vrací. „Mám tam výborného manažera, chtěla bych tam dál dělat muziku. Los Angeles je unikátní tím, že se tam pořád něco děje a i když nejste ultra známou hvězdou, tak pokud je vaše muzika dobrá, lidi na vás přijdou. Obecně jsou tam daleko víc otevření novým věcem než tady. Když jsem se v roce 2012 do Ameriky přestěhovala a udělala tam první koncert s živou kapelou (fúze elektroniky a jazzu), tanečníky a projekcemi, nikdo mě neznal. A stejně se na mě přišlo podívat sto padesát lidí. Dokonce o tom vyšly články v novinách a nějaká recenze. Lidi tam fungují jinak než tady, jsou zvyklí chodit na nové věci,“ popisuje svůj start v zámoří.
„Ale Českou republiku bych nerada úplně opustila. Do Ameriky chci jezdit na dva tři měsíce. Takhle jsem si to kdysi vysnila. Baví mě i lítat letadlem, akorát ten jetlag nemám ráda,“ usmívá se.
Na americké hudební scéně ji hodně zaujal Youngblood. Minulý rok získal cenu Grammy, v jejíž akademii je Jana Fabiánová hlasující členkou. „Hrozně moc mu fandím, protože vrací rockovou muziku na mainstreamové platformy. Pár let byla na pokraji, což mi přijde škoda. Rock mám spojený se svobodou, rebélií a životní radostí, tak jsem ráda, že je zpátky,“ vysvětluje.
Před pár týdny ohlásila, že se bude podruhé rozvádět. A teď už žije s novým partnerem – Petrem Kosinerem alias Lázničkou. „Bylo to rychlé, už spolu bydlíme a je to krásné. V minulosti jsem už takový rychlý start ve vztahu zažila, ale byly tam varovné signály, které jsem ignorovala. Takže teď si na ně dávám sakra bacha, ale žádné red flagy zatím nevidím,“ vypráví.
Přítel si ji získal svojí povahou. „Je laskavý a vtipný. A je člověkem, který co řekne, to udělá. Umí se nadchnout pro každý nápad. Hraje výborně na kytaru, na piano a nádherně maluje. Bude mít výstavu,“ říká o svém partnerovi, který pracuje v gastru. Specializuje se na knedlíky. „Jeho firma vyrábí i veganské nočky, tak ty jím i já.“




























