„Hlavně nemám žádné zdravotní problémy, což je strašně důležité. Jakmile je člověku přes padesát, tak už se ozývají, tak to prostě je. Vidím to u svých kamarádek, že mají vysoký tlak nebo cukr a nevím co všechno,“ vypráví Vendula Pizigerová.
Svého staršího syna, kterého má s hudebním skladatelem Karlem Svobodou, nedávno s kamarádkami doprovodila na maturitní ples. „Děti to přežily,“ hodnotí společenskou událost s úsměvem a na mysli má mládež, která byla v centru dění. I když s Kubou vychází dobře i on se občas máminu dohledu a radám vzepře. „Revolta tu a tam ještě probíhá, ale pubertu má už, doufám, za sebou. Vždyť je mu dvacet,“ usmívá se Vendula.
„Žije už samostatně a myslím si, že mu to hodně pomohlo k tomu, aby dospěl. Ale je student, čeká ho maturita a já doufám, že bude ve studiu pokračovat,“ prozrazuje. Jakub Svoboda chodí na uměleckou školu, kde je ředitelkou bývalá manželka Milana Šteindlera. „Je bezvadná, má u dětí autoritu, respektují ji, i když je žádný předmět neučí. Ale je s dětmi v kontaktu, zajímá se o ně a to je moc fajn,“ pochvaluje si Vendula.
Nejprve šel Jakub studovat veterinární obor, pak ale přesedlal na výtvarné umění, začal se učit kreslit a vybral si obor grafika. „Má víc talentů, tak jsem sama zvědavá, co bude jednou dělat. Chce na vysokou, ale na sportovní. Hodně cvičí, i můj druhý manžel ho k tomu vedl, když byl malý, tak chce na trenérství. Nevím, jestli by měl šanci dostat se zrovna na FTVS, ale jsou tu i jiné školy, už jsme se po nich koukali,“ prozrazuje.
„Pořád je v dosahu, jsme spolu často, i se svým malým bráchou se vídá, ale prostě v jednu chvíli to člověk musí ukončit, aby se dítě mohlo posunout dál,“ komentuje Jakubův odchod z rodinného hnízda. „Po tátovi má absolutní hudební sluch a podobu. Povahu má ale z větší části po mně. Tím pádem vím, jak mu někdy musí být. Uvnitř je něžný a navenek se to snaží skrývat,“ říká o synovi, který občas nosí na ruce hodinky, jež mu připomínají otce, kterého nestihl pořádně poznat.
Karel zmizel bez rozloučení a beze slova promiň, vzpomíná Pizingerová![]() |
Vendula byla jedním z hostů oslav dvacátého výročí on-line věštírny Ivety Vojtové. „Asi to bylo po té Karlově smrti, že jsem ji vyhledala. Zrovna dneska je to devatenáct let, co umřel (zastřelil se, pozn.red.). Ale první kartářka, kterou jsem v životě navštívila, byla Dagmar Kludská. A paradoxně jsem za ní tenkrát šla se svou kamarádkou Simonou, která se o pár let později stala mojí tchyní. Ale to nám tenkrát nikdo nevyložil, že to takhle dopadne,“ usmívá se.
„S Ivetou jsme se časem staly přítelkyněmi. Máme narozeniny den po sobě, tak je slavíme společně. Pamatuji si okrajově i její první výklad a že pršelo. Seděla jsem v autě, měla zapnuté stěrače a brečela. Ale už nevím, kvůli čemu. Většinou ženský chodí ke kartářce kvůli dětem a chlapům, tak se to muselo týkat něčeho takového,“ přiznává Vendula.
Iveta Vojtová, která je se svými pěti kartářkami nepřetržitě k dispozici v rámci svojí on-line Věštírny a dělá i osobní výklad, to potvrzuje: „Můj manžel říká, prosím tě, nerozbreč je už v předsíni, nech je aspoň sednout. Protože já většinou už mezi dveřmi klientům řeknu, co se děje. Muži pravdu většinou nesou velmi těžce. Chodí za mnou právníci, doktoři, fotbalisti a čtyřicet minut mi tu pláčou. Lidi, do kterých byste to nikdy neřekla. Ženy jsou silnější, ty vydrží víc,“ říká Vojtová, která věští už osmadvacet let. Zásadně se nikoho na nic neptá, podívá se na klienta a sama spustí.
O tom, že se bude jednou zabývat výkladem budoucnosti, jí předvídala Květa Fialová, která nepoužívala karty, ale uměla se na lidi napojit. „Já to tenkrát brala jako sci-fi, vůbec jsem tomu nepřikládala váhu, i když je pravda, že jsem už od dětství měla schopnost vědět, co přijde,“ říká Vojtová. Posléze Věštírnu, kterou známá herečka svým jménem zastřešovala, koupila a provozuje dodnes.
„Klienti za mnou chodí především s problémy ve vztazích. Muži je řeší výrazně víc, u žen jsou to i pracovní záležitosti, kariéra, hypotéka a úvahy, jestli se mají rozvést, jestli je jejich milenec OK a jestli jim koupí byt. Muži vztah drží víc srdcem a delší dobu se z jeho rozpadu dostávají než ženy,“ vypráví z vlastní praxe.
Dnes by Klárka měla 28. narozeniny, sdílela Pizingerová vzpomínku na dceru![]() |
Obracejí se na ní i politici. Ti nejvyšší. Ale odmítá je. Přicházejí s otázkami týkající se jejich kariéry a ona se politikou zabývat nechce. Navštívil ji i jeden z bývalých premiérů. Ráda ale dělá rodinné konstelace, což je metoda, která pomáhá klientovi prostřednictvím dalších zúčastněných nahlédnout do rodinné dynamiky, odhalit po generace přetrvávající vzorce chování a pracovat s nimi. „To přijde dvacet cizích lidí a vy si z nich vyberete jednotlivce, kteří hrají vás, vaši matku, otce, sourozence... a terapeut zjišťuje, kde je problém a čistí to. A já vždycky poprosím vesmír, aby to bylo přesné,“ vypráví Iveta.
Těchto seancí se pravidelně zúčastňuje i Vendula Pizingerová. „Chodím tam sama se sebou a také stát jiným lidem do určité situace. Je to tak neskutečně energetická věc, že to slovy nedokážu popsat,“ říká. I když je veřejně známým člověkem, nedělá jí problém spoluprožívat svůj příběh s ostatními nebo posloužit jiným. „Každý, kdo tam přijde, má nějaký problém a pokud ho chce řešit a vybere si vás do rodinných konstelací, tak to není náhodou, ale třeba proto, že máte stejnou životní zkušenost,“ vysvětluje.
„Máme to s holkami rády,“ vrací se Vendula k výkladu z karet, je to i určitý druh zábavy. Nikdy se naštěstí nic tragického nedozvěděla. „Kartářka, když vykládá, tak nemá hodinky ani kalendář. Mluví o věcech, které se můžou stát, ale vy je svými energiemi, tím na co myslíte, můžete ovlivnit. Protože existuje něco mezi nebem a zemí, o čem ani nevíme,“ uzavírá.
Její manžel Josef Pizinger by naopak nikdy ke kartářce nešel, ale nebyl tomu nakloněný ani Karel Svoboda. „Ten odmítal i psychiatry a psychology. A kartář je trochu psycholog. Jsou lidi, kteří na tyhle věci prostě nevěří. S Jakubem jsem se o tom, myslím, nikdy ani nebavila. Ale ten by mi nejspíš řekl: Mami, ty jsi blázen,“ usmívá se Pizingerová.
Z rodinného domu Ivety Vojtové odjížděla do Jihlavy na hokejový zápas v rámci projektu O Kapku lepší hokej. „Je to taková krásná akce, která trvá už několik let a vybrali jsme už celkem sedm milionů sedm set tisíc korun na děti s poruchou krvetvorby,“ říká.
„Loni jsme podpořili příběh hokejisty Radka Dudy, jeho syn měl leukémii, letos je to Adam Jindřiška a je spojený s Miraiem Navrátilem, který ho kdysi přes Kapku naděje potkal. Dneska je kluk zdravý a zase hraje hokej. Tak jsme rádi, že nám to takhle funguje,“ pochvaluje si ředitelka Kapky naděje. „A už chápu, proč některým mým kamarádkám přijdou hokejisti fajn. Je s nimi legrace a mají dobré srdce. V Jihlavě postavili úplně nový hypermoderní stadion,“ dodává.
Protože měla na ledě vhazovat puk, snažila se vyzvednout si brusle, což se jí nepodařilo, jelikož neměla správný kód ke kabince v Říčanech, kde je měla uložené. „Takže mám v kabelce nesmeky, což jsou kovové hroty na boty, abych neuklouzla, a půjdu na led s nimi,“ loučila se.


























