Ve kterých momentech se ze zpěvačky Debbi stává shopaholic?
Skoro nikdy. Přiznám se, že co se týče nákupů, jsem úplně chlapská. Můj manžel mě miluje. Chodím pro oblečení standardně do pěti obchodů a tam si kupuji furt ty samé věci dokolečka. Občas na něco narazím, co mě opravdu zaujme a když je ta věc dražší, tak si to hodně dlouho rozmýšlím. Pak je to běh na dlouhou trať. Jinak jsem ale rychlonákupčí.
Dnes jste nastajlovaná, ale jaká je Debbi doma? Praktická a skromná žena?
Já bych řekla, že ano. Jsem velký fanda černé barvy. Řekla bych, že tvoří tak tři čtvrtiny mého šatníku. Samozřejmě v létě nosím i bílou a jiné barvy, ale jinak mám velice ráda černou. Takhle jak tu jsem dnes, mě oblékl stylista Filip Vaněk. To byla jeho kreativita, ne moje – nevím, jestli bych sama byla tak odvážná. Musím ale říct, že se mi to líbí. Je to vtipné.
Manžela jste nechala doma? Nebo vás doprovází a někde se schovává?
On bude doprovázet až později, protože dneska máme u sebe na víkend i jeho dětičky. Oni přijdou společně až později. Já myslím, že by je nebavil blok písniček, hodinu tu čekat na další blok a pak zas hodinu čekat na ten poslední. Oni přijdou v polovině vystoupení, pak se tady projdou po obchodech a zase povalíme domů.
Letos vás potkala hororová věc, vašeho manžela Tomáše srazilo auto. Jak jste reagovala ve chvíli, kdy jste se to dozvěděla a jak dlouho pak trvalo, než se všechno dalo zase do pořádku?
Zavolal mi sám manžel. Ležel sice na zemi, ale měl ještě sluchátko od airpodů a zůstalo mu v uchu. Ještě stihl zavolat. Sedla jsem do auta a jela za ním. Byl kousek od baráku, byla jsem tam dřív než sanitka. Zajímavé to bylo... Nic moc. Nikomu to nepřeji. Člověk sražený autem je člověk sražený autem.
Svázali mě švihadlem a kopali. Zpěvačka Debbi popsala dětskou šikanu v Německu |
Jak dlouho se dával dohromady?
V podstatě ještě dodneška. Stalo se mu to v lednu, měl na pětkrát zlomenou nohu, a to včetně tříštivých a otevřených zlomenin. Měl to vyloženě na poměrně krátkém kousku nohy – od kolene dolů – ale bylo to složité. Jsme rádi, že nepřišel o nohu.
Okamžitě jste ho popadla a řekla jste mu: „Miluju tě a chci s tebou prožít ještě to a to“?
Já jsem byla ráda, že jsem ráda, že vůbec dýchám a že jsem tam neomdlela. Na takovéto akcičky nejsem správný typ. Podařilo se nám něco podobného letos ještě jednou, v červnu mi auto srazilo koně. Já mám už tento rok snad vybráno.
Tak raději trochu pozitivně: Muzika. Na co nového se mohou těšit vaši fanoušci?
V březnu jsme s kapelou vydali desku Deep Emotions a už se pomaličku zase chystáme na nové věci. Můžete se těšit na nové písničky.
Existuje song, který fanoušci na koncertech stále vyžadují, ale vy už ho tak moc ráda nehrajete?
Já bych nemohla říct, že nerada. Zpívám už dlouho, tudíž pro mě starší věci nejsou tak atraktivní jako novější písničky, které jsou pro mě i větší adrenalin. Ale lidi chtějí často slyšet třeba Touch The Sun nebo La La. Mě to baví zpívat furt, nemám s tím problém. Je to pro mě jednodušší, už se na to nemusím tolik soustředit.
