Zázemí štábu bylo podle jeho slov doslova luxusní. "Skvěle se o nás starali. Když jsem přišel na plac, měli jsme s jedním kolegou k dispozici svůj karavan, kde byl internet, sprcha, kuchyňka a jídlo nonstop celý den. Dokonce jsme každý měl i svoji vlastní maskérku. Já Australanku ze Sydney. Brzy jsme si porozuměli a ona postupně vychytala i moje líčení," vypráví Yemi.
Yemi si zahrál Irona Hoofa, syna krále Kentaurů a na place byl pořád. "Moje role není ani tak o herectví jako o tom, že jsem stále na nohou. Král Kentaurů má totiž tři syny, kteří ho všude doprovázejí a stojí za ním jako mýtické bytosti. Sami ale ani nemluví. Příběh se při natáčení stále různě upravuje a tak jsem na castingu musel ukázat, že jsem schopný anglicky zahrát. Například jsem měl umřít v půlce filmu v jedné bitvě, ale nakonec přežiju až do úplného konce," líčí tanečník.
Chodí na pérách
Na natáčení s režisérem Andrew Adamsonem, který točil mimochodem také Shreka, se připravoval s jedním z nejlepších kaskadérských týmů z Nového Zélandu celý měsíc. Musel se naučit zacházet s mečem kvůli četným bitvám, nebo chodit na skákacích botách v originále nazývaných power riser.
"Jsou to pružiny, které máte připevněné na nohou, abychom byli coby Kentauři nad úrovní ostatních a člověku chvíli trvá, než si v nich zvykne chodit. Nejdřív jsem si myslel, že není možné, abych držel brnění a do toho na nich poskakoval, ale pravidelným tréninkem jsem se to naučil. Dnes už v nich chodíme po jakémkoli terénu - v řece, po kamenech. Ale napadal jsem se, to samozřejmě ano."
Koňské uši a cizí nos
Natáčení obnášelo i každodenní líčení. "Měli jsme prostetický make-up, který se lepí v pásech. Často ho třeba používá ve svých filmech Jim Carrey, je to taková nalepovací pěnová dužina. Mám z ní ve filmu vyrobené koňské uši a cizí mám i nos. Podobné to bylo v Hvězdných válkách, odtud byla také jedna maskérku. Kromě toho se při natáčení používaly speciální 3D lasery, kterými vás přenesli do počítače, naskenovali a ve 3D zpracovali pro případ, že potřebovali nasimulovat rychlé scény," popisuje.
Film se točil od druhé půlky dubna do konce léta. Kromě Barrandova se štáb pohyboval v Polsku, ve Slovinsku a také v Ústí nad Labem. Yemi býval na place i osmnáct hodin denně většinou šest dní v týdnu. Navíc měl se zalepenýma ušima horší motoriku a vydržet na skákacích botách třeba dvouhodinovou bitvu, nebyla legrace. A honorář za náročné natáčení? Určitě je zajímavý, ale nemůže ho prý prozradit. "Každý ho má jiný. Já to hlavně beru jako velkou zkušenost," uzavírá Yemi.
