Nebyli to jen zvukaři, kdo se před diváky smutně přišoural, aby si opravil pětku z minula.
Davidu Gránskému se vrátila alespoň část sebejistoty z castingových kol a touha nezklamat Ondřeje Soukupa jej vybičovala k mimořádně zdařilému výkonu.
A polepšily se i kostymérky, i když k dokonalosti to má stále ještě daleko. Ne o každém lze ale mluvit tak pozitivně.
Opět jsme byli svědky skvělých vystoupení, kdy se divákům tajil dech, ale i školácky odzpívaných etud, při kterých se člověku neodbytně dere na mysl slovo "besídka". Chyba byla mnohdy už v samotném výběru písně.
Pokud nemá sama skladba X Factor, zpěvák už s tím nic moc nenadělá. A jinde zase byla píseň takovým oříškem, jehož skořápku soutěžící nerozlouskl a vylámal si na ní svůj bělostný chrup.
Lukáš Javůrek (Amazing Grace) si minule prošel peklem zvaným "Kdo s koho" a jak sám řekl, vyřazení by nesl lépe než pocit, že na něčí úkor postupuje. Dnes ukázal i svoji lyričtější podobu, která mu slušela, ale jakmile se skladba "zlomila" do rychlého tempa, opět nastaly problémy s udýcháním a s celkovou koordinací pohybu a zpěvu.
Pavlína Ďuriačová (One Moment in Time) si odpustila procházky po pódiu, skladbu měla ale posazenu tak nízko, že vynikl snad jediný nedostatek jejího jinak úžasného hlasu – nepříjemné hloubky. Jakmile se dostala do středů a výšek, kvalita opět vyrašila na povrch.
Ondřej Ruml (You Are the Sunshine of My Life) předvedl velmi sebevědomý výkon už minule a laťku si nyní rozhodně nesnížil. Výlet do publika i malá herecká etudka s Ondřejem a Gábinou jeho vystoupení osvěžily, i bez toho by to ale jasně byl jeden z nejlepších výkonů večera.
Divoký kočky + Dante (Men in Black) Vypadalo to tak už minule a tentokrát se to potvrdilo. Tím hlavním tahounem tria nejsou exotické kočky, ale rapující Dante. Slečny mu prakticky dělají jen obstojně zpívající křoví, ale Dante skutečně má jakýsi X Factor, který mu zajišťuje přízeň i u diváků, kteří tomuto žánru jinak vůbec neholdují.
Anna Ungrová (Kiss From the Rose) je svérázným úkazem mezi finalisty. Je na ní ovšem vidět, že je stále tlačena do něčeho, co jí není vlastní. Na castinzích byla oblečená podle svého, učesaná podle svého, zpívala podle svého – a získala si porotu i diváky. Proč tuhle jednoduchou věc nejsou porotci (v roli producentů) schopni pochopit a dělají z Anny něco, co není? Tohle jí může v rámci soutěže uškodit.
Jiří Zonyga (Fly Away) naopak ukazuje, že když si stojí za svým výběrem, tak vedle nešlápne. Jednou se cítí jako rocker, a tak se tak i prezentuje a tak i zpívá. Nenechá ze sebe dělat Milana Chladila nebo božského Káju, je sám sebou, s obrovskou vervou a energií se vrhá do každé písně a ukazuje všem mladým lidem, že patří-li někdo do starého železa, on to určitě není.
Za 5 dvanáct (You Are Not Alone) po minulém lehce kabaretním výkonu zvážněli a zklidnili se a rozhodně jim to prospělo. Přestože podle názoru lidí v diskusích patří spíše mezi outsidery, předvedli solidní výkon, za který se určitě stydět nemusí. Zdá se ale, že dva členové tohoto tria ční pěvecky mnohem výše než jejich kolega, který na oplátku ční nad nimi fyzicky.
Kamila Nývltová (Saving All My Love For You) to posledně pěkně rozbalila a předvedla, jaká je tanečnice. Možná právě pro ten kontrast tentokrát především kvalitně zpívala a jen se lehce vznášela nad pódiem. K tomu si odpustila diblíkovské laškovné pohledy a na světě byl další z mimořádných výkonů čokoládového kola.
All X (I Want You Back + Jungle Boogie) jsou fenoménem této soutěže, ale tentokrát se ukázalo i několik problémů, které jejich "favoritství" trochu sráží. Ti, kteří dosud beatboxovali, byli nuceni zpívat a ukázat tak i to, co jim příliš nejde. Unikátní zvuk All X zmizel pod nánosem doprovodné kapely, rychlé střihy záběrů pak divákům zprostředkovaly jen malé množství celkového hereckého pojetí. I nejoddanější fanoušci, mají-li soudnost, museli uznat, že tohle bylo trochu rozpačité.
David Gránský (Hello), jak padlo v úvodu, složil reparát. Jeho Hello bylo přesně takové, jaké mělo být, dojemné a citlivé. A k tomu, na rozdíl od minula, i čistě a bezproblémově zazpívané. Porota byla tentokrát zbytečně přísná. Davidova snaha nezklamat Ondřeje Soukupa a dokázat lidem, že si postup do finále zasloužil, se podle mne zúročila.
Martina Pártlová (If Ain’t Got You) je majitelkou skvěle temné barvy hlasu, má ale trochu problém s prezentací. Její nesmělost při zpěvu nekoresponduje s lehkou přidrzlostí její povýkonové mluvy, což je škoda. Zpěvák by měl působit sebevědomě, obzvlášť je-li krásnou blondýnou s nádherným hlasem a zvládá tak náročné skladby, jako byly ty v prvním i druhém kole.
KDO MUSEL Z KOLA VEN?
Po hodinovém hlasování televizních diváků se konalo rozhodnutí "Kdo s koho". Na posledních dvou příčkách jedenáctimístného žebříčku se objevil již podruhé Lukáš Javůrek a premiérově Divoký kočky + Dante.
Podle očekávání si Petr Janda s Gábinou Osvaldovou každý pochválil zástupce své kategorie a pomyslnou gilotinu, která jednomu ze soutěžících přeťala možnost dalšího soutěžení, se tedy jal ovládat kat Soukup.
Ten dobře zvážil všechna pro a proti u obou finalistů a rozhodl se, že nemá cenu v soutěži držet Lukáše navzdory majoritě hlasujících diváků.
Lukáš Javůrek je tedy druhým vyřazeným finalistou a nezazpívá si příští neděli v kole věnovaném filmovým melodiím.
Divoký kočky + Dante zůstávají ve hře, Petr Janda je nadšen, že nedošlo k zdecimování jeho kategorie, a diváci už nyní mohou přemýšlet, jaká smršť filmových a seriálových fláků je čeká příště. Titanicu se určitě nevyhneme, ale troufne si někdo třeba na Včelí medvídky?
Zasloužil si Lukáš Javůrek vyřazení?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 14. dubna 2008. Anketa je uzavřena.
