Ráda se hádám italsky a mám dobrý akcent, říká Simona Stašová

  • 6
Herečka Simona Stašová (61) miluje Itálii a vše s ní spojené. Její bývalý partner totiž z této země pochází a Simona k ní velmi přilnula. Ráda se tam vrací, ale žít ani pracovat by tam nechtěla. „V Itálii mají mnoho skvělých herců a hereček,“ sdělila v rozhovoru pro iDNES.cz.

Nedávno jste se stala tváří italské módní značky. Proč?
Jsem strašně ráda, když se o mě někdo stará.

Milujete módní trendy?
Co se týče civilu, nikdy jsem módu nehonila. Dřív to bylo jednodušší, byly kalhoty do zvonu, roury a krátké sukně. Dneska je ta móda taková, co komu sluší. V tomto nejsem úplně dobrá. Neumím si zvolit, co mi sluší a raději si nechám poradit.

Jste konfekční typ?
Konfekční asi budu, protože mi oblečení přesně padne a v modelech jsem opravdu za dámu. Itálie je matkou módy a na každém rohu vidíte to, co je po celém světě in. Je pravda, že já do Itálie zásadně létám s batůžkem, v teniskách, džínách a tričku. Spíš se jedu inspirovat a nakupuji nakonec v Čechách. Nemám ráda cestování s kufry. Umím být i teplákový typ.

Létáte po světě ráda nebo si užíváte raději s maminkou na chalupě?
Mám ráda obojí. Každý rok mámu vyzvu ke společnému zájezdu. Obě rády cestujeme. Co se týče chaloupky, to je něco jiného. Jde o stmelování rodiny. Trávíme zde Vánoce, Velikonoce a máma tam tráví léto. Já hodně přes prázdniny pracuji a spíš za ní dojíždím. Mám zde takové stanoviště, odkud jedu na všechny ty zájezdy.

Prázdniny tedy máte pracovní?
Pro mě je v létě zbytečné mít volno, když můžu v pracovat. Spíš si užívám v září, v prosinci nebo v březnu. Letos to také s mámou vidíme na září. Pojedeme asi opět na Sicílii. Mám tam takové místečko, kde jsou na mě hodní a mluvím s místními italsky. Chodíme si s mámou po tržištích a bavíme se, když prodejci smlouvají a hádají se o cenu. Místní to mají jako folklor.

Sicílie je i místem mafie. Pro vás přímo stvořené k inspiraci na herecké etudy.
V každém případě ano, protože já v těchto italských vodách skutečně hledám inspiraci na role. Mám teď na repertoáru tři hry, které jsou italské. Filumena Marturano, to je nádherná věc, která je o důležitosti lásky mateřské než lásky k muži. Byl to i film Manželství po italsku, který natočil Vittorio de Sica v roce 1964. Hlavní roli hrála Sophia Loren s Marcellem Mastroniannim a točilo se to podle divadelní hry, kterou napsal Eduardo de Fillippo. Já to hraji se Sváťou Skopalem v divadle Bez zábradlí a často s tím jezdíme po vlastech českých. Pak mám Římské noci, kde hraji roli nejslavnější italské herečky Anny Magnani. Ona má něco společného s mojí mámou, což je pro mě dvojí čest si tuto roli zahrát. A v divadle ABC, pod vedením pana režiséra Strniska, hraji s Michalem Dlouhým bláznivou komedii Vím, že víš, že vím. To zase hrál ve filmu Alberto Sordi a Monica Vitti a Italové si sami z toho udělali divadelní hru.

Netoužila jste někdy hrát v Itálii?
Budu upřímná, ale v Itálii mají mnoho skvělých herců a hereček. Proto bych tam hrála maximálně malé role. Ten akcent mám. Na druhou stranu, když jsem v Římě, tak někdo hádá, jestli nejsem náhodou z Florencie, nebo jestli náhodou nejsem z Padovy. Po chvilce však pochopí, že jsem cizinec, ale tu kuchyňskou italštinu už umím. K povolání herce je vedle talentu mateřština nejdůležitější. Já si však nestěžuji. Jak vidíte, celou tu Itálii vlastně přetahuju k nám, protože ve všech třech hrách mluvím italsky, a ten svůj sen jsem si splnila.

,