Jaký je váš vztah k plesům? Chodíte na ně ráda nebo zcela výjimečně?
Plesy naprosto zbožňuji, ale chodím strašně málo, protože si myslím, že o to víc si to užiji. Samozřejmě, krásných šatů jako žena v mé profesi vynesu za ten rok spoustu, ale mám ráda, když to jsou takové jedinečné události. Proto vyhledávám to, co je blízké mému srdci, což právě Ples v Intru je.
Máte na sobě nádhernou róbu, má nějaký příběh?
Děkuji. Tu róbu pro mě vytvořila přímo pro tuto událost Šárka Ordošová, moje milá kamarádka a módní návrhářka z Olomouce, která je tady dnes večer také a oblékala i řadu jiných krásných dam, například paní Švancarovou nebo Reginu Řandovou. Šaty mi šije vždycky na míru, na tělo. Potřebuji vnímat z šatů ženskost. Nic vulgárního, ale aby to bylo pěkné, aby to vyznělo, protože jsem hrdá na to, že jsem žena. Nerozumím tomu, když někdo nechce být žena. Je to naprosto úžasná úloha. Na to, že jsem ty šaty dnes viděla poprvé, bez jakékoli zkoušky, tak skvěle sedí. Šárka je v tomto naprosto perfektní. Barvu taky zvolila ohromně trendy, takže i tam to krásně zapadlo. Jsem spokojená.
Co si myslíte, že by nemělo chybět na správném plese?
Tombola, dobré jídlo a můj muž, který jednou za rok se mnou na ples vyrazí. A jsem moc ráda, že tady dnes se mnou je.
Měla jste někdy nějaký plesový trapas?
Určitě, já jsem mistr trapasů, ale zrovna si asi nic nevzpomínám.
Barbora Mottlová na přehlídce luxusního prádla Terezy Vu (15. 5. 2024 Praha)
Pokud by vás Leoš Mareš vyzval za ním na pódium, co byste si střihla?
Miluji improvizaci. Mám to trošku naopak, když vím, co se bude dít, tak jsem ve stresu. Ale když nevím, co se bude dít, a Leoš je podle mě skvělý improvizátor, tak si myslím, že by to určitě bylo vtipné, ale co by to bylo, to nikdo neví. To neví ani Mareš, ani já, ani Pán Bůh.
Kdybyste si mohla vybrat s kým strávit plesový večer, koho byste si vybrala?
Kdyby to nebyl můj muž, tak bych si rozhodně plesový večer chtěla užít s Hughem Jackmanem. To je moje srdcovka.
Loni jste se vdávala prý hned třikrát, proč?
To je pravda, a pořád s tím samým chlapem. V mém věku už si to člověk musí trošku posichrovat. Ten důvod je naprosto jednoduchý. Přemýšlela jsem nad tím, jaká by moje svatba měla být. Chlapům je to trošku jedno, oni jsou rádi, že je nevěsta spokojená a „udělej si to, jak chceš, drahá, hlavně, že se nemusím o nic starat“. To je případ i mého muže. Nevěděla jsem ani, jaké šaty chci mít, takže jsem chtěla crazy, malou svatbu. Nabízelo se nám právě Las Vegas s Elvisem, s Madonnou a podobně, což se stalo a byla to nádherná, kouzelná svatba, která měla hodně co do sebe. Jenomže potom přišly papíry, abychom mohli být svoji i u nás. Tady v Brně na úřadě to trvá půl roku, strašně se to táhne. Energie, peníze, čas. Nemám ani jedno. Hlavně peníze nechci pouštět, protože jsem škrt. Tak jsme se rozhodli, že se vezmeme na matrice. Obřad během pěti minut, podepsat to, a pak jsme každý šli zase zpátky do práce. To byla druhá svatba. No a ta třetí svatba… Koupili jsme si na začátku léta krásný baráček s úžasnou zahradou a udělali jsme velkou zahradní svatbu u nás na baráku. Pro rodinu, přátele a ty nejbližší.
Barbora Mottlová a její manžel David Pleva v Brně (22. února 2025)
Jak velká skupina jste byli tehdy ve Vegas? Byli jste jen sami dva?
Ve Vegas nás bylo deset nebo dvanáct. Přijel Davidův skvělý kamarád z Floridy a moje úžasná kamarádka taky z Floridy a pak partička z Čech. Tak se to tak sešlo.
Vnímala jste to pokaždé jinak?
Každá svatba byla jiná, ale každá pro mě byla hrozně důležitá, protože si myslím, že jsem si vzala správného chlapa, který je skvělý, hodný, zlatý a je ten pravý. Je ryzí, nebo si to aspoň myslím a doufám v to a stojím si za tím. Každá ta svatba měla hodně co do sebe a je to moje srdcová záležitost. Ale kdybych měla jednu z nich vypíchnout, tak za nás oba je to určitě Vegas.
Došlo tam k nějaké pozoruhodné události? Typu ženich si zapomněl dokumenty nebo prstýnky.
Ano, samozřejmě, že se nám to stalo. Ne mně, ale mému nastávajícímu muži. Přišel mu domů smoking. Já jsem ho ještě trošičku zdobila, našívala jsem tam nějaké peří. Měli jsme to spíš jako kostýmy à la Velký Gatsby. A dva dny před odletem říkám: Lásko, zkoušel jsi, jak ti to sedí, jak se v tom cítíš? On: Jo, to je v pohodě. Bydleli jsme v hotelu Bella, jeden ze svatebních darů, takže jsme to měli opravdu krásný. Až tam si ho oblékl a zjistil, že kalhoty dopne tak, tak. Říkám: To je zajímavé. Měli jsme půjčené takové malé nízké autíčko. No a jak to je, když si chlap v malých kalhotách sedá do nízkého vozu. Rup. Přes celý zadek mu ruply. Můj muž neměl bílé trenky, ale naštěstí měl frak, takže aspoň trochu se to zakrylo. Takže můj muž se oženil doslova s holým zadkem.
Barbora Mottlová a David Pleva ve svatební den 3. srpna 2024 na snímku Zdeňky Sojkové
Co aktuální projekty? Je něco, co vás teď opravdu nadchlo?
Mám tři projekty, které mě ohromně chytly. Jeden z nich je hudební projekt. Píšu texty k písničkám pro děti. Moc mě to baví. Možná, že už cítím nějaké ty mateřské pudy. Moc mě to těší, nabíjí, vrací mi to energii. Takže děláme takový projekt pro děti. Hodně jsem se i kousla jako instruktorka jógy. Jsem nadšená, když vidím progres u svých svěřenkyň. Takže jóga mě teď také ohromně nabíjí. Třetí projekt je samozřejmě tajný, protože to nesmím říct. Je to nějaká pracovní nabídka. Uvidíme, jestli to klapne nebo neklapne, ale moc by mě to bavilo. Je to něco jiného, je to v branži, ale není to řemeslo, které jsem doposavad dělala, i když je mu to dost blízké. Šárka Bartošíková, kamarádka z Teplic, mi vždycky říkala, že je třeba diverzifikovat. To je moderní výraz, dlouho mě trvalo se ho naučit, abych mohla dělat, že jsem chytrá. Mě to fakt baví. Baví mě jóga, baví mě zpívat, baví mě hrát, baví mě moderovat. Baví mě všechno. Baví mě Instagram, sociální sítě. A pořád si přidávám a přidávám.
Vím, že ráda cestujete. Čím jezdíte aktuálně?
Aktuálně mám Toyotu Yaris Hybrid. Není to nic fancy, nic navoněného, ale je to živé malé autíčko, které se ke mně strašně hodí, a já hodně jezdím. Samozřejmě jsem velmi poctivý řidič a dodržuji všechny rychlosti, ale strašně mě to baví. Je to takové moje žihadlo, které mě všude dopraví a umím s ním zaparkovat. A ne jenom díky zpětné kameře, ale protože je malé.
Jak se cítíte jako řidička?
Kdybyste se zeptala mého muže, má jiný názor. Tím, že dojíždím z Teplic do Prahy, v podstatě denně, tak si myslím, že už něco najezděno mám, ale člověk nikdy neví. Dokud se nedostanu do nějaké stresové situace, tak nevím, jak by se člověk zachoval, jak by to dopadlo, nedopadlo. Ať už je to vaše vina, nebo není. Zaplať pán bůh, těchto zkušeností moc nemám, i když pár už ano. Ale myslím si, že jsem zdatný řidič.
