„Nikdy jsme nebyli nejbližší přátelé nebo kamarádi, kteří by se svěřovali se svými starostmi a trápením. Je to dáno věkovým rozdílem, protože Rudolf je o devět let starší,“ vysvětluje Jan v dokumentu ČT z roku 2025. Největší propast mezi bratry však nezpůsobil věk, ale neshody ohledně peněz spojených s dědictvím.
V hlavní roli vila
Dokumentární film nechává diváky nahlédnout nejen do příběhu obou herců a jejich hereckých kořenů, ale také do soukromí a nádherných prostor rodinné vily Hrušínských. Architektonicky zajímavý dům se bohužel stal předmětem majetkových třenic. Místo aby rodinné sídlo potomky slavného rodu scelilo, na několik let je rozdělilo.
Vilu v ulici Pod vilami v Nuslích postavil v roce 1928 dědeček obou bratrů, tchán slavného herce Rudolfa Hrušínského (staršího). Ten pak ve velkorysém prostoru vily žil s manželkou Evou a oběma syny Rudolfem mladším a Janem i jejich rodinami až do své smrti v roce 1994. Janova rodina obývala přízemí, Rudolf mladší s rodinou první patro a rodiče podkrovní byt. Až odchod maminky Evy v roce 1997, která vždy držela rodinu pohromadě, do ní zarazil klín.
Vila v Praze z roku 1928 je domovem Jana Hrušínského
Hlavní vchod do domu zdobí pamětní deska Rudolfa Hrušínského staršího
V čem spor spočíval?
Že harmonické období, kdy žila celá rodina pohromadě, skončilo odchodem babičky, potvrdila v roce 2009 Janova dcera Kristýna v rozhovoru pro časopis Instinkt: „Najednou jsme přestali žít v jednom baráku. Se strýcem Rudolfem a jeho rodinou jsme se vůbec nevídali.“ Ačkoli se ani jeden z bratrů nebo jejich blízkých nechtěl k důvodům sporu vyjadřovat, na veřejnost pronikly informace, že jádrem sporu bylo dědictví po mamince a údajně nedostatečné finanční vypořádání a částka, kterou Jan nabízel Rudolfovi za polovinu vily.
Zakalené vody kolem vztahu obou bratrů pak čeřily zvěsti ohledně financování Divadla Na Jezerce, které Jan založil. A pokud se osobní problémy dostanou do mediálního prostoru, ničemu dobrému to neposlouží. „Nemohli jsme se na sebe doslova ani podívat,“ vysvětloval následně Rudolf, kam až jejich nevraživost zašla.
Rodina Hrušínských ještě pohromadě při odhalení busty Rudolfa Hrušínského ve foyer Národního divadla (17. října 1996). Uprostřed Eva Hrušínská, maminka Rudolfa mladšího a Jana.
Znovu spolu mluvili až v nemocnici
Jak malicherné jsou spory o peníze, ukázaly oběma až kritické chvíle, kdy Jan bojoval o holý život. Před deseti lety se mu během představení udělalo nevolno. Žlučníkový záchvat však vyústil do prasklého žlučovodu i prasklé tepny, která vede k srdeční aortě, a to ještě zkomplikoval oboustranný zápal plic. Nakonec musel být uveden do umělého spánku a lékaři mu nedávali moc šancí na přežití.
Právě tady přišel zlom, když Rudolf navštívil Jana v nemocnici. Oba pak znovu našli společnou řeč a po letech se jim podařilo rodinné pouto obnovit. „Zažili jsme spolu spoustu krásných věcí, na které se nedá zapomenout, a je to jeden z nejbližších lidí, který tady zůstal. Nezastírám, že jsem rád a že mám radost, že jsme se usmířili,“ vysvětlil Jan během společné práce na přípravě dokumentu pro ČT. „To tak většinou bývá, že se lidi rozkmotří nebo spolu chvíli nemluví kvůli něčemu, co nestojí za to,“ dodal.
„Stáří má tu vlastnost, že zahladí všechny sváry, které byly mezi námi a ukázalo se, že vlastně byly zbytečné,“ potvrdil bratrova slova Rudolf.
