Na soustředění Anděl mezi zdravotníky jste fotila do kalendáře, ale taky budete účinkovat ve hře Nejstarší řemeslo. Jak v zákulisí funguje ženský ansámbl?
Fungujeme jako každá divadelní společnost, která má ráda představení, které nazkoušela a které hraje a hraje. Zatím, klepu na dřevo, na cokoliv, fungujeme tak, že nás lidi chtějí. Z toho mám radost. To je největší poděkování pro nás.
Čím myslíte, že hra tolik baví diváky?
Říkává se, že nejstarším řemeslem je politika a prostituce, pravděpodobně mají něco společného. Myslím si, že je to téma, které zaujme i toho největšího puritána, protože je zvědavý, aby mohl nakouknout někam do tajů. Ale i dámy, které provozují toto nejstarší řemeslo, ať jim je dvacet nebo osmdesát, jsou to jen lidi se svými bolestmi, strastmi, radostmi. Málokdo je dokáže brát jako lidi, kteří také musí koupit prášek do pračky a večer uvařit krupicovou kaši svému malému dítěti nebo se postarat o partnera.
Valérie Zawadská
Na této akci jsme mezi zdravotníky, doktory, sestrami. Jak se cítíte mezi takovou společností, jste lehce nervózní?
Ne, pokud mě nezačnou obtěžovat otázkami typu: ‚Kolik kouříte? Nevadí vám to? A co ta vaše páteř?‘ Já mám lékaře a zdravotníky, veškerý personál ve veliké úctě, protože dělají něco pro druhé. Blíží se to i mému povolání, jestli to tak můžu drze přirovnávat. Jediných lékařů, kterých se bojím, jsou ti, kteří se mi vrtají v zubech. Píchněte mi do ucha, do oka, do hlavy, je mi to jedno. Ale do zubů prosím ne.
Skoro jsem ztratil niť z toho všeho, ale chtěl jsem se zeptat: Peggy Bundová ze seriálu Ženatý se zavázky, nebo Alexis z Dynastie?
Obojí! A přidala bych k tomu ještě spoustu kreslených postaviček. To všechno je pro mě práce a nádherné intonační hody. Zrovna dneska jsem dopoledne vyjížděla z Prahy po dabingu a měla jsem postavu hnusné staré čarodějnice v polském seriálu. Nebudu to rozvádět, ale když jsem ji uviděla na obrazovce, říkám: „Pro kristapána! Světla Amortová vstala z mrtvých!“ Protože ta polská herečka byla naprostá dvojnice této kdysi neblaze proslulé herečky. Neblaze proslulé charakterově.
Valérie Zawadská a Milan Lasica ve filmu Vážení přátelé, ano (1989)
Jak se vám strefovalo do úst Whoopi Goldbergové, kterou jste teď nedávno dabovala? Protože léta jí dabovala Jarka Obermaierová...
A ještě před Jarkou úplně skvostně Jana Andresíková, moje pedagožka na DAMU na umělecký přednes. Během mé víc než třicetileté práce v dabingu mě Whoopi potkává střídavě. Můžu říct, že mi je ta herečka velmi sympatická, protože s ní, nechci to zakřiknout, umím dýchat, a to je velice důležité.
U vás je obdivuhodné, že přestože vás zdravotně limituje páteř, dovedete stále podávat výkony na pódiu. V čem tkví to tajemství, je to o tom ovládnout myslí tělo a potlačovat, zapomínat na bolest?
Pravděpodobně to nikdo neví, ale všichni herci vám potvrdí, že jakmile vstoupíte na jeviště, zapomenete na horečku, bolest hlavy, bolest páteře. Nekulháte, neexistuje to. Po hodině nastane pauza, přestávka a vy se ploužíte do šatny, sotva sejdete pět schůdků a pak se horko těžko pracně zase dostáváte nahoru a zase funguje nějaké kouzlo. Nevím, co to je. Nikdo mi to nikdy neprozradil, ale zatím to funguje.
Dovolená bolí?
Co to je dovolená? To, že si můžu něco na někoho dovolit? Udělám si to tak, že nebolí.
