Klára Cibulková, herečka, tanečnice a zpěvačka, se narodila v roce 1975 ve Znojmě, vyrůstala však v Kladně. Studovala na gymnáziu a poté na DAMU herectví. Její pedagožkou byla například i Věra Galatíková. Po škole nastoupila do souboru CD 94. Vystupovala také ve Švandově divadle v Praze.
Je známá ze seriálu Ordinace v růžové zahradě 2 jako lékařka Andrea Blechová, později Hanáková. Na obrazovkách jsme ji mohli vidět také v seriálech Černí baroni, Kriminálka Anděl, Dokonalý svět, Sestřičky nebo v televizních filmech Smrt pedofila, Město bez dechu, Agentura Puzzle a Swingtime.
V novém dílu pořadu 13. komnata promluvila herečka o bolestech zad, které jí trápí už od útlého dětství. „Jezdili jsme s rodiči hodně na hory. Maminka říkala, že mě jednou nabral lyžař, který jel ze svahu šusem, a já po tom nárazu odletěla pět metrů daleko. Na to si ale nevzpomínám. Vím jen, že jsem na horách jednou bobovala a narazila si kostrč. A od té doby mě pak začala pořád bolet záda,“ popisuje Cibulková s tím, že jí bylo tehdy necelých šest let.
Po nástupu do první třídy se začaly bolesti stupňovat. „Nevydržela jsem ve škole při vyučování moc dlouho sedět, záda stále bolela a já se pořád různě kroutila. Pamatuji si, že mi pak rodiče koupili takovou židli klekačku, abych u stolu seděla rovně aspoň doma, když jsem psala úkoly,“ vzpomíná.
Později jí lékaři diagnostikovali těžkou skoliózu – patologické zakřivení páteře. Od třinácti let nosila po tři roky dvacet tři hodin denně korzet až ke krku. Přestože pravidelně cvičila, její stav se vůbec nelepšil. V šestnácti letech proto měla jít na operaci. Odmítla ji však, protože chtěla zkusit přijímačky na DAMU a bylo jí řečeno, že po operaci by se nemohla rok hýbat.
Ordinace mi přinesla popularitu, ale všeho moc škodí, říká Klára Cibulková |
„Nedokázala jsem si to tehdy vůbec představit. Lékaři mi řekli, že je tam samozřejmě risk, že to nevyjde, ale že pokud operaci neabsolvuji, mohu se rovnou rozloučit s představou, že bych někdy vůbec měla děti, protože je s takovou páteří prostě neunosím,“ říká herečka, která nastoupila ve strachu před operací rychle cestu samoléčby.
„Spolužačka našla vyhlášeného ukrajinského doktora, který dojížděl za pacienty i do Německa. Máma se mnou vstávala ve čtyři ráno a jezdily jsme do Ostravy za ním. Dělal se mnou různé cviky v různých polohách. Byly to takové tlakové masáže, které strašně bolely. Bylo to opravdu velmi bolestivé, ale pomohlo to. Naordinoval mi také určitý způsob stravy. Zakázal mi například červené maso,“ popisuje.
Po třech měsících samoléčby se Klára vrátila do nemocnice na kontrolu, která z pohledu lékařů měla být předoperační. „Změřili mi stupně výchylky páteře a z padesáti osmi stupňů bylo najednou třicet sedm. Pan primář na to tehdy koukal a říkal, že to snad není možné a že v tomto stadiu tedy operaci nepotřebuji a budou vše dál sledovat. Od té doby už jsem tam nebyla, už jsem nechtěla na žádný rentgen,“ říká Cibulková s tím, že lékaři přesto trvali na tom, že děti mít nebudu, protože je s touto dispozicí bohužel neodnosím.
„Děti jsem chtěla, ale hodně jsem se i bála. Říkala jsem si, že budu muset být hodně silná, protože to asi tedy bude hodně bolet,“ říká. Přesto těhotenství riskla a krátce po sobě porodila přirozenou cestou dvě děti, syna Matyáše a dceru Magdalénu.
Pravda přece může přinášet i pocit bezpečí, říká Klára Cibulková |
„I během těhotenství jsem až do sedmého měsíce pravidelně a intenzivně cvičila. Pak se tělo začalo přirozeně připravovat na porod. To znamená, že se vám rozjedou vazy a uvolní se vám svaly. Což je pro skoliózu samozřejmě úplně kontraproduktivní, protože to, co by mělo držet, tak nedrží. Po porodu se mi pak stávalo, že kromě toho, že to hrozně bolelo, jsem se v noci třeba budila a vůbec jsem necítila celé ruce. Což je blbé, protože nemůžete dítě přebalit, když nemáte vůbec cit v rukou. To mě vyděsilo,“ vzpomíná.
Aby se dostala Klára Cibulková zpátky do formy, musela začít opět intenzivně cvičit. Dnes se jí daří dobře v rodinném životě i v práci, i když stále žije s bolestí a musí každý den cvičit. Jak sama říká, skolióza vyžaduje silnou vůli a velkou disciplínu.
VIDEO: Bolí to, ale práce se kvůli nemoci nezřeknu, říká Cibulková:























