Korunku krásy na světovém finále Miss Earth jste získala v roce 2012. Jak reflektujete těch 13 let od té doby?
Teprve v roce 2012! Jako by to bylo včera. Jak to reflektuji? Nevím, já jsem se v čase zastavila, jen jsem jedna plus dvě děti k tomu. To je celé. Mám pocit, že je to pořád okolo mě stejné. Všichni jsme šťastní a pozitivní.
Jak moc dvě děti a běhání za nimi přispějí k tomu, aby si modelka udržela kondici?
Velmi. Rozhodla jsem se, že potřebuju pro svoji psychickou náročnost a udržení nějaký sport. Krom toho, že běhám za dětmi, začala jsem dělat i beach volejbal. Vrátila jsem se ke starým kořenům, protože jsem bývala extraligová volejbalistka. Začala jsem dělat také padel, což je super věc. To nezná asi devadesát procent zdejších obyvatel. Je to něco mezi tenisem a squashem. Je to fajn.
Setkáváme se vzácně v Brně, protože se zde otevírá klinika plastické chirurgie Tomáše Ventruby. To vy ale přece nepotřebujete, co vás sem přivádí?
Ne, nepotřebuju. Samozřejmě, že ne. My hrajeme na přirozenost a dneska tu budu moderovat. Ale za deset let se tady vidím jako pacientka.
Tady už to zavání seznamem přání. Co na něm je, když to polodiskrétně odhalíme?
Můj seznam přání? Ten mám vyvěšený doma na ledničce. Jsem hrozně skromná holka. Je tam bod jedna až padesát, nebo šedesát. Začíná to Jižní Koreou, potom tam je dalších čtyřicet nebo třicet zemí, které chci vidět. Myslím, že na to mám rozpočet asi dvacet tři milionů. (smích) Jsem fakt skromná holka. Potom samozřejmě zdraví, to je první věc na seznamu. A děti aby byly fajn a měly se hezky. Potom, že se za deset let uvidíme na této klinice.
Na sítích jsem si všiml, že děti vám dávají skutečně zabrat. Chce to odolnou psychiku. Už se to srovnalo?
Jo. Jsem úplně, naprosto v pořádku. (Dělá na kameru, že má tik v oku. – pozn. red.) Všechno je v pořádku, sluníčkové a je to krásné. Dcera začala chodit do první třídy a hrozně se jí tam líbí. Jsem nadšená, že ona je šťastná. Doufám, že jí entuziasmus vydrží alespoň 30 let, to studování. Mně to vydrželo první rok. Doufám, že bude lepší než maminka. Syn začal už druhým rokem chodit do školky. Dneska byl trošičku v depkách, plakal, že tam nechce. To mě nezanechávalo absolutně klidnou. Už rok a půl mám akné, padají mi vlasy a padají mi řasy. Je to skvělé a vůbec mi doktoři neříkali, že to způsobuje stres.
Co partner? Když řeknete, že už máte fakt dost a nemůžete, převezme všechny věci a zařídí je?
Já nevím, co mám říct, když tohle bude sledovat. (smích) Samozřejmě, že ano. Maminka říkala, že lhát se nemá.
Abychom to uzavřeli poplatně eventu na plastické chirurgii, co je podle vás přijatelné a co je pro vás už „no go“ zóna?
Velká, abnormálně velká prsa. Něco jako Lolo Ferrari. Potom to, co jsem viděla na soutěžích krásy. Velké, převeliké rty, vyžehlený obličej. Člověk se nemůže smát tomu, co vidí běžným okem, tu nepřirozenost. Ale myslím, že když jste normální, pozná to asi každý.
23. dubna 2016 |






















