Rozhovor spolu děláme při příležitosti otevření nové restaurace. Co nejhoršího se vám osobně kdy přihodilo doma v kuchyni?
Mně se tam dějí samé skvělé věci. (smích) Nejhoršího? Myslím, že jsem nezažila, že jsem něco spálila nebo že by mi zhořkla rybí polívka, protože tam byla žluč. Aha, už vím! Spaghetti alle vongole. Praskla mi tam mušle na malinké kousíčky a já si toho nevšimla, takže to bylo všude v tom jídle. Nádherné špagety alle vongole šly do koše, protože to křupalo a nedalo se to jíst. Moc jsme se na to přitom těšili, milujeme to. Má vnoučata to tehdy dokonce obrečela.
Co vám nesmí na talíř?
Na talíř mi může skoro všechno, kromě tlustého masa. To nejím. Také hrachovou polévku nemám moc ráda. A dršťky. Dršťkovou polívku bych v životě nedala do pusy. To jsou asi jediné věci, které nejím. Jinak jím všechno.
Ráda cestujete, zkoušíte nové věci a ochutnáváte. Vymstilo se vám to někdy?
Já mám docela kachní žaludek, snesu hodně. Když cestujeme, mnozí lidé kolem mají žaludeční nebo střevní potíže. Já málokdy. Myslím si, že v tomhle mám docela štěstí. Jednou mi bylo blbě v Barmě, kde používají zvláštní olej, asi do traktoru. Je tam všude velká špína a v hospodách běhají po zemi krysy. Tam jsem se nakonec rozhodla, že budu raději jíst jen oříšky a banány. Vůbec nic se tam jinak nedalo pozřít a bylo mi po tom jídle fakt blbě.
Jeden z počinů, který můžeme z vašeho portfolia pořád vídat na obrazovkách, je pohádka Ať přiletí čáp, královno! Ač jste si tenkrát možná nemyslela, že bude pořád reprízována. Jak se na ni tváříte dnes s odstupem času?
Není nejoblíbenější z mých pohádek, které jsem natočila. Myslím, že jsou i mnohem hezčí. Pohádka je to ale krásná. Má nádherné kostýmy a jsou tam i skvělé herecké výkony. Byla tam skvělá parta, moc jsme si to užili. Byla tam opravdu sranda. To ještě byla doba, kdy byla sranda a my jsme inscenace zkoušeli tři neděle. Všichni jsme se sblížili a skamarádili, bylo to skvělé. Tak to už bohužel asi není. Já měla tehdy problém, že mě odsunuli. Konkrétně pan Jiří Zmožek mě odsunul a nechal nazpívat moje písně někým jiným.
Šlo mi o život, měla jsem otok mozku, popsala Nálepková výšlap v Ladakhu |
Zpěvačkou Heidi Janků.
Ano. Heidi je ale moje kamarádka, necítím žádnou zášť. Jen mi to tehdy přišlo nespravedlivé. Bylo to jejich přání, které jsem nepochopila. Ale ok.
Jaké bylo vidět se pak na obrazovce, že otvíráte rty a přitom zpívá Heidi?
Já myslím, že to je trapné. To je asi všechno. Co bych k tomu mohla dodat?
Raději přejdeme na vaše šansony, poslechnout si vás, jak zníte ve skutečnosti.
Jo. Myslím, že zním docela dobře! (smích)
To potvrzuji.
Tak se uvidíme na Malé scéně Hudebního divadla Karlín.
