Roli dostala v muzikálu Lotrando a Zubejda, který pro Divadlo Broadway inscenuje Jiří Strach. Stejnojmennou filmovou pohádku režíroval kdysi Karel Smyczek, se kterým má herečka bohaté zkušenosti, neboť s ním před čtvrt stoletím točila seriál To jsem z toho jelen.
„Hráli jsme v něm s Bohouškem Kleplem manžele. Měla jsme spoustu dětí, jednu dceru mi hrála tehdy náctiletá Sandra Nováková. Byl to velmi zajímavý projekt u příležitosti milénia, kdy bylo vybráno několik evropských zemí, aby uměleckou formou zmapovali život střední vrstvy. Zúčastnili se ho Francouzi, Němci a další. Bohoušek hrál středoškolského učitele a já zdravotní sestru. A už v tom roce 2000 jsme se nemohli jako střední třída uživit, tak jsme začali podnikat s kávovary,“ připomíná Žilková děj polozapomenutého seriálu, který ale byl dobře obsazený. Krom zmíněných herců v něm hráli Zita Kabátová, Petr Nárožný, Gabriela Wilhelmová a další.
„Jeli jsme s ním potom na projekci do Hamburku a když jsme se vraceli, letěl s námi velmi zvláštní muž, kterého pak na letišti v Ruzyni zatkli. Byla to dost vypjatá doba, protože bylo třináctého září 2001, dva dny po teroristickém útoku na americká ‚dvojčata‘. A z toho divného muže se vyklubal instruktor pilotů, kteří do těch mrakodrapů narazili a v Hamburku měli školicí centrum,“ zavzpomínala Žilková.
Malé drama zažívala také, když se Agáta vracela z Koreje, kde ve svých patnácti pracovala tři měsíce jako modelka. „Všichni jsme byli vyděšeni. Já na ni čekala na letišti v Ruzyni a vedle mě brečeli Američani, protože byl přerušen letecký most do Ameriky. Letěla ze Soulu do Frankfurtu a tam je z letadla vyprovázeli vojáci se samopaly,“ vzpomíná herečka na stresující chvíle.
Agáta v té době měla našlápnuto být modelkou. Zastupovala ji agentura Czechoslovak Models v čele s Miladou Karasovou. „Ve čtrnácti byla na titulce italského časopisu Ragazza, pak německé verze Mädchen a nakonec i v české Dívce,“ říká Žilková.
Když ale byla na zkušené v Koreji, poznamenalo to její studia na jazykovém gymnáziu. „Vrátila se ze Soulu a paradoxně neudělala zkoušku z angličtiny, takže ji nechali propadnout. To mě rozčílilo, protože tři měsíce byla v Koreji úplně sama a musela se se tam domlouvat anglicky. Tak potom z toho gymnázia odešla a začala se věnovat fotografii. A když ve dvaceti maturovala, její přítel hokejista Jirka Hudler ji přihlásil do Miss,“ prozradila Žilková.
Z Agáty je dnes influencerka, z Žilkové známá herečka, ale původně chtěla být lékařkou. „Byl to můj životní sen. Na střední škole jsem chodila o prázdninách pracovat jako pomocný personál do Ústavu sociální péče. Odjakživa jsem léčila celou rodinu a dodnes než jedu na pohotovost, zalovím nejdřív ve svém kouzelném šuplíku. Agáta mi volá pořád, nebo mi posílá fotky vyrážek svých dětí, abych jí pomohla. Něco konzultuji s kamarádkou lékařkou ale s tolika dětmi už přece jenom člověk ví, kdy je jim ráno blbě, protože mají písemku, a kdy jim opravdu něco je. Takže mě vyškolila praxe,“ popisuje, jak to u nich doma chodí.
Schovávala jsem výplatní pásku, muži nenávidí úspěšné ženy, říká Žilková![]() |
Ze všeho nejvíc si ale Žilková přála být misionářkou a odjet jako lékařka do Afriky nebo Jižní Ameriky. „Protože to bylo v době totality, šlo to udělat jenom tajně přes nějaký církevní řád a přes tu medicínu. Byl to můj životní sen,“ cítí dodnes lítost, že se jí nesplnil.
„Ale nakonec musím říct, že když v Divadle Broadway hrajeme například v sobotu dvě představení a lidi na jejich konci stojí, tleskají a pláčou štěstím, protože zažili tři a půl hodiny nádherných písniček s smíchu, tak si říkám, že vlastně tu misionářku dělám, ale po duchovní stránce,“ usmívá se.
Hraje taky v Divadle Radka Brzobohatého v inscenaci Trosečnice a jezdí se zájezdovými představeními. Dramatické příhody, jež provázejí její rodinu, jako bitka jejího zetě Miroslava Dopity s Jaromírem Soukupem, otcem vnučky Rozárky, jí profesně ubližují. Ale horší to prý bylo, když žila s otcem své mladší dcery Korduly, Martinem Stropnickým.
„To, že byl politikem za ANO, mi bralo role nejvíc. Věděla jsem, že mě různě škrtají z obsazení. Ale tak to prostě v životě je. Nejde vyhovět všem. Takže jsem za každou práci velmi vděčná. V noci jsem přijela z Mariánských Lázní, kde jsem hrála, dneska budu vystupovat v Holicích a pozítří ve Frýdku Místku. Je za to sice málo peněz, ale zase je to krásné v tom, že lidi si strašně váží, když za nimi přijedete a pobavíte je. A to vám nikdo vzít nemůže,“ vyznala se.
Divadlo hraje i její syn Vincent, který je zároveň producentem a nově i spisovatelem. Se svým kolegou Ondřejem Kubinou napsal knihu Literatura s prstem v nose, která je inspirována jejich divadelním představením Maturita s prstem v nose. „Byli jsme na tom s Kordulí (studovala střední školu jezdectví a dostihového sportu, pozn. red.) a celou její třídou než maturovali – a hodně jí to pomohlo,“ říká Veronika.
Jde totiž o vtipné parodie na klasická literární díla, takže jak představení, tak kniha jsou vhodné zejména pro maturanty, kteří potřebují rychle zvládnout základy literatury.
11. října 2024 |





















