Jak se vám hrála významná osobnost české kultury Meda Mládková?
Krásně. Je to taková oslava ženství, jak já tomu říkám. Ona má v sobě určitou dravost, kterou já vůbec nemám, kterou absolutně postrádám. Musím říct, že jsem se na tom hodně naučila. Je strašně krásné a poučné vyjít na jeviště a hrát si na to, že má člověk tento druh sebevědomí.
Na svém kontě máte už dost rolí. Jak zatím vnímáte svůj přínos české kultuře?
Jako můj vlastní? Zatím moc ne. (smích) Mě to vždycky překvapí, že jsem herečka. Tento rok jsem získala Českého lva, ale jak byl ten zmatek s koronavirem a všechno, tak jsem na to úplně zapomněla. Teď na mě vyskočila nějaká fotka a mě to zpětně potěšilo, udělalo mi to v podstatě stejnou radost, jako když jsem ho dostala. Takže já si to musím občas připomínat. Abych zanechala nějakou stopu, to bude ještě pár desítek let trvat.
Ráda cestujete. Existuje země, ve které jste nechala srdce?
Je jich strašně moc. Ale kdybych měla říct takhle z fleku, tak severní pól a Kostarika. Trošku rozdílná území.
Máte ještě nesplněné cestovatelské tužby?
Rozhodně. Představovala jsem si to před porodem jako Hurvínek válku. Nevím, zda se mi teď Grónsko, o kterém sním, podaří s prďolou absolvovat. Mně se líbí Země Františka Josefa, tady ty zimní země a pak zase spousta těch, kde žijí jenom indiáni. Třeba Papua Nová Guinea.
7. března 2018 |
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvJak se vám daří skloubit mateřství s herectvím? Je to těžký multitasking?
Myslím si, že je obecně těžké skloubit mateřství s čímkoliv. Mně se dost často stává, že maminky mi píšou: „Vy to skvěle zvládáte a my vůbec ne.“ Tak já to taky vůbec nezvládám, prosím vás! Vůbec se nenechte zmást nějakými instagramovými profily a tady těmito věcmi. Musím říct, že herectví je ideální povolání, protože můžu třeba dva měsíce pracovat, pak mít dva měsíce volno. Máme takový pojízdný stan a se Sluncem všude jezdíme s manželem, takže to zatím docela jde.
Kdo si tedy vzal takovou tu první mateřskou?
První mateřskou si nevzal nikdo. Já půjdu na mateřskou teď od října o rok později, jak ráda říkám. S manželem jsme měli půl roku hodně volno a bylo to i díky koronaviru. Ale manžel pracuje pořád, je v Losers Cirque Company. Máme obě babičky, pro které je Slunce jejich první vnouče, takže je to naprosto ideální stav.
Kolik jste chtěla dětí před porodem a kolik jich chcete teď?
(smích) To je dobrá otázka a můžu na ni odpovědět zcela přesně. Chtěla jsem pět dětí. A teď? Teď bych jich chtěla víc, ale nevím, kdo je za mě odrodí. Já bych mohla být těhotná a pak ty děťátka mít, ale ten porod! To je u mě takové problematické.
Matyáš a Tereza Rambovi
Co jsou vaše největší nešvary? V mateřství i obecně.
Jsem strašně rychlá, mám moc nápadů a nejradši je okamžitě realizuji. Všechno bych chtěla mít rovnou hotové, což je někdy dost otravné pro okolí, nebo spíš pro manžela. On je ale zároveň zase strašně klidný. Takže my se dobře doplňujeme. Můj největší nešvar se vlastně díky Matyášovi stal předností.
Dokážete říct, jestli raději děláte film, nebo divadlo?
Rozhodně film. Je strašné, že to říkám na divadelních prknech. Opravdu zbožňuji divadlo, protože je to celistvá přeměna, ale mám ho ráda jenom občas. Přesně jako byla Meda, jednou do roka, nebo Amerikánka, která je nárazová. Jedeme londýnským způsobem, že hrajeme deset dní a pak máme dva měsíce volno. Ve chvíli, kdybych hrála každý večer jiné představení, tak bych se byla úplně utavila.
Dávám do toho maximum a procházím přeměnou, kterou pak musím vydýchat. To pro mě není možné dělat každý večer. Film má obrovskou přípravu a vy tam pak vstupujete na pár minut, kdežto divadlo je třeba dvou a půl hodinové představení. Co tady čeští herci zažívají, že celý den točí, pak běží na dabing a pak do divadla, není fyzicky možné. Všechny je obdivuji, ale já bych to nezvládla dělat několik let v kuse. A s mateřstvím už vůbec ne.
Myslíte, že ten často přikrášlený život, který na nás kouká ze sociálních sítí, škodí společenskému klima? Jste příkladem, že je nejdůležitější si na nic nehrát.
Já se třeba snažím Instagram takto pojmout, protože jsem zjistila, což mě překvapilo a vylezlo to až s tím mateřstvím, že spousta lidí z toho má deprese. Já je třeba nemám, protože Instagram neprojíždím, na to vůbec nemám čas. Používám ho, abych mohla pozvat lidi do divadla. Neprofituji na něm ani reklamou, takže pro mě to je hodně vedlejší věc.
Často se ale setkávám s tím, že maminky trpí, protože mají pocit, že jiné maminky jsou šťastnější. Chtěla bych je uklidnit, že většinou to není pravda a každý má svoje problémy. Není doba na to hrát si na nějakou dokonalost, protože neexistuje. Jediné, co je, jste vy v opravdovosti s někým ve vztahu. A je jedno, jestli je to partner, dítě nebo máma. O vztahy je třeba pečovat, to je bohatství.
