Vyrůstala spíš za Prahou než v jejím centru. V rodinném domě svých rodičů - houslového virtuóza Pavla Šporcla a herečky Báry Kodetové. A snad právě proto nechtěla studovat konzervatoř v hlavním městě. Odešla do Brna a zamilovala se do něj. „Měla jsem tam na škole kamarády, šla jsem se na ně podívat a hned jsem věděla, že tam chci zůstat. Mám radši menší útulnější města,“ zdůvodňuje svoje rozhodnutí.
Před pár týdny nastoupila do první ročníku, který vede Aleš Slanina, přičemž nejspíš jako jedna z mála má za sebou už několik velkých rolí. Jednou z nich je postava Malvíny ve filmu Máma, který připravila do vysílání Česká televize. Jde o dramatický příběh mentálně zaostalé matky Lilian a její dcery Malvíny, který se odehrává na konci osmdesátých let. Násilně jsou od sebe odtrženy, což zejména devítiletá Malvína, jež skončí v dětském domově, nese velmi špatně.
Elizaveta Maximová a Sophia Šporclová ve filmu Máma (2025)
„Hraji holku, která chce jediné, opět vidět svoji mámu, která pro ni byla vším,“ říká Sophia Šporclová. A právě zahrát emoce, které se v ní při jejich setkání po šestiletém odloučení odehrávají, bylo pro herečku velkým úkolem. Malvína totiž cítí bolest a zklamání, protože Lilian je na tom psychicky i fyzicky daleko hůř, než jak si ji pamatovala z dětství.
„Musela jsem to prožít,“ říká Sophia, jak ke své roli přistupovala. „Vnímala jsem to jako svůj životní příběh, nebyla jsem Sophia ale Malvína a Elizavetu jsem brala jako svoji matku. Tohle byla moje realita, proto to bylo tak psychicky náročné. A nevystupovala jsem z role ani mimo natáčení.“
Příprava na natáčení dala všem zabrat. Mimo jiné bylo třeba vizuálně sladit všechny tři hlavní postavy. Elizavetu Maximovou, Valentýnu Bečkovou, která hraje malou Malvínu a Sophiu, jež její roli přebírá v pubertě. „Dva roky jsem nosila úplně černé havraní vlasy. Když mi pak barvu stahovali a dávali mi na ně novou, trvalo to sedm hodin. A ostříhali mi ofinu. Pro mě je to důležité. U každé své role potřebuji fyzickou změnu, abych si postavu oddělila od sebe,“ dodává.
Sophia Šporclová ve filmu Máma (2025)
Elizaveta Maximová kvůli roli mentálně postižené matky strávila půl roku jako dobrovolník v psychiatrické léčebně. Sophia měla jinou metodu. „Koupila jsem si walkmana a poslouchala hudbu z kazet. Odstřihla jsem se od sociálních sítí, nedívala na televizi, na telefon, na počítač, nikam. Jediné, co mě zajímalo, byl Vinnetou, protože ten je pro ten příběh hodně důležitý. A zkoukla jsem různé filmy z osmdesátých let,“ vypráví Šporclová.
Jsem to já a mix dublérek, říká o intimních záběrech Elizaveta Maximová |
„Maminka je herečka, tak mě chápala, i když sama přistupuje k roli jinak. Nedostává se do svých postav takovým způsobem jako já. Já to všechno potřebuji pocítit na vlastní kůži. Ale hrozně mě respektuje a vůbec mi do toho nemluví. Jiří Strach měl o mě ale hodně velké obavy. Protože byly dny, kdy jsem se na place hroutila. Takže si ke mně sednul, chytil za ruku a říkal: ‚Sofi, je to jenom film‘,“ vzpomíná herečka.
Herečka Barbora Šporclová Kodetová a její manžel, houslový virtuos Pavel Šporcl
A aby toho nebylo málo, ani černá komedie Lajf, opět pod režijním vedením Jiřího Stracha, jí nepřinesla odlehčení. „Psychicky mě to poznamenalo ještě víc než Máma. Protože je to příběh o sebevraždě. Pět neznámých lidí se rozhodne společně odejít z tohoto světa,“ říká Sophia. Tam se opět do své postavy doslova nasoukala, což pro ni bylo vyčerpávající.
Z domova byla Sophia vedena především k hudbě a neopustila ji, byť je pro ni prioritou herectví. Hraje na klavír, který má na konzervatoři první dva roky povinný a sama se učí na kytaru. Kvůli Lajfu se snažila zvládnout i hru na saxofon. „Cvičila jsem sama doma nebo se svým bratrancem Míšou Šporclem,“ prozrazuje. Dokonce složila skladbu, která ve filmu zazní.
Pavel Šporcl a Bára Kodetová s dcerami (2023)
Začala filmem a hodlá se mu věnovat i nadále. „Je pro mě od malička srdcovkou,“ říká. Divadlo nezatracuje, ale zatím si k němu vztah nevytvořila. Přitom její děda Jiří Kodet byl ve své době legendou, hrál v Činoherním klubu Ve Smečkách i v Národním divadle. A děda Petr Šporcl zase v divadle v Českých Budějovicích. Oba jsou už po smrti, takže se z kroků své vnučky nemůžou těšit, určitě ale zdědila jejich geny. Zejména ty Kodetovy, jak kdysi prozradila její matka Bára Kodetová.
Vydělané peníze Sophia zatím neutrácí. Je totiž opakem shopaholiků. „Nekupuji si skoro nic! Já to mám tak, že se mi dělá špatně z utrácení peněz,“ překvapuje. Nákupní centra ani restaurace nevyhledává. Vaří si sama. Většinou studentská jídla, například špagety.
11. dubna 2023 |
