Připadá mi, že u hudby víc záříte než u herectví, je to tak?
Je to asi možné, poněvadž mě to víc baví. Nějak mě to naplňuje a cítím se při zpívání více fresh.
Měl jste třeba z herectví a moderování pocit vyhoření?
Dělám muziku od začátku své kariéry, akorát že jsem ji vždy upozadil. Nárazově jsem dělal scénické věci do televize a psal jsem písničky do různých filmů. V posledních letech jsem ale psal hlavně do šuplíku. Před třemi roky jsme založili kapelu Inspektor Kluzó, a teď se maximálně snažím věnovat autorské tvorbě.
Zmínil jste název vaší kapely. Jak vznikl?
Dlouho jsme přemýšleli a nevěděli. Brainstorming probíhal skoro tři čtvrtě roku, už to bylo únavné. Já jsem pak dělal takový projekt, kde jsem jako hrál inspektora Clouseau a nějak se mi to líbilo. Mám rád Petera Sellerse, tak jsem navrhl, co kdybychom se jmenovali Inspektor Kluzó a už to tak zůstalo. Od té doby nikdo nevymyslel nic lepšího. Akorát se píšeme Kluzó, protože když jsme někde hráli, každý to psal jinak, takže jsem řekl, že nejjednodušší bude, když to napíšeme Kluzó.
Řekla bych, že ta hudba pohladí po duši, je to účel?
Zhudebňujeme poezii Tomáše Novotného, Petry Kovářové, Honzy Jelínka a spíš si texty vybíráme. Máme věci, které Tomáš Novotný psal už přímo pro nás, nebo dvě věci jako hudební motivy, ale texty jsou pro nás spíš jako poezie. Snažíme se vlastně hledat věci, které nejsou tématicky, jak se říká, na první dobrou. Spíš nás zaujmou tím ženským, dívčím světem. Tím že u nás zpívá hlavně Vendula Příhodová, jsou to věci o ženách. Ona má neuvěřitelně pestrý rozsah, umí pracovat s náročným šansonovým textem, umí zpívat rock, má kouzlo. Také jsme se rozrostli o Ondru Veselého, který hraje na bicí.
Když jste zakládali kapelu, byl tam hned nápad, že bude zpívat žena?
Se Zdeňkem Králem dlouho spolupracuji. Známe se z komediografu, dělali jsme spolu takový zájezdový hudební projekt u piana, v televizi jsem měl show Na Forbíně TM, kde se mnou byl Zdeněk jako hudební partner. Mimochodem, letos byl na třetím místě jako pianista roku. A my jsme se rozhodli, že založíme ve dvou kapelu. Poté, co jsme měli koncert, jsme si řekli, že potřebujeme zpěvačku.
Jedna vaše píseň se jmenuje Chodit včas. Jak jste na tom vy?
Všude musím chodit s velkým předstihem. Doprava je šílená, člověk se na to nemůže spolehnout. Proto jsem se stal před šesti roky motorkářem. V Praze je to jediná šance všude a vždy chodit včas.
Co vás při hraní nejvíc naplňuje?
Mám dvě takové fáze, a to když člověka něco napadne, a vyloupne se z toho hezká písnička. Potom mě baví dobrý koncert, kdy vidíte, že si to lidi užívají. Mě osobně nejvíce naplňuje živé hraní.
Co vy osobně nejraději posloucháte?
Můj hodně oblíbený interpret je Jamie Cullum nebo jazzový hudebník Richard Bona. Říkám mu takový africký princ, multiinstrumentalista. Pestrý muzikant, který hraje fenomenálně. Mám rád také kapelu Bratři Orffové.
Máte karavan. Je to váš vůz na koncerty, nebo se sem chodíte schovávat či zkoušet?
Zatím jsme zkoušku v karavanu neměli, ale asi před rokem jsme měli nějakou schůzku s manažerem v Brně. Když jsem totiž přijel do Brna v devět ráno, zjistili jsme, že je všude zavřeno. Tak jsem šel koupit kávu do automatu a v karavanu jsme pak měli pracovní schůzku. Na hraní to je malé. Já jsem vždycky měl nějaké ateliéry a pracovny. Teď mám takové nahrávací studio, nebo spíše komorní zkušebnu.
Využíváte karavan na cestování?
To ano. Například letos jsem byl se synem v Řecku. Cestuji hodně. Už dva roky mám právě proto to obytné auto. Chci být v pohybu, proto mám karavan. Jezdíme s ním k moři i lyžovat na hory. Cestování karavanem je mou vášní.
Takže letecky k moři s all inclusive překonal kemp s obytným autem?
Jednoznačně. Já jsem tramp, mně velké resorty absolutně nevyhovují. All inclusive jsem absolvoval dvakrát v životě a už doufám nikdy nebudu muset. Věřte, nebo ne, ale ve Středomoří nebo i v Alpách jsou úžasně krásné kempy.
4. listopadu 2016 |
