Jak se s odstupem na postavu Kopáče v rámci dějin díváte? Jakou podle vás v orlických vraždách hrál roli?
Bude to možná znít divně, ale přijde mi skoro až líto, že tak legendární případ, jako jsou orlické vraždy, má na svědomí taková smutná parta. Člověk by za vraždami podnikatelů čekal aspoň složitě strukturovanou mafii a nejlíp kmotra s růží v klopě.
A přitom...
A přitom šlo o partičku z posilovny. Kopáč byl sice bývalý „urňák“, ale jinak vlastně bodyguard, vyhazovač. A kdyby aspoň šlo o pohádkové jmění. Ale oni vraždili kvůli dost malým obnosům nebo kvůli baráku. I vlastní rodinu. A řekl bych, že jim to vlastně procházelo jen náhodou. Vždyť on zabil svého šéfa! Prostě asi tehdy někteří lidé měli pocit, že se může všechno. Černý se tím ještě chlubil. Ale tak to byl psychopat.
Připravoval jste se na natáčení nějak speciálně? Studoval jste si něco o své postavě?
Jasně. Hlavně jsem se snažil dohledat co nejvíc dobových materiálů a televizních dokumentů, protože se v nich dají najít útržky výpovědí Kopáče z rekonstrukce vraždy. A to je vlastně fáze, ve které se s ním diváci setkají i v Devadesátkách.
Kopáč skončil po autonehodě na vozíku. Musel si projít dost šílenými stavy.
Fascinovalo mě, jak podivně v klidu a věcně později vypovídal. I když trochu zadrhával. Zlomený Kopáč na vozíku byl asi jiný než ten borec z Urny.
Jeden z orlických vrahů Karel Kopáč před jednáním soudu (18. dubna 1997)
Mluvil jste při natáčení s policisty, kteří znali Karla Kopáče osobně?
Ano, náhodou jsem mluvil s policisty, kteří ho znali ještě jako jejich parťáka. Říkali, že v běžném životě rozhodně nezadrhával. Překvapilo mě, jak jsme si s Kopáčem podobní. Tedy doufám jen vzhledově. Za svůj největší přínos roli považuji to, že jsem si nechal narůst na hlavě takovou deku, skoro mullet. Trávil jsem tak celé léto a podzim. A občas jsem se dost styděl (smích). Tak snad to diváci docení. Na Jonáka nemám. Ale přeci jen Michal Novotný měl paruku.
Devadesátky: Hlavně nehraj jako já, řekl Vetchý Bartošovi o společné postavě |
Jak se vy sám na devadesátá léta díváte? Proměnilo natáčení Devadesátek nějak tento názor?
Při sledování jsem se pousmál, protože výlov sudů byl deset dní po mých desátých narozeninách. Byl jsem ještě dítě a v tom věku člověk vnímá všechno v pohodě. Samozřejmě s odstupem času vidíme víc a víc, jak ta euforická doba byla ztřeštěná a trochu ujetá a jak společnost vlastně trochu nezvládla ten příval nabyté svobody.
Ale dnešní doba je ve své rozporuplnosti možná ještě horší. Ale jinak je to opravdu nostalgie na pěkné dětství a mládí. A většina mých starších přátel na to vzpomíná jako na úžasnou radostnou dobu. Vždycky, když o tom mluví, tak jim až závidím, že zažili takový ten pocit, že teď už všechno bude jenom a jenom skvělé! Bohužel to byl jen pocit.
Igor Orozovič jako Karel Kopáč v minisérii Devadesátky (2022)
Co říkáte na módu z 90. let?
Jsem dost vystrašený z toho, že se móda devadesátých let zase vrací. Jediná móda, která zabijí krásu těla. Navíc jsme si podle mě tehdy zničili devadesátkovým vkusem designu a architektury i kus naší vlasti. Samozřejmě za to mohl i předešlý režim, který přeťal, ne-li přímo zabil rozvoj estetického vnímání v Čechách. Měli jsme tady pak podivnou představu o západním luxusu a snažili jsme se to nějak napodobit, viz například Discoland nebo různé podnikatelské stavby bez ladu a skladu a duše. To je zlo.
14. července 2015 |
