Choreografka Jana Hanušová ho ale rozhýbala. V inscenaci Harold a Maud v Divadle Studio DVA totiž její manžel – režisér – chtěl, aby na jevišti tančil s Eliškou Balzerovou. „Na začátku jsem si pletl pravou a levou nohu, neudržel jsem rovnováhu, ale po skoro třech měsících zkoušení je to už lepší,“ svěřil se herec pár dní před premiérou. „Jana mě to nadrtila. A mně se ulevilo aspoň v tom, že sice jsem velké dřevo, ale když přijde hodně truhlářů, tak se s tím dá nějak hnout.“
Klan Baťa má být výpovědí o několika generacích významných podnikatelů, kteří se zaměřili na výrobu obuvi. „I když mezi nimi byly nějaké rozpory, jeden bez druhého by nedošli tak daleko,“ říká scenáristka a producentka Daniela Sodomová.
Do hlavních rolí režisérka Adéla Laštovková Stodolová obsadila Oskara Hese, Marka Lamboru, Tomáše Kluse, Tomase Seana Pšeničku, Šimona Oppa a Daniela Vymětala Krejčíka. Tomu byla svěřena role Jana A. Bati, nevlastního bratra Tomáše.
„Podle mě je to z těch tří sourozenců nejlepší postava. Kdybych si mohl vybírat, sám bych po ní sáhl. Antonín převzal po smrti Tomáše Bati rodinný podnik a rozšířil ho do celého světa. Musel se později vyrovnávat s nálepkou kolaboranta s nacisty, snažil se svoje jméno rehabilitovat, ale dál při tom realizoval svoje vize,“ vypráví herec.
Přiznává, že ještě donedávna životní příběh Antonína vůbec neznal. Až když si o něm začal zjišťovat podrobnosti, připadal mu fascinující. „Antonín žil dlouhou dobu v Brazílii a všude možně po světě,“ informuje herec. Nejvíc vědomostí načerpal díky svému partnerovi Jiřímu. „Když jsem mu řekl, co budu dělat za představení, byl mnohem informovanější než já. Tak jsem od něj dostal nalejvárnu a díky bohu jsem z toho nemusel psát žádný test,“ naráží na to, že Jiří je učitelem dějepisu.
Základnu měli Baťovi dlouhá léta ve Zlíně, a tam se celý rok vracel i Daniel, když tam natáčel pro Českou televizi seriál Místo zločinu Zlín. „Se jménem Baťa se tam člověk potkává na každém kroku. Mají ho tam snad i na mýdlech v koupelně. I my jsme měli jeden z případů, který jsme v seriálu vyšetřovali, založený na baťovském odkazu. Viděli jsme i jeho vilu a spoustu dalších zajímavostí. Bylo fascinující zjistit, jak ho místní vzývají, považují za ikonu. Aby ne. Postavil jim domy, udělal pro ně spousty věcí. Překvapilo mě, jaký to byl renesanční člověk a vizionář, a jeho bratr taky,“ říká.
Během natáčení si pořídil několik párů bot značky Baťa a moc si je pochvaluje. Po skončení filmování si sliboval, že trasu Praha – Zlín – Praha si nadlouho odpustí. Teď ale uvažuje, že se na Moravu podívá znovu. Kompenzuje si tak, co nezažil jako dítě ani v pozdějším věku.
„Když jsem byl malý, u nás doma se moc necestovalo. Moji rodiče mají pohřební službu, takže byli neustále v práci. A když už jsme někam vyjeli, většinou to souviselo s vyzvednutím mrtvoly. Táta se mě zeptal, jestli jsem byl na Karlštejně, a já hned věděl, že tam pojedeme pro zesnulého. Sem tam se stalo, což bylo výjimečné a super, že někdo umřel i v zahraničí. Takhle jsem se dostal třeba do Polska. Ale nebyly to velké dálky, aby se nebožtík po cestě nezkazil,“ vypráví s pověstným smyslem pro humor.
„Když jsem pak žil s Matějem (Matěj Stropnický – pozn. red.) na zámku v Osečanech, neměli jsme na cestování prachy, protože jsme je všechny cpali do rekonstrukce. A Matěj byl z ekologických důvodů proti létání, což jsem respektoval. Takže během sedmi let našeho společného života jsem cestoval hodně málo. A teď za poslední dva roky jsem byl na spoustě hezkých míst, mimo jiné i v New Yorku, který jsem si moc přál navštívit a nadělil si ho ke svým třicetinám. Viděl jsem tam muzikál Chicago a Kabaret s Eddiem Redmaynem, který hrál v Dánské dívce,“ líčí.
I když muzikály jako divák miluje, hrál v nich zatím jen jednou, v Šakalích létech v Divadle Na Fidlovačce. „Muzikálový svět je jiný než činohra, nejsem jeho velký fanda. Činohra je spíš založená na vzájemném napojení při zkouškách. U muzikálu vnímám velkou rivalitu, soutěžení, přirovnal bych to ke sportu, což mi brání uvolnit se. Takže i když jsem nějaké nabídky od muzikálových produkcí měl, pokaždé jsem je odmítl. Ale tady to bude jiné,“ doufá. Představení Marta na Kampě viděl už čtyřikrát, líbila se mu i inscenace Meda a inscenace o Formanovi.
Letos s Jiřím Vymětalem, s nímž se v srpnu oženil, stráví první společné Vánoce. „Původně jsem chtěl psát novou knížku, ale asi si dám oraz. Slíbil jsem, že se naučím péct cukroví, vánočku už umím,“ popisuje herec.
Má rád sníh, takže za teplem se nechystá. „Zůstaneme tady, už máme i krásnou adventní výzdobu, kterou dostal Jirka od dětí na školním jarmarku. Jsou to různé ozdobičky na stromeček a věnce. V tomto směru máme vystaráno. A na dárky jsme už s Jirkou velcí, nevím, jestli si něco vůbec budeme dávat,“ překvapuje.






















