Málokdo ví, že se jeden z tuzemských nejúspěšnějších seriálů vůbec neměl točit. Nebo alespoň ne jako dvanáctidílný počin. Uvažovalo se o minisérii. „Původně jsem napsal pro Lipského scénář pro dvoudílný film. Pak se ale ukázalo, že by byla škoda takhle dobrou předlohu zkrátit, proto se začalo mluvit o seriálu,“ vzpomínal scenárista Otto Zelenka (†82).
Líp se o tom ale mluvilo, než následně realizovalo. Problém tkvěl zejména v hereckém obsazení, ve stárnutí postav, ve výpravě, stavbách, v hledání vhodných exteriérů a především v nastudování dobově vhodných artistických čísel.
Vaška hledali půl roku
Nejtěžší bylo najít představitele malého Vašíka. Štáb nemohl narazit na chlapce s hereckým talentem a zároveň s pohybovým umem. „Byl jsem z toho zoufalý. Nejdřív jsme hledali v branži mezi cirkusovým potěrem, ale nebylo to ono,“ prozradil.
Nakonec se volba na sympatického Pavla Manga (45) ukázala jako správná. Všechny své artistické kousky zvládl bez dubléra, a jak sám popisuje, natáčení si užíval možná až moc. „Celé to pro mě bylo jedno velké dobrodružství a produkce mě musela spíš hlídat, abych nevlezl do klece k tygrům nebo lvům,“ řekl Mang, který si po skončení seriálu zahrál ještě v několika filmech a seriálech, ale nyní se živí jako vedoucí prodejny s hodinkami.
Lumír Banat a Pavel Mang v seriálu Cirkus Humberto (1988)
Se vším se nakonec štáb včetně maskérů popral na jedničku. Děj knihy se odehrával na nejrůznějších místech Evropy. Dlouho zamýšlenou realizaci umožnilo proto až koprodukční spojení tehdejší Československé televize a západoněmecké společnosti TV 2000.
Režírovat seriál měl spoluautor scénáře Oldřich Lipský (†62), který se ovšem kvůli dlouhým průtahům první klapky již nedočkal. „Když se podíváte na tátovu tvorbu, musí vám být jasné, že byl cirkusem fascinován. U nás v rodině koluje historka, že když mu bylo asi devět let, babička ho nemohla nikde najít. Začínala být zoufalá, ale pak si všimla, že do vesnice přijel cirkus a bylo jí to jasné,“ vzpomínal s úsměvem syn Oldřicha Lipského Dalibor.
Po Oldřichovi Lipském pomyslné režisérské žezlo přebral František Filip (†90). „Byla to krásná látka. Cítil jsem to od prvního okamžiku, co jsem vzal do ruky scénář,“ vyznal se režisér.
O typický hudební doprovod se postaral geniální skladatel Karel Svoboda (†68), který seriálu vdechl tajemno i atmosféru tehdejší doby.
Vzniklo 12 epizod, ve kterých se objevilo 162 herců a 6 830 komparsistů. Zapomínat bychom neměli ani na tahouny seriálu v podobě 600 koní. Při televizní premiéře na přelomu let 1988–1989 byl vysílán ještě 13. díl s názvem Jak se točil Humberto, při dalších reprízách však nebyl už nikdy vysílán.
Herečku „zmenšovali“
Sloučení s jinou televizí nepřineslo jen to hezké. „Koprodukce s Němci a Francouzi spočívala v tom, že se na place museli objevit i jejich herci. Domluvili jsme se na jedné francouzské herečce, která měla hrát manželku Josefa Laufera. Ale na poslední chvíli to zrušila a přijela místo ní žena, která byla o hlavu vyšší než Pepíček. Točit se ale muselo, proto jsme to řešili různými podstavci a stoličkami,“ smál se Filip.
To, že nucené obsazení zahraničními herci bylo spíše ke škodě, potvrzuje i Jaromír Hanzlík (75): „To obsazení bylo dost nešťastné a seriál poznamenalo. Za vše stačí zmínit dialog Libušky Šafránkové s tou Francouzkou. Byl to naprostý nepoměr ve výkonu a talentu.“
Kathy Kriegelová a Josef Laufer v seriálu Cirkus Humberto (1988)
Podobně bit na tom byl i Radovan Lukavský (†88), který nakonec dostal úlohu vypravěče. Původně měl hrát roli krotitele koní, toho se nakonec ujal jeden z rakouských herců.
Podobně jako Pavel Mang i Dagmar Havlová (tenkrát ještě Veškrnová) při artistických scénách nevyužívala dublérku. Mnoho nebezpečných scén si odbyl také představitel staršího Vašíka Jaromír Hanzlík sám, ve scénách, kde předvádí dvojná salta na cválajícím koni, za něj zaskakoval jako dublér současný známý český fyzioterapeut vrcholových sportovců Pavel Kolář. Jeho honorář za výstup byl tehdy osm set korun.
Slon rozmetal průvod
Přes svou složitost trvalo natáčení seriálu pouze tak dlouho, jako trvá obvykle natáčení jiných seriálů. Nejde ovšem nezmínit trable, které provázelo natáčení kvůli zvěři. Bylo například třeba naplánovat narození malých lvíčat. První lvíčata se sice narodila, ale zahynula zimou. Musela se proto narodit lvíčata jiná.
Navíc i cirkusová zvířata mají své pracovní povinnosti, cestují po světě, a štáb proto musel znát jejich trasy a převážet je z místa na místo. Když došlo na přímý kontakt herce a zvířete, bylo za tím mnoho skrytých „fíglů“. Třeba když měl Josef Kemr (†72) na krku škrtiče, museli vymyslet, jak neriskovat jeho život. „Dali jsme ho před natáčením na čas do lednice a vyndali těsně před natáčením. Když rozmrzal, pohyboval se pomalu a kontrolovaně a my mohli bez obav natáčet,“ vyprávěl František Filip.
Nevšedních příhod se při natáčení se zvířaty odehrálo bezpočet. Třeba když tvůrci přesvědčili jednoho drezéra, aby se zúčastnil natáčení se slonem. Měl vést cirkusový průvod přesouvající se na novou štaci. Ředitel cirkusu ovšem uvedl, že je vyloučeno, aby slon šel první, protože koně budou zmatení. Přesto režisér rozhodl, že se to vyzkouší.
Výsledek? Všichni koně se rozutekli i s vozy a slon pádil do polí u obce Řitka. Po strništi běhal tak dlouho, až si do nohy zapíchl ostrou slámu. Pak se zastavil a čekal na lidskou pomoc. Vše se nakonec vyřešilo změnou pořadí. Slon šel v průvodu poslední a před sebou měl zadní stranu maringotky.
Ať už bylo natáčení jakkoli náročné, na výsledku to znát není a všichni diváci se k seriálu Cirkus Humberto, od jehož premiéry letos uplynulo 35 let, stále rádi vrací.
