Je to pocta. Ale je to také zavazující a stresující záležitost. Tím spíš, že Emil Viklický tentokrát nebude moci ovlivnit konečný výsledek. Nesedne si totiž za piano, ale mezi pozvané hosty. A k těm bude patřit mimo jiných Stevie Wonder, jenž také přispěje do hlavní části programu s názvem Let Freedom Swing (Ať svoboda svinguje) svým kusem. Oslavovaným totiž nebude jenom Václav Havel, ale i Nelson Mandela, Martin Luther King, Lyndon B. Johnson, Robert F. Kennedy a Eleanor Rooseveltová.
Slavnostní premiéry by se měla zúčastnit řada významných hostů a na provedení jednotlivých děl se budou podílet vynikající umělci. Viklického melodram The Mystery of Man (Tajemství člověka) předvede Concert Big Band Wyntona Marsalise a texty by měli s největší pravděpodobností číst Richard Gere a Vanessa Redgraveová, které si Havel vybral osobně. Ale nejdřív jim Viklický bude muset říct jak.
Po čtyřech měsících komponování a vybírání textů teď přichází fáze, kdy musí odjet do Ameriky a s herci všechno nazkoušet. "Už jsem sbíral rozumy u Borise Rösnera, jak na to," svěřil se Viklický. "Je důležité, aby se to dobře secvičilo. Herci musí přesně vědět, kdy mají mluvit a kdy mlčet, což je podstata melodramu," dodává.
Z nabízejících se Havlových textů vybral nakonec ty, které mu doporučil sám autor. Otevřený dopis z května 1985, který vypovídá o tom, jak Havla honí "tajní" a čekají na něj před domem, úryvky z knihy Dopisy Olze a nakonec zkrácený Havlův projev z 1. 1. 1990. "První část jsem koncipoval tak trochu jako detektivku, ta druhá je smutné blues a třetí je nejzávažnější, tam mám trošičku hymnický motiv," prozrazuje.
Text dal schválit Havlovi, ale použit bude anglický překlad, který už je v této chvíli v Americe vpisován do partitury. I když je o něco kratší než česká verze, žádné škrty v partituře nehrozí.
V minulosti však už Viklický měl i takovou zkušenost. Při inscenování opery Máchův deník mu režisérka vyndala osm minut hudby. A navíc závěr pojala úplně jinak, než autoři zamýšleli. "Nejdříve jsme to chtěli celé zastavit, ale pak jsem si uvědomil, že by to bylo všem jedno, že by se to nehrálo vůbec, a tak jsem to nechal být. Doufám, že příště to někdo nastuduje tak, jak jsem to napsal," říká Viklický.
Co se hudebních žánrů týče, vyzkoušel snad všechny. Napsal tři opery a pronikl i do světa lehké muziky. Dívčí hiphopové duo Floetry si jeho skladbu zařadilo na svoji poslední desku.
Dívka s jednou nohou
Od hudby si nejlépe odpočine sportem. Ale někdy ho hudba dostihne i tam. Když v polovině devadesátých let běžel Průhonickým parkem, zahlédl krásnou dívku, kterou vedli dva zřízenci. Učili ji chodit o francouzských holích, protože měla jednu nohu pod kolenem amputovanou. "V tu chvíli mě napadlo pár taktů, a protože jsem právě doběhl k autu, kde jsem měl kousek papíru, na který jsem si psal výměnu oleje, mohl jsem si je zaznamenat."
Z tohoto motivu pak vznikla skladba pro housle a marimbu A Girl with One Leg (Dívka s jednou nohou), která dostala v Americe prestižní cenu za soudobou komorní skladbu. Hráli ji ve Finsku, v Americe a měla mít premiéru i v pražské Umělecké besedě. Den před koncertem však Viklickému telefonovali, že nic nebude, protože nezaplatil členské příspěvky. Byl by je prý i doplatil, kdyby mu tu možnost dali, ale nic takového nenabízeli. "Tak jsem z tohoto spolku vystoupil a už tam nikdy nevstoupím," vzpomíná Viklický, který coby pianista koncertuje po celém světě.
 |
