Šimone, když se řekne Sparta, co pro vás tento fenomenální klub znamená?
Pro mě to znamená trošku moje mládí. Ne, že bych byl starý, ale já jsem hrál za florbalovou Spartu, takže na to mám moc fajn vzpomínky a mám moc rád hokej a hokejovou Spartu sleduju taky. Občas se jdeme podívat do O2 arény na zápas a myslím si, že kdybych si měl vybrat nějaký kádr, ať už v čemkoliv, tak to je vždycky Sparta.
Zocelil vás sport?
Stoprocentně. Když jsem skončil s florbalem, tak jsem přešel na thajský box, tak to mě zocelilo ještě trochu víc. Ale stoprocentně mě to zocelilo extrémně v disciplíně. Já jsem začínal v malém kádru v Čelákovicích u nás ve Středočeském kraji a potom jsem byl nadraftovaný do pražské Sparty a tam jsme měli tréninky asi čtyřikrát nebo pětkrát týdně a to mě zocelilo dostatečně, musím říct.
Je pro vás jako hudebníka momentálně důležité, aby „prodával“ i váš vizuál, abyste byl ve formě?
Stoprocentně. Já ještě navíc mám kluky v kapele, se kterými vystupuju, a ti chodí podle mě do fitka každý den, možná i dvakrát a vypadají velmi dobře. Já jsem většinou měl v kapelách nejlepší postavu, takže jsem byl ten hlavní, kdo inicioval sundávání triček na poslední dva songy a teď už to je tak, že můj bubeník třeba přichází na pódium už bez trička a on je obrovský, takže já teď musím trochu dohánět a občas si i trošku odpouštět večerní přežírání a půlnoční mňaminky a takové věci, protože pak se mi dělají takhle takové ty faldíčky tady na bůčcích. Takže jo, je to pro mě stoprocentně podstatné.
Máte tendence se srovnávat s ostatními, ať už jak vypadáte, nebo že má někdo lepší videoklip?
Jo, ale taky jsem hodně soustředěný na tu věc, kterou chci někam dotáhnout. Mám nějaký svůj směr, kterého se držím, a ať už je to s postavou nebo s něčím jiným, vždycky si řeknu: „No tak tenhle má lepší postavu a třeba já mám lepší kérky“ nebo něco. Vždycky si to nějak sám sobě omluvím v hlavě. Snažím se být lepší, než jsem byl včera, ale zase nějak se z toho nehroutím, jsem dost flegmouš.
Jsem radši, když mě lidi dřív slyší, než vidí, říká zpěvák a herec Šimon Opp |
Promítáte vztahové zkušenosti do muziky?
Jasně. Vlastně myslím, že většinově moje muzika, když není o nějakém paření, tak je spíš o páření (smích). Třeba tady to české EP, které vydávám, tak je celé jenom o ženách a o vztazích, které mě provází životem a přináší mi strasti a starosti a hezké věci.
Jste single, nebo jak má vypadat vaše holka?
Já mám přítelkyni a má vypadat jako moje přítelkyně, kterou teď aktuálně mám.
To je velmi diplomatické. Dáváte si pozor na to, aby vám pak nebylo něco omláceno o hlavu?
Dávám, ale ne zas tak šíleně. V předchozích letech, když jsem měl vztahy, tak jsem to hodně prezentoval všude možně a teď se snažím to držet trošku, ne úplně pod pokličkou, ale že bych to všude cpal a vytahoval? Já se chci hlavně prezentovat jako muzikant a chci lidem ukazovat to, co dělám, svoji tvorbu, kde mě můžou vidět na koncertech a zbytek se snažím, abych měl něco svého pro sebe.
Šimon Opp a Johana Nováčková v seriálu Zoo Nové začátky (2024)
Ubudou followerky, když nahráváte vztahové fotky, protože najednou je pryč naděje, že ten idol může být „náš“?
Nevím. Myslím, že asi trošku jo. Bohužel to tak asi je, že když přidáš, že jsi ve vztahu a že jsi šťastný a že máš holku, tak to ty mladé holky asi trošku odradí. Samozřejmě, když já jsem v osmnácti začínal s managementem a někdo mě zastupoval, tak byl přísný zákaz vůbec sdílet fotky s nějakými holkami. Teď to zas tak nehrotím, ale myslím si, že to furt trošku funguje.
A kdo chce, tak vás uvidí v květnu na Spartafestu.
Přesně tak. Mě čeká teď release mého českého EP 3. dubna a potom 11. dubna to pokřtíme v Paláci Akropolis. Já si dám rychlý refresh, dopíšu ještě druhé EP, které nás bude čekat někdy na začátek června a zahrajeme spoustu písniček z toho nevydaného EP a z toho nového EP právě na Spartafestu, kde budeme v line-upu před kapelou Chinaski.
