„Maminka onemocněla v 38 letech progresivním nádorem prsu. Čtyři roky s tím statečně bojovala. Táta dokonce nastoupil do zahraniční farmaceutické firmy a dostal se díky tomu k jiným druhům léčby. Myslím, že kdyby tátu neměla, tak by to bylo mnohem rychlejší. Měla skutečně agresivní typ rakoviny. Dnes už je léčitelný, ale na začátku devadesátek to bylo bez šance,“ popsala Žádníková v pořadu 13. komnata.
O matčině nemoci se dozvěděla až půl roku před její smrtí. Rodiče se rozhodli dcerám nic neříkat, protože s nemocí by nic neudělaly a jen by to v nich vyvolalo stres.
Mému srdci chyběl kyslík, prozradila o nemoci Zdeňka Žádníková-Volencová![]() |
„Na Vánoce jsem ji objala, ona mě hladila po vlasech a já řekla: ‚Maminko viď, že neumřeš.‘ A ona mě přestala hladit. V tom jsem pochopila, že mi to nemůže slíbit a od té doby jsem Vánoce neměla ráda,“ vzpomíná na nejhorší období života herečka, která byla v té době ve 3. ročníku gymnázia.
Za půl roku její maminka zemřela. „Vnímáte to v tom věku jako strašnou křivdu, nespravedlnost. Ta bezmoc je zahlcující a všudypřítomná a jste ve stavu bezradnosti. Učili jsme se vařit, starat se. Náš tatínek je vědec, takže velice nepraktický,“ uvedla Žádníková.
Pomohlo jí především hraní divadla, kde mohla tvořit, smát se a odpoutat od reality. „Já jsme si to srdce zamkla. Aby se člověk z té bolesti nezbláznil a byl schopen normálního života, tak si to srdce udělá takovou obruč,“ popsala.
Ačkoli ji otec směroval ke studiu jazyků, rozhodla se pro DAMU. Po jeho absolvování dostala angažmá v Dejvickém divadle a k tomu učila angličtinu manažery různých firem. Svého budoucího manžela Radka Žádníka poznala právě jako studenta svých jazykových lekcí. Má s ním tři dcery a ve čtyřiceti porodila ještě syna. Tehdy přišel zlom.
„Jiříček byl neplánovaný bonus. Takový princ na závěr. Ale moje tělo bylo fyzicky unavené a přestalo fungovat. Přestala jsem spát. Už můžete spát, nekojíte, ale budíte se každou hodinu,“ popsala začátek dlouhých let s nespavostí.
„Lékařský svět řeší nespavost farmakologicky a to jsem nechtěla. Takže jsem si nechala udělat detailní rozbor krve, který se shodoval s tím, co mi říkala tradiční čínská medicína, že mám nedostatečnost krve. Nebudila mě tedy hlava, ale srdce, které nemělo dostatek kyslíku. Měla jsem nízkou hladinu hemoglobinu. Dostala jsem doplňky výživy, které tu krev dosytily, a já jsem během měsíce začala po čtyřech letech spát,“ vzpomíná.
Dlouhodobé vyčerpání ale mělo i psychické důsledky. „Emoce, které byly pečlivě zamknuté, vyšly na povrch a já jsem zjistila, že musím tu smrt mámy konečně přijmout,“ říká Žádníková.
S nezpracovaným traumatem jí pomohla metoda neurolingvistického programování, která pomáhá měnit emoční a myšlenkové vzorce. „Díky tomu už dva roky miluji Vánoce. Konečně je svobodně můžu milovat,“ dodala herečka.























