„Já se tam naštěstí nějak nepromenuju. Taky se snažím pořád cvičit, ale v určitém věku to jde hůř,“ vysvětluje Dyk.
„Je to těžké. Doma mám dva kluky, kteří se zhlédli v posilování a chodí tam ti šlachovití už chlapi a vždycky si třeba vyfotí jídlo a asi umělá inteligence jim říká, kolik to má kalorií, kolik to zítra bude mít kalorií a tak,“ popisuje Dyk, který s Taťánou Vilhelmovou kromě společného třináctiletého syna Aloise vychovával i syny Vilhelmové z předchozího manželství s Pavlem Čechákem - Františka (21) a Cyrila (19).
Roli detektiva si Vojtěch Dyk užívá. „Poprvé jsem hrál s pistolkou. Já jsem nadšený. Nevyhledávám to, já ani na detektivky nekoukám. Ale tohle mě zaujalo díky scénáři. Scénáře byly fantastické. A když si ve dvanácti hraješ na vojáka, tak s tou pistolí to bylo takové zakončení toho dospívání,“ říká.
Kromě herectví se ale dál věnuje i hudební kariéře. Ve Slavíkovi byl v minulosti i na druhém místě, ale jeho pozice v této anketě postupně klesala. „Jakub Prachař a Jan Maxián za to můžou, já si myslím, že oni mě tak tahají ke dnu,“ směje se Dyk.
Šášulu ze sebe dělat nebudu, říká Vojtěch Dyk |
„Nedokážu si to jinak vysvětlit. Mé výkony jsou konzistentní – a jediné, co se změnilo oproti tomu roku, kdy jsem byl druhý, a když jsem byl potom třetí, tak to, že jsem začal hrát víc s nimi. Tak bych řekl, že je to tím. Ale nemám vám to za zlý, kluci,“ vzkazuje s úsměvem.
Manželku Taťánu Vilhelmovou nesbalil na zpěv, ale na hraní psa. „To jsem zkoušel s Petrem Kolečkem hru Láska, vole a hrál jsem tam pudla – a měl jsem na končetinách takový obrovský bílý koule a v mezinoží takový obrovský umělohmotný růžový dildo,“ vzpomíná Dyk.
„My jsme jednou hráli to představení pro školu, přátelé, a to nechcete! Jako když hrajete pudla s velkým růžovým pinďourem, tak to nechcete hrát pro učňák v Pardubicích. Já jsem přicházel od lidí z publika a jenom jsem zaslechl: Kopni do něj, ty vole,“ přidal Dyk vzpomínku.
