Co vás přimělo odstěhovat se do exotiky?
Velmi praktická věc. Neměla jsem vůbec žádné peníze a nemohla jsem si dovolit začít tvořit byznys, když jsem se starala o tři děti jako singl máma. Věděla jsem, že se buďto zblázním, nebo se postavím do své síly a hledala jsem místo, kde bych tu podporu mohla mít. Našla jsem ji na Bali. Je to tropický ostrov, kde jsem hned u oceánu a piji kokosy každý den, mám tam úžasnou komunitu. To je taková moje manifestace, kterou jsem si evidentně zmanifestovala.
Je to úplně jiný život? Musela jste se jako máma samoživitelka rozmýšlet, co vám na to řeknou děti, když je vytrhnete z toho, na co jsou zvyklé, a odstěhujete se?
Byl to jeden z nejtěžších momentů mého života. Nevěděla jsem, jestli budu mít na druhý den pro nás peníze, nebo jestli budeme mít kde bydlet. Bez rodiny a přátel bych to nedala. I teď se otáčíme a říkám si: Jak jsem to dala? Jak jsem to zvládla? Tři malé děti, sama.
Musím ale říct, že mi to pomohlo stoupnout si do své síly a i v těch nejtemnějších momentech jsem věděla, že nemůžu dělat kompromisy. Mohla jsem se vrátit k modelingu, měla jsem nabídky, ale věděla jsem, že to už není moje cesta, že moje cesta je právě posvátná sexualita, průvodkyně duší, pomoc ostatním lidem podpořit je v transformaci, kterou si procházejí. I když jsem neměla žádné peníze, tak sem se rozhodla, že toto musím udělat.
A děti? Myslím, že cítí, že jejich svoboda je závislá od mé svobody. Ten největší dar, který můžu dát, je, že si zpracovávám svoje staré vzorce a bloky, které mě drží zmenšenou a malou a které mě nutí třeba tvořit nebo reagovat na potěšování ostatních lidí a jejich očekáváních.
Jak vzpomínáte na miss, na konec devadesátých let, který vás určitým způsobem zformoval do života?
Upřímně, moc na to nevzpomínám. Moc věcí si z té doby nepamatuji, ale cítím, že to bylo hodně důležité pro moji cestu, abych se dostala zpátky k tomu, kdo jsem. Mám pocit, že jsem to vzala objížďkou. Potřebovala jsem si prožít tyto momenty. Spousta z nás vyrůstá v tom, že se musíme potlačit, zmenšit. Musela jsem projít cestou miss, modelingu, abych začala cítit, co já chci. Celý život jsem to nevěděla, protože jsem byla tak potlačená, abych potěšila svoje rodiče, abych zapadla, přežila, že mi trvalo do třiačtyřiceti let, než jsem si dovolila dát svobodu a být tím, kdo jsem.
Miss ČR 1999 Helena Houdová
Přijde vám, že modelingovou éru, kterou jste zažila o dvě dekády zpátky, prožil někdo úplně jiný a ne vy?
Připadám si, že jsem za jeden život prožila už sto životů. Je to fičák, ale jsem za to zároveň vděčná. To, co se nám dělo před sto lety, trvalo sto let, tak teď se nám děje v rámci měsíců. Zrychluje se vývoj lidstva, osobní vývoj, vývoj nás jednotlivců. My buď té změně dovolíme, aby se stala, a pak můžeme odhodit to staré, abychom vytvořili prostor pro příchod nového, nebo proti tomu bojujeme. Transformace, kterou si teď celosvětově procházíme, není transformace jenom kolektivu, ale každého jednoho z nás. Jsem neskutečně věcná, že už jsem si prošla tou tmavou nocí duše, několikrát ve svém životě, takže teď můžu držet v bezpečí, jemnosti a lásce lidi, kteří si tou změnou prochází.
Nedávno jste se potkala s exmanželem a otcem vašich dětí. Jak to probíhalo?
Bylo to hodně emocionální, ale musím říct, že v obrovské lásce a pochopení. Jde o veliké léčení jak tatínka, tak mě, dětí, ale i všech, kteří v tom byli zainteresovaný. Mám pocit, že si tím potřeboval projít, aby si vyřešil svoje vlastní vzorce, staré bloky. Aby je pochopil a uviděl, aby odpustil. Já jsem si tím zase potřebovala projít jako singl máma a abych začala tvořit ze své podstaty. Mám pocit, že ženství a mužství kolektivně, a u nás je to vidět na tom konkrétním případu, se potkává, začíná se sjednocovat do posvátné jednoty.
Houdová s dětmi přiletěla za exmanželem, kterého propustili z vězení |
Nakoplo vás Bali a zvedlo vám sebevědomí natolik, že jste teď začala i zpívat? Co vám to osobně dává a co má zase předat dalším?
Mně se pročišťuje oblast krku už dlouhou dobu. Když jsem si prošla zneužitím v dětství, tak jsem křičet nemohla. Potlačila jsem to v sobě a tělo to v sobě drží. Jakékoliv traumata, ať jsou velikánské, třeba ztráta blízkého člověka nebo zneužití, nebo ať jsou malinké, když nám rodiče řeknou, že něco s námi není v pořádku a my musíme potlačit část sebe.
Poslední tři čtyři roky pracuji na tom, abych mluvila svoji pravdu. Abych vyjadřovala sama sebe. Když cítím vztek, abych křičela, abych byla propojená sama sebou a se svým tělem. Ten největší průser, který vidím u sebe a u tisícek svých klientů, je, že jsme znecitlivění a nejsme propojený sami se sebou. Pak jen reagujeme na věci, které se nám dějí a netvoříme svoji vlastní realitu, svůj svět. Netvoříme z lásky, ale ze strachu.
Pro mě je to dlouhá cesta, ale dostala jsem se teď do bodu, kdy dovoluji svému hlasu, svým emocím znít přesně tak, jak chtějí znít. Zvuk nese vibrace, to je nejlehčí, nejjednodušší způsob jak transferovat frekvence. Pro mě to je obrovsky léčivé a třeba i pro lidi, se kterými pracuji. Používám už svůj hlas na to, abych i léčila. Ještě nemám úplně slova, co to znamená, nebo jaký to má název, nebo kdo jsem. Ale vím, že mě to bere tady tím směrem a děkuji za tu otázku.
Spousta lidí si neuvědomuje, že funguje na pomyslného autopilota. Musíte je tady z toho přepnout na manuál?
Ježiš, to je krásné, že to říkáš, protože to je hlavní důvod, proč jsme jako lidstvo, kde jsme. Proč jsme v té transformaci. Po tisíce let jsme byli úmyslně potlačováni, zadupáváni. Když potlačujeme své emoce a sexuální sílu, které jsou úzce propojené, pak jenom následujeme autority zvenčí, učitele, doktory, vlády, korporace a jsme tím pádem lehce manipulovatelní.
Ale když se vrátíme zpátky k sobě a začneme se propojovat se svými emocemi, se svou životní silou, z které tvoříme nejenom nový život, ale i projekty a myšlenky, léčíme s ní, tak najednou víme, že jsme silní. Že nejsme tak lehce manipulovatelní a vracíme se jako lidstvo do bodu, ve kterém jsme už byli, než přišel patriarchát, úmyslné potlačení, protože nás chtěli kontrolovat, manipulovat.
Miluju ženy a jsem na to hrdá, svěřila se na Valentýna Houdová |
Spoluvytváříte a děláte různé programy. Například Posvátná žena, Aktivace síly sesterství, Mentorka posvátného života nebo Posvátná pouť Egyptem. Měníte životy účastnic nebo účastníků, pokud jsou to i muži? Můžou se tam vůbec přihlásit?
Mám pro muže speciální program, jmenuje se Milenec bez hranic a je to moje srdcová záležitost. S obrovskou úctou a pokorou pracuji i s muži. Je to program na to, aby se naučili pracovat se svoji nejčistší a nejprůhlednější silou, kterou je naše sexuální energie a třeba se stali multiorgasmickými muži. Naučí se pracovat se svojí ejakulací, erekcí…
Učím to z pozice ženy, i toho, co je pro ženu ve vztahu a v milování důležité. Každé setkání, jednou týdně po dobu sedmi týdnů, doplňujeme i osobním koučinkem. Konkrétní muž může, ale nemusí přinést téma, ať už je to strach ze změny, nebo předčasná ejakulace, a my to v bezpečném prostoru, který může být i anonymní, zpracováváme.
Reakce, které mám, jsou úplně nádherné. Třeba když se zachraňují vztahy, nebo úplně mění ty, které byly dlouhodobé a jiskra tam opadla. Najednou muži objevují, co nového v sobě mají. Mám takovou radost, když muž najde odvahu vstoupit do své síly a vzít si zpátky to, co mu náleží.
Spousta lidí si může říct, jak jako žena z muže uděláte jedince, který orgasmus zažije několikrát po sobě? Co s ním budete provádět na sezení?
Všechno je online. Nikdo nikoho nesoudí, což znamená bezpečí. Nemůžu učit věci jako muž, ale učím z pozice ženy. Učím konkrétní nástroje, jak pracovat se vzrušením v těle, aby se rozprostřelo a nebylo soustředěné jenom v jednom bodě, který potom způsobuje předčasnou ejakulaci. Sdílím nástroj, jak se muž může hodiny a hodiny milovat, jak může pracovat se svojí erekcí, jak se může hlouběji propojit se svým tělem.
Zároveň i sdílím, jak může ženu podpořit, pokud si třeba prošla traumatem. Jak jí může vytvořit bezpečný prostor, jak komunikovat o věcech ohledně sexu, jak si vyčistit vztah se svojí vlastní sexualitou. A to platí i pro ženy. Sexuální síla není jenom o sexu a orgasmech, ale i o tvoření života, celého světa, své vlastní reality, ať už je to rodičovství, partnerství, byznys nebo hojnost. Když mám vyčištěný vztah se svojí sexualitu, tak si můžu vytvořit větší hojnost finanční a jakoukoliv jinou.
Když na Bali a potkáte někoho, kdo vás absolutně nezná, jak mu vysvětlujete a popisujete svůj minulý život, který je teď za vámi? A co to pro vás znamená, že ve vašem životě získala spiritualita nejvyšší prioritu?
To je krásná otázka. Asi se vůbec nevracím do minulosti. Mám teď žít pro tolik věcí. Mám tolik magie, která se mi děje. Dovolila jsem si věřit v zázraky a taky je žiji. Zažívám každý den nějaké kouzlo, magii. Takže ani nikomu neříkám, kdo jsem byla. Je to součástí mojí cesty, jsem za ni vděčná, ale snažím se žít moment teď a tady. Téměř každý den pláču, tečou mi slzy vděčnosti, protože jsem si dovolila dát si svobodu, být přesně ten, kdo jsem. Propojit se se svou podstatou a opravdu z ní tvořit. Byť zažívám někdy i šikanu z médií nebo soudy a útoky, tak vím, že to nemá se mnou nic společného. Je to zrcadlo těch lidí, ne moje. Takže jsem neskutečně vděčná.
Kdy naposledy jste někomu řekla, že máte šerpu a korunku krásy?
(smích) Asi nikdy. Já tedy vůbec nevím, jestli ji mám. Moje maminka ji možná má, ale vůbec nevím, kde je.
Jak vypadají vaše dny, máte nějaké rituály?
Mám rituál. Probudím se a propojím se svým srdcem a propojuji se se zdrojem, což znamená, že si opravdu dovoluji být v jednotě a se vším, co je. Jedna univerzita v Německu dělala studii o tom, jak lidi svítí. Protože my svítíme, jsme bytosti světla. Zjistili, že člověk, který žije tím otrockým způsobem života, svítí dvacet pět fotonů. Člověk, který dělá tu vnitřní práci, je napojený na sebe a tvoří ze své podstaty, tvoří misi duše, pro co sem přišel, tak svítí až sto tisíc fotonů. A já s tím světlem pracuji poměrně intenzivně, ať už je to pro léčení, nebo pro mé klienty, moji rodinu.
Dokážete lidem změřit s jakou sílou a intenzitou svítí i přes videokonferenci? Když spolu máte sezení.
Mám dar, že vidím podstatu každého člověka. Vidím jeho... ne duši, ale to světlo. A cítím třeba, jaké má bloky, které ho limitují. Díky tomuto daru můžu držet hluboký prostor, aby každý člověk, který se mnou pracuje, mohl přinést i ty nejtemnější stránky sama sebe, které třeba dlouho potlačoval, bojoval proti nim, ignoroval je a které se potom transformují přesně tím způsobem, který je pro toho daného člověka nejlepší.
Co na tom, co děláte, nemáte ráda?
Občas se zaseknu na Netflixu nebo na Instagramu. (smích) Ale i tu část sebe objímám. Vím, že je to OK. Ale jinak? Já vím, že to, co dělám teď, že žiji svůj účel. Žiji to, kvůli čemu jsem sem na planetu Zemi přišla a dovoluji si to. Teď už můžeme. My jsme po tisíce let nemohli, jak ženy, tak muži. Teď už můžeme a je to nádherné. Nevím jiný důvod žití existence planety Země, než růst a naplňování toho, kvůli čemu jsme sem přišli.
Co sledujete na Netflixu?
Teď jsem se dívala v recesi na Merlina. (smích) To je takový starší seriál. Ale mě tam baví draci a kouzla.
Kde jinak čerpáte informace a inspiraci?
Já to asi mám přímo. Mám moc hluboké napojení na zdroj. Můžeme tomu říkat Bůh, nebo energie, světlo, cokoliv. Vím, že když jsem propojená se svým tělem, srdcem, ale i třeba lůnem, tak ta moudrost ve mně je. Jsem součástí toho zdroje, stejně jako každý z nás a zároveň mám hluboké propojení i s matkou zemí, které jsem měla už odjakživa.
Pamatuji, že ještě jako holčička jsem čistila potůčky u nás na Homolce, starala jsem se o zvířata. Pak jsem je musela přestat jíst, protože to pro mě bylo moc. Nechápala jsem, proč lidi jedí zvířata, když cítí bolest. Pro mě je příroda asi největším zdrojem inspirace. Potom vlastně i to, o čem jsme se bavili. Ta sexuální síla. Když si žena, ale i muž, dovolí oddat se tomu, co cítí, tak se vstupuje do změnění stavu mysli, do takového transu. A tam se taky dějí věci, které souvisí s rozšiřováním vědomí, inspirací, tím novým, co sem přichází na planetu Zemi.
Vás sleduje na Instagramu spousta lidí. Co přinášíte těm, kteří by třeba chtěli žít obdobně jako vy, ale nemají možnost se odstěhovat do exotiky, pracují skoro nonstop, ale přesto obrací každou korunu?
Já byla v momentě, že jsem neměla vůbec žádné peníze, dokonce dvakrát třikrát ani na jídlo. Ale věděla jsem, že už nemůžu zůstat v otroctví, být v systému, který nás potlačuje, manipuluje. Prostě jsem se rozhodla, že vstoupím do své vlastní suverenity a že najdu způsob jak žít svobodně. A taky to dělám.
Vytvořila jsem si svůj svět, kde je hojnost, kde je spousta lásky, suverenita. Kde já se rozhoduji, co je nejlepší pro mě a moje děti, ne nikdo jiný okolo mě. Ta autorita. Jsem ještě komunistické dítě a vyrostla jsem v tom, že soudružky učitelky mají vždycky pravdu, že doktoři mají vždycky pravdu, že vlády mají vždycky pravdu, korporace. Už to tak nemám. Vystoupila jsem z toho, probudila jsem se z toho Matrixu. Vím, že jsem napojená na sebe, následuji to, co chci já a co vím, že je nejlepší pro mě a moji rodinu.
Houdová: Tvrdý byznys? Je čas, abychom si my vizionáři uvědomili svou hodnotu |
Dokážete vůbec pojmenovat a uvědomit si, kdo jsou lidi, od kterých se důsledně potřebujete odstřihnout?
Už se asi od nikoho odstřihávat nechci. Vím, že i lidi, kteří jsou tam, kde jsou a třeba soudí nebo je něco bolí, tak je to v pořádku. Je to jejich cesta, dávám jim svobodu, aby si prožili přesně to, co mají. Dávám zároveň svobodu sobě, abych si prožila to, co mám já. Protože každý z nás je někde na cestě a je to tak v pořádku. Byla jsem tam, kde jsou oni třeba taky, takže já mám obrovské pochopení. Tím, že jsem sama sobě dala svobodu, můžu ji dát taky i ostatním.
Mluvila jste o určité manipulaci. Důvěřujete vůbec lékařům?
Lékaři několikrát zachránili mně i mým dětem život. Takže tam je veliká vděčnost a úcta. Zároveň vím, že to není jediný způsob. Třeba zrovna v preventivní medicíně. Vím, že pro mě je důležitější být na slunci, pohybovat se, jíst rostlinnou stravu a žít život naplněný, ne potlačený. Protože vím, že cokoliv se potlačí, tak naše tělo nám to pak dává vědět formou nemoci nebo úrazu.
Obrovsky si vážím chirurgů, kteří pracují na pohotovosti, když je nějaká situace, úraz. Ale zároveň věřím, že každý z nás má v sobě obrovskou sílu se léčit. Neexistuje jenom ta jedna verze, které musíme věřit jako roboti. Že musíme věřit všemu, co se řekne zvenčí těmi autoritami. Věřím v moudrost mého těla. Vím, že umím, že moje tělo udělá všechno pro to, aby se vyléčilo, že nechce umřít.
Celý záznam videorozhovoru s Helenou Houdovou:
