„I když tu práci odvádíte, jak nejlépe umíte, beztak nevíte, jestli ji děláte dobře. Takže když pak u lidí rezonuje, je to pro mě ta nejhezčí odezva,“ dodává Kotas. Pracovních nabídek má dost, takže i to by mohl brát jako potvrzení svých kvalit.
„Ano, když máte práci, je to také určitý ukazatel vašich kvalit, ale zrovna mě si už dlouho nikdo nenajal,“ posteskla si Kaňoková, která je dvojnásobnou maminkou. Z manželství s kolegou Tomášem Havlínkem má dceru, syna porodila Tomáši Kotasovi.
Herečka Beáta Kaňoková a kameraman Tomáš Kotas na premiéře filmu Hranice lásky (2022)
„Chodím na castingy a teď mi několik z nich nevyšlo. Ráda to říkám veřejně, aby si ostatní herci a herečky nemysleli, že jsou v tom sami. Týká se to úplně každého. Některé role vám prostě nejsou souzeny. Teď mi nevyšly asi tři po sobě. Trochu se s tím vnitřně peru, ale věřím, že co má přijít, přijde. Asi ještě nenastal správný čas,“ říká smířeně.
Zatímco ona je hodně emotivní, partner je spíš realista. „Naštěstí je mi vždycky oporou a díky bohu mi dá i nějaké vysvětlení, proč se takové věci občas dějí. Někdy se mi to poslouchá těžko, protože má pravdu a já chci slyšet jen slova útěchy, ale pak si říkám, že je dobře, že mě nešetří,“ vypráví Kaňoková.
Kotas to má jednodušší v tom, že i když zrovna netočí, může se, jak sám říká, věnovat rozvíjení „toho bezedného tvůrčího světa“. Ke kameře se dostal sám. „V rodině máme akorát výšku a vysoké školy,“ naráží na svou dvoumetrovou postavu. „Takže jsem si také musel nějakou univerzitu zvolit a naštěstí jsem vybral tu, která mi přinesla spoustu skvělé práce a zážitků. Jinak ale celá moje rodina pracuje ve stavebnictví, architektuře a inženýringu.“
Beáta Kaňoková v seriálu Zlatá labuť (2023)
Stejně jako někteří rodinní příslušníci i on hrával basketbal. „Pak ale přišlo zranění a já měl čas v tom důležitém věku přemýšlet, jestli půjdu sportovní cestou, nebo jinou. A ani nevím, jestli bych byl dost dobrý basketbalista, takže jsem rád, že mě osud navedl tímhle směrem,“ dodává.
O hercích mluví s velkou úctou. „Člověk si ten záběr nějak vymyslí, připraví bez nich, a teprve když si tam stoupnou ve světle, v kostýmu a s make-upem, přijde moment, kdy zjistíte, jestli vaše úvahy šly správným směrem, nebo jestli máte začít vnitřně panikařit. Mám štěstí, že pracuji na projektech, kde herci i herečky chápou, že nejde o to vypadat za každou cenu dobře, ale tak, aby to pomohlo vyprávět příběh,“ vysvětluje.
Kaňoková, která natočila seriál Pan profesor a výrazně na sebe upozornila ve Zlatá labuť, se sice před kameru zatím nechystá, ale začátkem března ji čeká premiéra v Divadlo Rokoko v inscenaci Doktorka z domu Trubačů. „Začínala jsem lehčí rolí, takže návrat do divadla po mateřské pro mě byl jednodušší než návrat před kameru. Teď mám ale hrát hlavní postavu, takže to bude náročnější,“ přiznává.
Beáta Kaňoková ve filmu Stvůry (2025)
Do svých dřívějších představení se vrátila bez větších obtíží. Text jí zůstal v paměti i navzdory delší přestávce. „Ty inscenace hraji už pět let, mám to v hlavě zaryté, to jen tak nezmizí,“ vysvětluje.
I když spolu mají dítě, do manželství nepospíchají. „Ovšem naše maminky by si to přály,“ prozrazuje s úsměvem Kotas. „Mám rád, když je všechno poctivě připravené, takže věci spíš natahuju. Chci, aby byly hezké a přirozené, ne na sílu,“ říká.
Syn už má dva roky a podle rodičů je s ním čím dál větší radost. „Je skvělý, obohatil nám život. Kamkoli přijde, každého si získá, všichni si ho hned zamilují. Myslím, že z něj vyroste člověk, kterého budou mít lidé rádi a který bude rozdávat radost,“ říká herečka.
Jeho jméno se rozhodli zatím nezveřejňovat. „Tím, že ještě nejsem tak zkušený v poskytování rozhovorů, Beáta vždycky trne, kdy se někde prořeknu,“ usmívá se Kotas.
