Před deseti lety v březnu korunovala v Praze nejkrásnější dívku Česka v soutěži Česká Miss 2014. Lorenová je symbolem věčné ženské krásy a v rodné Itálii o ní mluví jako o národním pokladu. „Souměrné rysy ani dokonalé proporce z nikoho krasavce neudělají. Musíte mít jiskru, oheň a jisté sebevědomí,“ prohlásila Lorenová.
Kromě plných křivek, které tuto oslnivou Italku povýšily na jeden z hlavních sexsymbolů 60. let, v ní vždycky zůstávalo i cosi zemitého a mateřského.
Svůj dosud poslední film natočila v roce 2020 ve svých šestaosmdesáti letech. Sociální drama Život před sebou, který režíroval její syn Edoardo Ponti, vypráví příběh stárnoucí ženy a opuštěného senegalského chlapce a nastiňuje i témata soužití různých kultur.
Lorenová, legenda stříbrného plátna a televizních obrazovek, se narodila jako Sofia Villaniová Scicolone 20. září 1934 v Římě jako nemanželské dítě, vyrůstala ale ve vesnici Pozzuoli nedaleko Neapole. „Viděla jsem válku na vlastní oči. Přímo pod okny našeho domu umírali mladí vojáci,“ vzpomněla na krušné dětství.
V šestnácti letech se vrátila do Říma, začala vystupovat jako statistka v římských ateliérech, živila se i jako manekýnka a interpretka populárních foto románů.
V roce 1950 se zúčastnila soutěže krásy Miss Italia a v porotě seděl filmový producent Carlo Ponti. „Když jsem Sophii uviděl poprvé, byl jsem fascinovaný víc tím, co vyzařovala, než tím, jak vypadala,“ vzpomínal později Ponti, za kterého se Lorenová v roce 1957 provdala.
Sophii Lorenovou si manžel vyhlédl v šestnácti. Herečka dodnes lituje jediné věci |
Katolická církev v Itálii však neuznala Pontiho rozvod z Mexika, takže sňatek byl později anulován. Všichni tři (včetně Pontiho první manželky) proto přijali francouzské občanství a v roce 1966 se Lorenová a Ponti vzali znovu, ve francouzském Sevres. Mají spolu dva syny, Carlo je dirigentem a Edoardo hercem a režisérem.
Dalším osudovým mužem Lorenové byl herec Marcello Mastroianni. Společně excelovali v legendárních komediích Včera, dnes a zítra (1963) a Manželství po italsku (1964) nebo v dramatech Slunečnice (1970) či Zvláštní den 1977). Po třiceti letech se znovu se potkali v groteskním příběhu z prostředí módních salonů Pret-a-Porter (1994) pod taktovkou režiséra Roberta Altmana, přičemž Lorenová byl stále stejně úchvatná a sexy.
Dramatické role zralých žen jí začal svěřovat italský režisér Vittorio De Sica. Za part vdovy Cesiry ve válečném dramatu Horalka (1960) k ní putoval Oscar za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli. Druhou pozlacenou sošku získala v roce 1991 za celoživotní dílo.
„Je tak smyslná, že většina mužů musí mít šílenou touhu strhat z ní šaty,“ vzdychal svého času americký filmový krasavec Cary Grant. S ním, ale i s dalšími hollywoodskými hvězdami typu Franka Sinatry, Anthonyho Quinna, Clarka Gabla či Gregoryho Pecka si Lorenová zahrála v 50. letech v Hollywoodu.
V roce 1967 italská hvězda excelovala v romantické komedii Hraběnka z Hongkongu společně s Marlonem Brandem – pod režijní taktovkou Charlese Chaplina, pro kterého to byl poslední titul v jeho bohaté filmografii.
Jedním z posledních snímků samotné Lorenové je italský televizní film Můj dům je plný zrcadel z roku 2010, kde hraje vlastní matku. „Je to příběh o válce, hladu a žebrání, protože moje matka to dělala pro nás, chtěla dát jméno svým dcerám a budoucnost, která bude daleko od chudoby“, řekla Lorenová o filmu, který byl natočen podle stejnojmenné knihy její sestry Marie Scicolone.
Na festivalu ve francouzském Cannes o čtyři roky později uvedla slavná herečka krátkometrážní snímek Lidský hlas, který je adaptací dramatu francouzského básníka Jeana Cocteaua, a natočil ho její syn Edoardo Ponti.
„Sexappeal je z poloviny to, co máte, a z poloviny to, co si lidé myslí, že máte,“ tvrdí Lorenová, která před deseti lety v březnu přijela do Prahy korunovat Českou Miss 2014. „Od účastnic soutěží, jako jsem byla já, se dnešní dívky liší. Cvičí, hodně chodí a krásně se oblékají. Jsou vyšší a umí mluvit. To já na první soutěž neměla ani pořádné šaty a neuměla jsem se nalíčit. Svět se prostě mění, což je samozřejmě správné.“
V Praze také prozradila, že za svoji krásu nevděčí špagetám, jak jí bývá mylně vkládáno do úst, ale své matce a po ní zděděným genům.
Ve své autobiografii Yesterday, Today, Tomorrow: My Life z roku 2015 Lorenová přibližuje svou hereckou kariéru i soukromí. Ráda tráví čas se svou rodinou, stárne s grácií sobě vlastní a udržuje si mladého ducha. „Pramen mládí existuje. Je to vaše mysl, váš talent, kreativita, kterou přinášíte do svého života a do života lidí, které milujete. Když se naučíte využívat tento zdroj, porazíte svůj věk,“ tvrdí tato stále temperamentní dáma.
28. března 2014 |