Stáňo, nacházíme se v Second Culture, kde uvidíme divadelní hru Urna na prázdném jevišti. O čem pojednává?
Některé věci můžu prozradit, některé nemůžu. Je to černá komedie, což samo o sobě naznačuje, že to bude zřejmě humorná komedie, ale s dramatickými prvky.
Pojednává to o čtyřech herečkách, které jdou rozptýlit urnu se svým režisérem. V tom představení uvidíte různé situace z hereckého života, občas jsou tam i kousky z her, které ty herečky hrály. Samozřejmě vztahy mezi nimi, rivalita, jak s nimi ten režisér zacházel, takže se vlastně dozvíte spoustu ze zákulisních drbů a zážitků, které se dějí za oponou.
Nevraživost jste ale za dobu své kariéry nezažila, ne? Jinak byste nepokračovala ve svém řemesle s takovým nasazením.
Myslím, že nevraživost může být i utajená. Vlastně nevíš, kdo tě pomlouvá, což tady taky máme. Jedna herečka odejde a vzápětí se všechny ostatní proti ní spiknou a pomlouvají. A ta pomluva, která se třeba nezakládá na pravdě, se samozřejmě nabaluje, nabaluje.
To známe všichni možná i z civilního života, že se něco řekne, a pak se z toho udělá obrovská bublina a všichni to berou jako pravdu. Takže jestli se někdy něco o mně povídalo, což určitě za celou moji kariéru jo, tak to třeba nevím. Neměla jsem přímou konfrontaci, že bych se s někým vyloženě pohádala. To ne.
Lepší nevědět. Vrátila jste se nedávno z Afriky. Co jste tam podnikala?
Já jsem tam byla vlastně taky pracovně. Natáčeli jsme takový krátký film, nechci říct jenom o gorilách, protože tam samozřejmě byla i další divoká zvířata, ale primárně jsme tam vlastně jeli s klubem Gorila. Ten se stará a podporuje parky v Africe, které habituují, zvykají gorily na lidi a aby vlastně ti strážci měli peníze, tak my tam vždycky přivezeme nějaký malinký budget, který je na výplaty těch strážců a oni se o ty gorily starají.
Koukala jste na film Gorily v mlze si Sigourney Weaverovou? Nebála jste se osudu Dian Fosseyové?
Ne. Já jsem se samozřejmě koukala na film, byli jsme i v muzeu Dian Fosseyové a šli jsme i trek vlastně do té původní základny, což teda byl úplně nejhorší trek, protože tam se jde do asi třech tisíc metrů, takže se vám špatně dýchá, je tam všude bahno, protože jsou to deštné pralesy, takže opravdu je to mokré, takže zapadáte. Vůbec si nedovedu představit, jak tam nahoru chodila. Ale byli jsme se podívat přímo na tom autentickém místě, kde je i její hrob.
Gorilí máma. Fosseyová válčila s pytláky, její vražda se nikdy neobjasnila |
Vy máte perfektní fyzičku, ale sáhla jste si tam trošku na dno?
Úplně. Já jsem si myslela, že to bude easy peasy, ale i když fyzičku člověk má, nohy mě nebolely, vyšla jsem to, ale tím, že to bylo ve třech tisících, tak mě najednou úplně zradil dech. Na to nejsem trénovaná a přece jenom už mám věk, kdy si musím tu tepovou frekvenci hlídat, aby to nepoškodilo srdce, tak jsem prostě musela občas říct, ať zastavíme, ať se zklidním. Bylo to hodně náročné, hodně jsem si sáhla na dno a takové treky jsme tam šli asi čtyři. Ale ty další už nebyly tak hrozné.
Váš hlas je spřažený s českým dabingem. Otáčí se za vaším hlasem lidé?
Otáčejí. Co jenom otáčejí, ale já vlastně na to pořád nejsem zvyklá a jsem hodně upovídaná, takže kdykoliv jdu do obchodu a začnu mluvit, vidím, že lidi strnou, a tak si říkám: ‚Aha, už mě poznali‘ a oni přesně se ptají: ‚Můžeme vás znát dabingu? My jsme vás poznali!‘ Tak to je.
