KVŮLI ČEMU SE SPOLEHLIVĚ POHÁDÁME
Alexandra: Kvůli oblečení.
Hanka: Kvůli naší Ornellce (klisničce). Vždycky se ptám, byly jste za Ornellkou? A když nebyly a nechce se jim, tak je to důvod k hádce.
Sofie: Když nechci dělat věci, které mi nejsou příjemné.
ČÍM JSME SI PODOBNÉ
Alexandra: Nosy a povahou.
Hanka: V tom, že jsme pracovité.
Sofie: Každá si po čase přijdeme na věci a uděláme si v tom jasno.
Hanka Kynychová a její dcery Sofie a Alexandra
CO NÁS JEDNOZNAČNĚ SPOJUJE
Alexandra a Sofie: To, že jsme rodina.
Hanka: Máme rády rodinu.
NÁŠ SPOLEČNÝ SEN
Alexandra: Cestování. A abychom spolu se Sofinkou pořád tak dobře vycházely. A abychom spolu nějak na chvíli odjely. Teď nás čeká výlet do Itálie, takže se nám sen začíná vlastně plnit.
Hanka: Já cestování nemám moc ráda, protože vždycky myslím, kdo tady na nás čeká – náš králík Sally, naše kobylka Ornellka, naše kočky. Takže pro mě by to znamenalo, že nebudu myslet na to, kdo tady na mě čeká. Ale cestování by mě asi bavilo. Můj společný sen je však být co nejvíc spolu jako rodina, aby nás nikdo neopustil.
Sofie: Abychom každá byla co nejlepší verzí sama sebe a dokázaly jsme to, co si přejeme.
Hanka Kynychová a její dcery Sofie a Alexandra
JAK VNÍMÁME MUŽSKÉ ELEMENTY V NAŠÍ RODINĚ
Hanka: Zrovna teď jsme měli hezký zážitek, kdy tady seděli muži tří generací – děda 90 let, můj muž a můj syn. Manžel Jindřich chtěl trochu odpočívat a děda mu to nedovolil, zavelel, že jdou dělat elektřinu, jak byli domluvení. Takže Jindra místo toho, aby klimbal hlavou, tak ho děda vyprovokoval k tomu, aby nebyl línej a šel něco hned dělat. Takže já je vnímám po té stránce pracovitosti. Jsou všichni tři zruční a vždycky se na ně můžeme obrátit s jakoukoliv pomocí. O svého muže se také můžu kdykoliv opřít a spolehnout se na něj.
Alexandra: Energie, síla a jistota.
Sofie: Vždy se na ně můžu obrátit a nikdy jsem se vedle nich necítila méněcenně.
ZA CO UTRÁCÍME NEJVÍCE PENĚZ
Hanka: Nejdřív jsem utrácela peníze já jako máma za to, aby se holky dostaly na střední školy, takže za doučování. Teď už se tam dostaly, takže teď můžeme už chodit i společně nakupovat. Užíváme si, že si můžeme zajít ke kadeřnici společně. Také náš kůň není úplně levná záležitost.
Alexandra: Za oblečení.
Sofie: Nejvíc utrácím za jídlo. Naposledy jsem si koupila bagetu v bageterii.
Hanka Kynychová a její dcery Alexandra a Sofie
KDY JSME SE NAVZÁJEM NEJVÍC PŘEKVAPILY
Alexandra: Koupila jsem mámě dárek k narozeninám a mamka ho našla u mě v tašce, kterou jsem nechala v předsíni a mamka o ni zakopla. O pár minut později pak u mě v pokoji zakopla o další tašku, kde jsem pro ni měla i druhý dárek. Takže jsem pro ni neměla žádné překvapení. (smích)
Hanka: Neměla, protože jsi bordelář.
Alexandra: Já jsem šla deset minut před tebou, tašku jsem tam nechala a vrátila bych se pro ni.
Hanka: Kdy mě holky překvapily? Sašu čekal test z předmětu, z kterého na vysvědčení neměla hezkou známku. Já jsem řekla, že si ten předmět musíme vylepšit, tak jsme se učily. Saša psala test a po dlouhé době dostala hezkou známku 2-, což je pro nás samozřejmě úžasná záležitost. Sašence se vyplatilo, že když se něčemu věnuje, tak za to dostane odměnu. Takže snad toto pololetí už nepropadne. (smích)
NEJHORŠÍ ZÁŽITEK, KTERÝ JSME ZAŽILY
Sofie: Když jsme uvízli na dálnici ve sněhové bouři.
Alexandra: Nevím. Nemáme spolu žádné nejhorší zážitky.
Hanka: Maximálně, když se pohádáme, viď? Kdybych zavzpomínala, tak před dvěma lety jsme byli celá rodina na dovolené a já jsem tam byla strašně unavená a vyčerpaná. Naše dovolená nebyla úplně připravená tak, jak by můj zdravotní stav potřeboval, takže tam jsem měla pár svých únavových propadů a holky se o mě bály. Ale to už jsme si řekly, že takhle dělat nebudeme a budeme si dovolenou jen užívat.
Alexandra: A nebo taky, když táta měl covid…
Hanka: Takže vlastně ty nejhorší zážitky máme, když se o někoho bojíme.
Hanka Kynychová a její dcery Alexandra a Sofie
JAK VNÍMÁME NAŠE ŠATNÍKY
Alexandra: Máma má takový šatník, v kterém se ani nevyznáme. U mamky v šatně je to taková hrabárna. Můžeme kamkoliv hrábnout a něco tam vytáhneme.
Hanka: Takže jsem vlastně takový obchod, do kterého pořád něco nakupuju a holky tam chodí a vždycky si něco vyberou. Jsme teď i více méně velikostně stejné. Se Sofinkou stejně, Alex je trochu hubeňour. Je výhoda, že když si pořídím něco dražšího, tak vím, že holky to pak unosí. Už se těšíte na moje hadříky, které jsem si pořídila na křest mojí hubnoucí edice Body by Hanka?
Alexandra: Ano.
Hanka: Sašenka mě sprdla, že jsem si koupila drahé věci, ale pak říkala, že se těší, až je vynese. Viď?
Alexandra: Ano. A Sofinky šatník vnímám tak, že ona je taková trochu extravagantní, ale zároveň dokáže ty kousky sladit. Já bych si to nevzala, ale k Sofince se to hodí. Můj šatník neexistuje, já nosím, co mi přijde do ruky. Mám ráda jednoduchý styl, košile a tak. A mám ráda kabelky.
Sofie: Každá z nás má mega drip a styl, který ji dělá jedinečnou. Na Alex vypadá všechno dobře a mamka je elegantní a nosí i široký baggy džíny, za což jsem ráda. Já mám moc ráda barvy a doplňky.
Hanka Kynychová a její dcery Sofie a Alexandra
KDE SE VIDÍME ZA PÁR DESÍTEK LET
Alexandra: Na pláži.
Hanka: Co nás bude živit na té pláži?
Alexandra: My tam budeme pracovat - já se Sofinkou a s Filipem. To prostě nějak uděláme. A mámě koupíme tělocvičnu a domeček u moře.
Hanka: To mi bude 68 let. To už budu bába.
Alexandra: Nebudeš. Tam bude máma cvičit a táta bude odpočívat.
Hanka: No a teď já. Já už těch desítek let před sebou moc nemám. Ale asi bych se viděla někde, kde nebudu muset tak makat a dřít. Někde ve větším klidu a ve větší pohodě. Teď toho tlačím zbytečně strašně moc před sebou. Ale zatím jsem neměla čas se zpomalit. Dám si deadline, že do roka bych chtěla změnit svoje pracovní nasazení. Nechci zpomalit tempo. Jen chci mít větší cíl na branku.
Sofie: Mamka bude dál pomáhat lidem se hýbat a mít se rádi. Alex bude boss a lidi ji budou respektovat. Já doufám, že budu v cizině na vysoké škole, kde budu studovat herectví a hrát ve filmech.
