„Je to šedá zóna, ve které nejsou stanovená jasná pravidla,“ říká o problematice nevhodných vztahů mezi kolegy či studenty a jejich učiteli, o chování, které už mladí lidé čím dál víc kritizují a starším tak nastavují zrcadlo a mantinely.
K natáčení se už Eva Podzimková vrátila, teď ji čeká práce na jevišti. S Klárou Cibulkovou budou v inscenaci Ellen Babić v Divadle v Řeznické představovat lesbický pár Kláru a Astrid, který spolu žije ve společné domácnosti už patnáct let. Díky nečekané návštěvě kolegy (Zdeněk Maryška) ale začíná vyplouvat na povrch neadekvátní chování učitelky Astrid (Klára Cibulková) vůči studentce.
Lukáš Pečenka, Zdeněk Maryška, Klára Cibulková, Eva Podzimková, Jan Zadražil a Jiří Š Hájek
„Téma hry mě fascinuje, protože řeší vztahy na školách a jejich hierarchii. Myslím, že právě v Česku jde o extrémně aktuální problém, kdy pravidelně zhruba jednou za čtvrt roku vycházejí najevo příběhy z nejrůznějších univerzit o nevhodném chování vyučujících vůči studentům. Donedávna se nad tím krčila ramena a přivíraly oči, teď mají ombudsmani plné ruce práce,“ říká Podzimková.
„Ale jasná pravidla, podle kterých by měli v takových případech postupovat, stanovena nejsou. Pokud vím, existuje pouze jakési doporučení ministerstva školství institucím, na jejichž půdě ke zneužívání moci nebo obtěžování dochází, co by se dělat mělo a nemělo. Tak ty si můžete třeba vytisknout a pověsit na nástěnku,“ dodává s ironií v hlase.
Po narození dětí neměla chuť ani čas nořit se do těžkých témat. Starší Lota už ale chodí do školky a mladší Berta do dětské skupinky, takže jí vznikl časový prostor, v němž může zkoušet. Vytvořit lesbický pár pro ni není úkol, který by jí dělal problém. „Mám mezi přáteli spoustu queer lidí, takže tohle pro mě není nějaké vystoupení z komfortní zóny. A Kláru znám léta velmi dobře z angažmá ve Švandově divadle. Jsme si blízké, těšila jsem se, až se znovu potkáme,“ říká.
Eva Podzimková při natáčení filmu Po večerce
Na vztah student - pedagog má jasný názor. „Určitě do něj nepatří flirt. A nenapadá mě ani kontext, ve kterém by mohla mezi katedrou a lavicí zaznít i takzvaně nevinná lichotka, kterou se často argumentuje. Přijde mi to absolutně zbytečné a mocensky nevyrovnané. I taková ta praxe chození s profesory na přednášky do hospody... Taky jsem to na vysoké absolvovala, ale říkám si, proč? Pojďme to oddělit,“ vypráví.
Vnímá také, že je tu skupina žen, kterým lichotky nevadí, dokonce ani nějaké to plácnutí po zadku, jak nedávno veřejně informovala například herečka Hana Gregorová.
„Takové hlasy se vždycky najdou a já názor těchto lidí nezpochybňuji. Zároveň je prosím, aby oni nezpochybňovali postoje žen, které si takové chování nechtějí nechat líbit a ne vždy jsou tak silné, aby se dokázaly ozvat. Pokud by se jednou mělo přihodit mojí dceři, že ji někdo plácne po zadku, a ona se vůči tomu ohradí, přála bych si, aby to dotyčný respektoval a aby se tomu nikdo z okolí nevysmíval a neříkal: Ježíš, nebuď hysterická!“ říká.
Herečka Eva Podzimková (Karlovy Vary, 5. července 2025)
Má s podobnými situacemi vlastní zkušenost. „V uměleckém světě se stále ještě může stát, že k vám v šatně přijde bard o desítky let starší a začne vás bez svolení objímat nebo masírovat. Anebo si vás zničehonic posadí na klín. A když se zvednete, protože se vám to nelíbí, okolí často reaguje: Co děláš? Nebuď blbá, tady už takových jako ty sedělo,“ pokračuje Podzimková.
„Takže i já mám svoje zkušenosti, ale nechci ze sebe dělat oběť a počítat příkoří. Takové chování by se ale mělo rázně stopnout, aby si tím nemusely procházet další mladé holky. Protože ani já neřekla vždycky dotyčnému, co si myslím. Hledala jsem odvahu, abych se ozvala a nakonec jsem to nechala vyšumět do ztracena. Byla jsem mladá, naštvaná a styděla se. Stejně důležité podle mě je, abychom se dokázali druhých zastat a dát jasně najevo, že stydět se má vždycky ten, co si bez dovolení sáhne,“ dodává.
Zároveň vnímá, že situace ve společnosti se mění. „Mladí lidé už naštěstí umí tento problém velmi dobře definovat. Mluví o něm nahlas a učí moji a ještě o něco starší generaci znovu přemýšlet nad tím, co jsme dřív považovali za normální. A to mi přijde skvělé, i když je na druhé straně smutné, že tahle změna jde odspoda nahoru. Ale hlavně, že se to hýbe, z toho mám velkou radost. Každopádně chci podpořit mladé kolegyně a studentky, aby se nebály a viděly, že mají zastání,“ říká.
Eva Podzimková při natáčení seriálu Rekordwoman
Minulý podzim ztvárnila před kamerou další zajímavou postavu – novinářku a aktivistku Lídu Merlínovou v seriálu platformy Oneplay s názvem Rekordwoman v hlavní roli s Petrem Uhlíkem. Ten v něm hraje intersexuální sportovkyni Zdenu Koubkovou a sexuálně neurčitě orientovaná Lída jej přivede do pražského undergrandu dvacátých let minulého století a uvědomění si vlastní identity. „Queer lidé museli v minulých dobách svoji identitu nebo vztahy skrývat a často čelili různým formám represe. Proto si jejich příběhy zasluhují spotlight světa. Za mě je naprosto v pořádku, že se otevírají tato témata,“ vypráví herečka o filmu, který vychází ze skutečných událostí.
Pro televizi Prima před pár dny dotočila kriminální seriál Vraždy v Kutné Hoře, v němž hraje vyšetřovatelku Annu, matku dvou dětí s ADHD. „Několik dní jsme pracovali přímo v Kutné Hoře, ale hlavně jsme se pohybovali v ateliérech, kde jsme měli vybudovaný krásný byt, zasedačky a vyšetřovačky…,“ vzpomíná na práci pod vedením režiséra Bisera A. Arichteva. „Sešla se tam tak příjemná společnost, až se přistihuji, že je mi po ní občas smutno,“ dodává. Manžela jí hraje Martin Písařík, kolegu Zdeněk Piškula a sokyni v lásce Aneta Krejčíková.
Herečka Eva Podzimková
Hereččina postava Anna se spoléhá víc na svůj instinkt než na moderní vyšetřovací techniky. Eva Podzimková s přibývajícím věkem na něj dá taky čím dál častěji. „Protože mám pocit, že žaludek vám napoví víc než hlava. Čtyřikrát si můžete říct, že je něco dobrý nápad a ono se stejně nakonec ukáže, že jste ho měla stažený, protože to jednoduše dobrý nápad nebyl. To tělo to vědělo dřív než vy sama,“ popisuje.
Když zvažuje nabídku na roli, jsou pro ni rozhodující lidé, se kterými bude na projektu pracovat, a kvalita scénáře. „Pokud se ocitnu před kamerou nebo na jevišti s někým, kdo má ohromné zkušenosti a koho si neskutečně vážím, koukám, čemu bych se mohla přiučit. Chodím kolem potichu po špičkách a cítím hluboký respekt, že je pro mě někdy až těžké ho překonat a pak jsem pořád trochu v napětí. Důležitá je pro mě ale obecná chemie na place nebo v inscenačním týmu a to, jak s těmi lidmi budu vycházet,“ vysvětluje.
„A prostor v rozhodování o budoucí práci dostává samozřejmě i zmiňované racio a jednoduchá matematika. Nechci si hrát na to, že složenky jsou přízemní záležitost. Od narození našich dcer, i když jsme na zabezpečení rodiny dva, pociťuji tuhle zodpovědnost velmi silně,“ říká otevřeně Eva Podzimková, která je provdána za scenáristu, dramaturga a kreativního producenta televize Nova Matěje Podzimka.
