Jde o porevolučního byznysmena s ostrými lokty, kterého si s chutí zahrál, byť fotbalu nerozumí, ani ho nehraje.
„V devadesátých letech byly takových týpků plné hospody, dnes jsou jich často plné hřbitovy. Řada z nich na to doplatila. A byla tu i spousta hochštaplerů, kteří se vydávali za podnikatele. Mysleli si, že když si oblečou kožený kabát a vstoupí do restaurace s tím, že si významně sahají do saka, jako že tam mají kvér…. To byly takové ty jejich komedie. A jak všichni dopadli. Dneska je to už trochu k smíchu,“ vypráví herec.
„Někteří z nich ovšem na své cestě setrvali, ale ty já osobně neznám. Já jsem hodný chlapec, já spíš s každým vycházím. A když jsem cítil, že to smrdí nějakým průšvihem, nebo že ti lidé mají nakročeno spíš do kriminálu než ke kavárně, tak jsem se jim vyhýbal. V okruhu mých přátel takoví lidi nikdy nebyli,“ dodává.
Seriál Štěstíčku naproti, který se humornou formou vrací k více než dvacet let staré korupční kauze v českém fotbalu, je skvěle obsazenou podívanou. Denisa Barešová hraje sudí, Václav Neužil hlavního vyšetřovatele, kterému sekundují Michal Dalecký a Robin Ferro, Jiří Vyorálek šéfa komise rozhodčích a Marek Daniel manažera Ivana, který se zoufale snaží udržet svůj fotbalový klub v první lize.
„Já hraji bosse, takže chodím na cigárko, dívat se na ochozy stadionu a seřvávat rozhodčí, ale abych běhal po hřišti? Na to mám lidi,“ vrací se Kopta ke své roli.
Za sebou má ještě jedno natáčení, mnohem bolavější. V minisérii Monyová ztvárnili s Klárou Melíškovou rodiče zavražděné spisovatelky. „Oni pořád ještě žijí. Klára se s nimi setkala, já, bohužel, ne. Je to velmi citlivá a nešťastná záležitost, což jsem si uvědomil v plné síle až při natáčení,“ hodnotí tragickou smrt Simony Monyové.
Otec spisovatelky přitom jako jeden z prvních pochopil, že její partner je nebezpečný člověk. „Viděl mu do karet a možná i do krku. A dával mu to najevo třeba jenom svým mlčením. Věděl, že ten člověk není v pořádku a že se nad rodinou vznáší veliké nebezpečí. Aspoň tak jsme se na interpretaci s režisérkou Zuzanou Kirchnerovou domluvili. Že není třeba velkých monologů. Někdy stačí, když se tatínek na zeťáka jenom podívá a je v tom všechno,“ vzpomíná Kopta na natáčení.
„On nebyl nadšený, že si ho Simona chce vzít. Byl jedním z těch, kteří upozorňovali na potenciální nebezpečí. Ale jako všichni tatínkové v rodinách, kde je aspoň jedna dcera a maminka, byl přehlasovaný,“ dodává.
Koptu na premiéru šestidílného seriálu Štěstíčku naproti, který je k vidění na Oneplay, doprovodila manželka herečka Simona Vrbická, jejíž maminka bezmála padesát let dělá fyzioterapeutku na Spartě. Před dvěma roky ke svým devadesátinám dostala doživotní smlouvu a dvakrát týdně tam stále provozuje praxi. Aby jí ulehčili dojíždění na pracoviště, protože přece jenom už má svůj věk a nemoci, sami si ji tam vozí.
„Ona má zlaté ruce,“ vypráví Vrbická, která ale na rozdíl od maminky fotbal nevyhledává, i když měla možnost sledovat zápasy zadarmo. „V pubertě jsem s tím frajeřila před klukama. Mě to ale neoslovilo, ani mého manžela. Párkrát se byl podívat, ale nevyhledává to. A ‚zeťáci‘ jsou taky umělci, muzikanti.“
Dcera Jana studuje na HAMU hudební produkci a zároveň zpívá v muzikálu Troja. Kopta jí přeje i sólovou dráhu, ale nehodlá se na ní coby textař podílet. „Hlavně ať dostuduje a pak bych to nechal na ní. Ať se postaví na vlastní nohy sama. Nechci, aby mi někdo nevyčítal, že jsem přivedl na svět dalšího protekčního spratka,“ vysvětluje.
Starší Františka se věnovala oboru mediální studia, udělala si magistra a píše do různých periodik. Zajímá se mimo jiné o moderní architekturu. Simona Vrbická ovšem na to, že má tak velké dcery, vůbec nevypadá. „Babička se dožila skoro stovky. Moje maminka je její dcerou, tak doufám, že jsem nějaké geny zdědila i já,“ usmívá se.





















