Mnoho diváků vás zná jako hlas Phoebe ze seriálu Přátelé. Nezprotivilo se vám to už trošku, že vás takhle lidi neustále spojují?
Nezprotivilo. Musím říct, že jsem za to vlastně pořád vděčná, protože aspoň nějakým způsobem mě lidé poznávají. Trošku mě mrzí, že jsem vlastně spojovaná jenom s dabingem, protože je za mnou také divadelní i filmová práce. Na druhou stranu si myslím, že tento dabing byl opravdu tak výjimečný, včetně dabingu mých ostatních kolegů, že jsem moc ráda, že se Přátelé stále vysílají.
Běžný televizní konzument si vás z nedávné minulosti pamatuje také ze seriálu Ulice, kde jste měla dost odvážnou scénu s mladším hereckým kolegou…
Ano, s mladým mužem. (smích) To myslím, že bylo asi už naposled, už mi asi takovouhle roli nikdy nedají. Samozřejmě toto natáčení je vždycky trošku choulostivé a trošku legrační, protože se všichni na vás dívají. Ale myslím, že jsme to natočili velmi vkusně, a vlastně bylo to fajn.
Když se vrátíme k herečce Lise Kudrowové, jaký jste si k ní v průběhu let udělala vztah?
Mám ráda lidi, kteří jsou spontánní, nebojí se být spontánní a na nic si nehrají, což vlastně ona celou dobu prezentovala svojí osobností. Já bych strašně ráda byla jako ona, ale myslím, že jsem taková možná tak z jedné třetiny. Teď už přece jen ty dvě třetiny jsou ta autocenzura. Ale dřív jsem měla docela blízko k tomu být humorný člověk, dělat si žerty, hlavně třeba na apríla a tak. Takže jsem vlastně moc ráda, že jsem dostala možnost dabovat zrovna tuto postavu.
České hlasy postav ze slavného seriálu Přátelé: Petr Rychlý, Stanislava Jachnická, Daniel Rous, Miriam Chytilová, Pavla Rychlá a Rostislav Čtvrtlík (2004)
Když máte ráda humor, jak moc jsou vám blízké kanadské žertíky?
Vyloženě kanadské žertíky jsem myslím neprováděla ani jsem nebyla jejich obětí. Ale apríly? Na ty jsem vyloženě trpěla! Dneska už je nedělám, protože mi nikdo nevěří. Chcete příklad? Tak dobře. Já tady uvedu třeba svého kolegu Ivana Trojana, což je můj spolužák z DAMU. Vzbudila jsem ho jednou v pět hodin ráno s tím, že má ve Švandově divadle scénář a musí si ho do půl šesté ráno vyzvednout. On byl známý tím, že věčně zaspával, opravdu. Chodil pozdě na výuku. Takže si nařídil několik budíků, aby stihl být v půl šesté ve Švandově divadle pro scénář. Opravdu tam jel. A vrátný mu samozřejmě řekl, že o ničem neví a že tam nic pro něj nemá. Pak jsem se Ivanovi přiznala, že jsem to byla já. Tak mi pak prostě nikdo už moc nevěřil.
Nerada zpívám Smraďocha, říká česká Phoebe Stanislava Jachnická |
Když se podíváte na zahraniční herečky, je vidět, že musí pořád vypadat k světu. Co vy sama děláte pro to, abyste byla pořád půvabná?
Děkuji, jste milý. Já vám nevím, já mám takové vlny. Občas se na to úplně vykašlu a říkám si, že budu chodit nenamalovaná, v teplákách a přirozená, tak jak jsem. A pak vidím ty zahraniční herečky nebo i moje kolegyně a říkám si, že bych možná měla se sebou trochu něco udělat a občas se namalovat, abych vypadala jako žena. Takže se upravím, abych vypadala k světu, jestli to tedy ještě jde. A cvičím, odjakživa se dost hýbu se. Každý den musím mít nějaký druh pohybu. Teď běhám, dřív jsem dělala kickbox a spinning. Teď, kdyby mě nebolel palec, tak asi hraji volejbal. Občas jdu na posilování.
V jednom rozhovoru s vámi jsem četl, že po vás lidé už mnohokrát chtěli, abyste pro ně promluvila a zazpívala stejně jako Phoebe v Přátelích.
Chtějí, abych zazpívala písničku jako Phoebe, abych promluvila jako ona a abych zazpívala Smraďocha. (smích) Dokonce i při natáčení několika reklam mě vyzvali, abych tu reklamu řekla jako Phoebe. Tak jsem si říkala, jak to mám říct… Je to těžké, protože mám jiný text a u té Phoebe jsem to vlastně byla já. Nějak moc jsem ten svůj hlas nemodifikovala.
KVÍZ: Legendární seriál Přátelé slaví. Jak dobře ho znáte? |
Setkali jsme se na křtu knihy nazvané Milénium. Co jsou pro vás takové pomyslné ikonické věci nebo lidé z toho začátku milénia?
Ten čas běží tak rychle! Věci, lidé… Já se spíš zamýšlím nad tím, že když jsem byla malá, tak jsem si říkala, jestli se vůbec dožiji roku 2000. Přišlo mi to tak strašně daleko! A myslela jsem si, že až bude rok 2000, všichni budou chodit v plastu, budou lítat ve vzduchu, budou tam různé přístroje… A ono se to vlastně tak nějak splnilo. Ale my jsme do toho vpluli přirozeně. Třeba představa mobilu kdysi? Já si pamatuji, že jsme měli jednou půjčený obrovský aparát do auta a já jsem mohla telefonovat přímo z toho auta a vůbec jsem to tehdy nemohla pochopit. A moje maminka na druhém konci to taky nemohla pochopit, jak to, že se slyšíme a já jedu v autě a nemluvím z telefonní budky.
Dneska „facetimujete“ ochotně, nebo se musíte před videohovory z mobilu nejdřív namalovat?
Já to mám rozdělené. „Facetimuju“ už dlouho, ale teď jsem přešla na Instagram. Protože jsem slyšela, že kdo není na Instagramu, tak není a není jako herec ani obsazován. Tak jsem říkala proboha, musím mít nějaké sledující! Ráda bych se před tím, než se vyfotím nebo nahraji na sociální sítě, namalovala, ale já to většinou nestihnu. Protože když je něco zajímavého a chci udělat nějaký příspěvek, zrovna v tu chvíli nemůžu řešit, co mám na sobě a jak vypadám. Navíc ještě nejsem tak zdatná v tom, abych si pak udělala nějaké… Jak se tomu říká, tomu vyčištění?
Nějaké touch-upy?
Nějak se potom prostě zkrášlila. To neumím. Takže na Instagramu jsem dost často přirozená.
Aha, vy myslíte filtry!
Filtry – to je to slovo. Většinou jsem prostě přirozená, na hranici Phoebiny trapnosti. Ale zatím se stále učím být influencerka!
VIDEO: Ze seriálu Přátelé (Phoebe a Smraďoch na videu):
