Co vás vlastně přimělo k tomu, vrátit formát Ano, šéfe! na scénu?
Po celou dobu, co jsme Ano, šéfe! připravovali, měla televize Prima vždycky zájem o další řadu. Loni konečně nastala konstelace, kdy jsme se mohli dohodnout na tom, že ještě jednu sérii uděláme. A stalo se.
Pořad natáčíte s přestávkami dlouhých sedmnáct let. Je pořád třeba kultivovat český gastro byznys, nebo se – jak stojí ve Švejkovi – poměry rozhodně zlepšily?
Každopádně se zlepšily – a o hodně. Gastro byznys, to je několik vrstev podniků, od nejlepších po nejhorší, a v kategorii těch lepších jsme už v Česku na hodně dobré úrovni. V tom obrovském množství stravovacích zařízení, které v České republice jsou, je ale pořád velikánské množství špatných hospod. My se v pořadu Ano, šéfe! soustředíme spíš na ně, a tak se může zdát, že je to pořád stejná bída.
Měl hroznou smůlu. Asi rok po odvysílání pořadu uklízel po silvestru zahradu u své restaurace a nevybuchlá rachejtle mu utrhla pravou ruku. Teďka má protézu a porcuje, vaří, prostě funguje.




















