„Jsem pan-muž – jsem ta pitomá pánvička... Pansexuál. Protože díky této nálepce můžu být tím, kým skutečně jsem. Je přesně tahle mi dává tu největší volnost. Víte, co tím chci říct? Mám pocit, že už se teď ve své sexualitě díky tomu konečně necítím být tak nejistý,“ prohlásil rockový hudebník v rozhovoru pro časopis Attitude.
Pansexualita je romantická, emocionální a sexuální přitažlivost k lidem bez ohledu na jejich pohlaví. Yungblud se v rozhovoru zamyslel také nad vztahem k vlastnímu tělu. „Poprvé, po opravdu dlouhé době, se mi líbí vypadat jako kluk,“ přiznal.
„Mám v sobě hodně silnou, maskulinní, sexuální energii, kterou potřebuji dostat ven. Buď to udělám tím, že budu divoce pařit a spát s mnoha lidmi, nebo zvolím vyrovnanější cestu, o což se teď snažím,“ vysvětlil s tím, že dříve nebyl spokojený se svým tělem a zvyšoval si sebevědomí náhodnými postelovými dobrodružstvími.
„Necítil jsem se sexy… Vůbec ne. Na začátku kariéry jsem vůbec neřešil, jak vypadám. Vcházel jsem do šatny a říkal si, co si asi vezmu na sebe? Obléknu si třeba sukni, nebo tyhle kožené kalhoty. Prostě cokoliv,“ říká.
„Stále si občas vyjdu z domu s rtěnkou a v sukni, ale v této fázi života se mi líbí, že vypadám konečně víc jako muž. Cítím to tak po hodně dlouhé době,“ prohlásil muzikant.
Přestala jsem se stydět za to, koho miluju, říká pansexuálka Cara Delevingne |
Yungblud má za sebou několik milostných vztahů. Tvořil pár například se zpěvačkou Halsey, od roku 2020 do letošního května chodil s kmotřenkou zpěvačky Cher, zpěvačkou a módní návrhářkou Jesse Jo Starkovou.
Minulý měsíc vydal zpěvák videoklip k písni Zombie, ve kterém si zahrála herečka Florence Pughová. Jedná se o třetí singl z nového alba Yungbluda s názvem Idols, které vyšlo 20. června.
„Píseň vznikla původně o mé babičce, která si v životě prošla vážným traumatem, což ji proměnilo v úplně jiného člověka, než jaká byla dřív. Je o pocitu rozkladu a ošklivosti. O tom, když se uzavíráme před světem a lidmi, které milujeme, protože se bojíme, že bychom se pro ně mohli stát přítěží nebo ostudou. Všichni toužíme po někom nebo něčem, co nás utěší – bez ohledu na to, jací jsme,“ dodává.
