„Mě baví mít večírky, ale nebaví mě sedět a povídat si. Baví mě něco vymýšlet. Naštěstí jsem pro to našla úžasného partnera, což je shodou okolností můj muž,“ sdělila Dyková a zavzpomínala, jak hráli jednou v Ostravě s manželem Zkrocení zlé ženy. Po představení se chtěli jít někam pobavit, ale všude bylo zavřeno. Vymysleli tedy vlastní zábavu.
„Oba nás napadlo, co kdybychom přeběhli náměstí v Ostravě nahatý. Ale jako všichni! Maskérky se nejdřív zdráhaly, že je to blbý, tak jsme s Vojtou začali a všichni se přidali,“ vzpomíná Dyková.
Teď jsme se viděli nahatý, a nevěděli, jestli na sebe koukat, nebo ne. Pak jsme vyběhli přes to náměstí a zase zpátky. Zčekli jsme, kdo to jak má, a zase jsme se oblíkli. A dostavila se ta fantastická euforie, že jsme dobrý,“ dodala herečka.
Podobný pocit euforie zažila i po týdenním půstu, k němuž se nechala přemluvit od kamarádky. Příjemnému pocitu ale předcházelo několik dní utrpení.
„Jely jsme se dvěma kamarádkami, spaly jsme na takových špriclích. Musely jsme si koupit klystýr. Pořád jsme si z toho dělaly legraci, ale druhý den k večeru už legrace nebyla. Třetí den už jsme nemluvily, jenom jsme chodily s klystýrem tam a zpátky,“ vzpomíná Dyková.
Tatiana Dyková: Doma chci být krutopřísná a ujede to do měkkosrdcatice |
Během půstů pily jen čistou vodu. „Maximálně čaj, a když jsi kolaboval, tak sis do toho mohl dát trošku medu. Sedmý den to oslavíš šťávou,“ popisuje krušný týden herečka.
„Ale pátý den se stalo něco neuvěřitelného. Blik a člověk se přepnul na něco jiného a měl energii. Ale těch pět dní se tam člověk jenom povaloval a říkal si, proč to dělá,“ svěřila se Dyková s tím, že takový zážitek navíc není zadarmo. „To je placený kurz. Stojí to šest a půl tisíce. Za tu vodu a ty špricle. Máš k tomu i terapeuta, který tam dělá program, ale ty o něj nestojíš, protože se chceš najíst,“ dodala na vysvětlenou Tatiana Dyková.
