Aneta Vignerová do toho skočila rovnýma nohama. Jan Hřebejk jí v seriálu Na tělo scenáristky Martiny Formanové svěřil roli stárnoucí modelky Soni Maškové, která se pokouší o kariéru televizní moderátorky. „Je se svým životem nespokojená, nevychází jí to s chlapy, v práci... Bylo mi jí trochu líto, tak jsem ji chtěla maličko polidštit. Snad se mi to podařilo,“ říká Aneta.
Seriál, který do vysílání připravila Česká televize, sleduje osudy sedmi spolužáků, kteří se potkávají po třiceti letech od maturity, aby zrekapitulovali svůj život, zavzpomínali na staré lásky, vztahy a vytvořili nová pouta.
„Dříve jsme mívali srazy ze základky, ale nějak to vymizelo, což je škoda,“ říká Aneta, která základní školu absolvovala v Havířově. Vzpomínky na ni nemá právě nejlepší. „Zažila jsem tam různé věci, ve čtvrté třídě jsem pak přecházela jinam. A ten začátek nebyl úplně dobrý. Byla jsem na pranýři, protože jsem nabourala zavedený systém. Zažila jsem i šikanu,“ vzpomíná.
Mrzelo mě, že si bulvár dělá legraci z mého vaření, přiznává Aneta Vignerová |
„Až později jsem zjistila, že třeba mezi kluky jsem byla celkem oblíbená, akorát nechtěli dát najevo, že se jim líbím. S holkami jsem naopak zažívala rivalitu. Ale asi je to v tomto věku normální. Už jsem s tím srovnaná, beru to jako fakt, který se stal a je pryč,“ dodává držitelka titulu Česká Miss ČR 2009.
Školní docházku teď po prázdninách zahájí i její syn Jiří. „Kdyby chodil do školy tam, kde já, asi by to ve mně vyvolávalo určitý stres. Ale tady v Praze mi to přijde úplně vyklidněné. A Jiřík se do školy moc těší, takže ta atmosféra příprav je hezká,“ prozrazuje. Nic zvláštního pro něj s manželem scenáristou, dramatikem a režisérem Petrem Kolečkem nehledali.
„Řídili jsme se intuicí, neměli jsme ambice vystavovat ho hned od první třídy nějakému drilu. Bude chodit i s kamarádem do školy, která sousedí s jeho školkou. Možná by bylo fajn, kdyby pak šel z páté třídy na gympl, ale to se teprve uvidí,“ nechává věcem volný průběh.
Aneta Vignerová a Tatiana Dyková v seriálu Na tělo (2026)
Setkání s Janem Hřebejkem považuje za osudové. Věděla o něm, už proto, že režíroval slovenský seriál Iveta (Petr Kolečko k němu napsal scénář), vycházející z jejích vlastních zkušeností. Ale osobně se poznali až nedávno v Berlíně.
„Všiml si mě v restauraci, kde jsem slavila narozeniny a nakonec z toho bylo milé setkání s ním, jeho ženou i Juliem Ševčíkem, který mi kdysi svěřil malou roli ve filmu Masaryk. Pamatuji se, že jsme si z toho zpětně dělali srandu, protože Honza se mě na té večeři ptal, jestli mám zkušenost s herectvím. Ševčík říkal, že mě museli nadabovat a já vyprávěla, jak to pro mě bylo celé hrozně stresující. Dělala jsem si sama ze sebe legraci a tvrdila, že herečkou opravdu nebudu. Asi se mu zalíbilo, že jsem ze sebe nedělala někoho jiného a na nic si nehrála,“ vzpomíná Aneta na seznámení s Hřebejkem.
V tu dobu už hledal představitelku Soni, která měla vypadat jako modelka. „Honza je proslulý tím, že rád obsazuje neherce. A během našeho natáčení, jsem pochopila proč. Protože jejich projev před kamerou je upřímný a opravdový a jejich autenticita nenahraditelná. Nechci se povyšovat, to bych si nikdy nedovolila, ale někdy mám pocit, jakoby si herci přinesli z divadla způsob hraní, který se na obrazovku tak úplně nehodí, a občas může působit až teatrálně. Kdežto neherci jsou takoví, jací jsou a ta přirozenost je podle mě nejdůležitější. Nesoudím sebe, to musí udělat jiní, ale popisuji, jaký jsem měla pocit při sledování jiných neherců,“ vypráví Aneta.
Modelka Aneta Vignerová předvedla svou sbírku plavek. Na každý den má jiné bikiny |
Po večeři v Berlíně ji Hřebejk pozval na kamerovky. Vyhráno ale zdaleka ještě neměla. „Byla tam spousta herců a hereček a já se mezi nimi cítila divně. Přece jenom jsem vstupovala do jejich teritoria. Ale Honza byl hrozně příjemný. A o tom to je. Kdyby nebylo jeho, vůbec by výsledek nemusel vypadat tak, jak nakonec vypadá,“ říká.
„Z mojí pozice hrozně záleželo na tom, kdo mě bude pomyslně držet za ruku a vést. Protože ten začátek je nejdůležitější, díky němu se vyvarujete manýrům a přehrávání. A on byl tak lidský, že jsem mohla zůstat takovou, jaká jsem. Odosobnila jsem se od Anety a vplula do Soni. Bylo to hrozně zajímavé a uvolňující být někým jiným. Honza mě mnohokrát i pochválil, což člověku dodá sebevědomí. Uvolnila jsem se, dostala kuráž a přicházela i s nápady,“ popisuje svoje začátky před kamerou.
Ohromná životní zkušenost ji obohatila a nasměrovala ještě do jiných vod, než v jakých se dosud pohybovala. „Třeba jednou budu hrát i v Péťově filmu nebo seriálu, uvidíme. Ale myslím, že je hrozně dobře, že napoprvé to s Petrem nemělo nic společného. Nikdo tak nemůže říct, že jsem tu roli dostala díky němu,“ vypráví.
Jejímu manželovi se naopak fakt, že by se Aneta měla věnovat herectví, byť jednorázově, nezamlouval. „Navíc jsem jako Soňa měla před kamerou milostné scény s chlapy. Nejsme z oceli, takže doma to bylo trochu napnuté. O to víc jsem ráda, že jsme to zvládli a já mohla takové natáčení zažít. Třeba mi to otevře nějakou novou životní etapu, vůbec bych se tomu nebránila. Ale to se spíš ukáže, až lidi uvidí ten seriál. Sama jsem zvědavá, jak se jim bude líbit,“ uzavírá Aneta.
