Tomáš Savka o Ostravě i vaření
KTERÁ THÁLIE JE CENNĚJŠÍ
O tom jsem zatím nepřemýšlel. Obě jsou pro mě velmi cenné, první jsem dostal za roli v Evitě, což byl v Ostravě můj první muzikál, který se už ale nehraje. A druhá je aktuální, takže z ní mám čerstvou radost.
Tomáš SavkaPři letošním udílení divadelních Cen Thálie získal už svou druhou trofej, tentokrát za muzikál Producenti. Při vyhlašování vtipně poznamenal, že s Tháliemi vyrovnal domácí skóre na 2:2. Někdejší účastník první řady SuperStar slaví úspěchy především jako muzikálový herec, velké role dostává v Ostravě. |
CO PRO MĚ ZNAMENÁ OSTRAVA
Moc! V Národním divadle moravskoslezském mě potkalo velké štěstí, hraju krásné role, o kterých jsem snil a které mi v Praze nikdo nenabídl. Jen je to náročné na cestování, dojíždím z Prahy vlakem na představení už deset let.
KOLIKRÁT JSEM TO NESTIHL
Za ty roky jen jednou, když pendolino sjelo ze správných kolejí na jiné, které neměly trolej. Než vlak vytáhli zpátky, uplynuly čtyři hodiny, naštěstí za mě zaskočil kolega. Když mám představení a zároveň zkoušky, zůstávám v Ostravě třeba čtyři pět dní. Pokud jedu k večernímu muzikálu, sednu v půl druhé do vlaku a v pět jsem v Ostravě.
MŮJ PRVNÍ DOJEM ZE ZUZANY
Na tiskovku k muzikálu Lucrezia Borgia přišla mně neznámá nádherná žena, múza, já ani nemohl uvěřit svým očím. Úplně mě okouzlila! Potom jsme se potkávali při zkouškách, táhlo mě to k ní a dělal jsem psí kusy, abych ji upoutal. Jednou řekla, že tančí Carmen. Tak jsem se pořádně oblékl, koupil pugét a poslal jí ho na jeviště.
(Zuzana: Já se strašně naštvala, protože mě jeho uhánění obtěžovalo, byla jsem vdaná a měla tři děti. Po představení jsem si to s ním chtěla vyřídit. Jenže před divadlem nečekal kluk v kraťasech, jak jsem ho předtím vídala, ale elegantní muž v obleku, dlouhém černém kabátě a s kloboukem.Zbytek večera jsme si povídali a postupně se všechno změnilo.)
KDO Z NÁS DOMA VELÍ
Budete se divit, nejsem to ani já, ani moje žena, celé to vede naše pětiletá Andulka.
CO SE OD ZUZANY UČÍM
Rodičovské trpělivosti, protože já tolik trpělivý nejsem. Ale tím, že bývám často mimo domov, mám zase tendenci Andulku víc hýčkat.
JAK SE DĚLÍME O VAŘENÍ
Když jsem doma, vařím já.
(Zuzana: Tomík vaří rád a fantasticky!)
Jsem fanda na dobré jídlo. Když jsem žil v Praze sám, začal jsem vařit podle své babičky, vyptával se jí na její fígle, třeba jak udělat báječnou svíčkovou. Později jsem začal vařit podle německy psaných kuchařek od táty, který bydlí ve Švýcarsku. Teď dělám převážně českou kuchyni, Zuzana mi sehnala třeba originál kuchařky z roku 1961. Já si v ní s chutí čtu před spaním, mám to jako román, a pak tu klasiku vařím – a moc nám to chutná.
Zuzana Savková o baletu i dietách
JÁ A MOJE THÁLIE
Ta první ze mě udělala sólistku baletu Národního divadla. Vrátila jsem se po mateřské a byla ve sboru. Ale režisér Bednárik s choreografem Vaculíkem mi nabídli sólovou roli a nakonec jsem tančila premiéru. Druhá Thálie byla zvláštní v tom, že už jsem vlastně dávno netančila, působila jsem v Plzni jako baletní mistr a asistentka choreografie a režie. Pan Vaculík mě však přemluvil, abych nastudovala hlavní roli. Už se mi nechtělo, ale dopadlo to výborně.
Zuzana SavkováBývalá vynikající sólistka baletu Národního divadla a Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni byla na Cenu Thálie nominována čtyřikrát a dvakrát – v letech 1994 a 2010 – ji získala. Z předchozího manželství má tři dospělé syny. S Tomášem, kterého si vzala v roce 2015, mají pětiletou dceru Annu Viktorii. |
JAK JE BALET NÁROČNÝ
Je to obrovská dřina, žádné jiné umění není fyzicky náročnější. Balet vyžaduje velkou disciplínu, trénuje se šest dní v týdnu osm hodin denně, bolest nebolest.
MOJE ZDRAVOTNÍ NÁSLEDKY
Velké, především zničená kolena a hlavně páteř. Tančila jsem dost dlouho, poslední hlavní roli Anny Kareniny jsem dostala v Plzni ke čtyřicátinám, poslední představení jsem si zahrála s plzeňským divadlem v Národním. Potom jsem ještě dlouho tančila muzikálech.
KDY JSEM DRŽELA DIETY
Nikdy, celý život tvrdím, že kdybych se musela omezovat v jídle, balet bych nikdy nedělala. Naštěstí jsem se nepotřebovala omezovat, měla jsem takový výdej energie, že jsem si klidně dala odpoledne vepřové koleno a večer šla hrát hlavní roli. Brala jsem to tak, že i u baletu se musí normálně jíst a taky normálně žít, ostatně i proto jsem během kariéry měla tři děti. Bohužel je v baletu spousta nešťastnic, které to mají jinak a skončí jako bezdětné v depresích.
JAK ČASTO TEĎ TANČÍM
Vůbec! Co se mi narodila Andulka, ani se nehnu. Už nechci, nechodím se na balet ani dívat, jsem ráda, že si od něj odpočinu.
PROČ JE ZE MĚ MASKÉRKA
Vždycky mě to lákalo, jako baletka jsem moc ráda chodila do maskérny, líbila se mi ta atmosféra, okukovala jsem práci maskérů a maskérek, přála jsem si ji jednou dělat. Pracuju teď hlavně v divadle Lucky Bílé a jsem šťastná, velmi mě baví starat se o proměny umělců. Maskérna je první moment, kdy se převtělují do svých rolí. Potom si oblečou kostýmy a vyjdou na jeviště.
JAK RADÍM TOMÁŠOVI
Když vidím jeho představení, povím mu svůj názor, ale pokaždé zdůrazňuju, že to není kritika, ale můj pocit. Mám za sebou pětatřicet divadelních let, ale netvrdím, že moje postřehy musí být vždycky správné.
(Tomáš: Jsem moc rád, že mi otevřeně říká, jak na ni můj výkon působí. Zuzaně naprosto věřím, je to moje třetí oko.)