Jaká je pro vás nejdůležitější lidská vlastnost?
Je jich víc. Určitě upřímnost, úcta, pokora. Zároveň je ale pravda, že ti, kteří ubližují druhým a jsou plni zloby a nenávisti, v sobě nosí hluboký smutek a nespokojenost. A vlastně by to měli být především oni, kdo si zaslouží naše pochopení. A třeba i objetí.
Jste věřící?
Odmalička jsem vychovávána v tradici pravoslavné církve. A moc se mi to líbí. Krásně to tmelí rodinu, oslava Velikonoc a Vánoc je pro nás vždycky velkým svátkem a hodně mě to přibližuje k mým makedonským kořenům.
Kořeny vám nepřipomínají jistě jen tradice, ale i bistro vašich rodičů.
Přesně tak. Bistro and shop by Antonio Sandev, Skořepka 2, je založené na balkánské kuchyni. Ale nabízíme i tu mediteránskou. Každý si u nás přijde na své. Táta vaří, maminka vítá hosty a my s bráchou pomáháme. Od pondělí do pátku máme polévku a menu ze dvou, maximálně tří jídel, které je připravované z čerstvých surovin. Nesmí chybět ani klasická pljeskavica a burek, to je v nabídce každý den.
Jak jste fungovali během covidové karantény?
Měli jsme výdejní okénko a jídlo i rozváželi, takže to šlo. Energie živých hostů je ale nenahraditelná. Jsme moc rádi, že už k nám zase můžou přijít posedět.
Vy jste během covidu ale také nezahálela, stihla jste v Srbsku naskočit do zajímavého projektu.
Dostala jsem nabídku na casting na moc zajímavou roli ve výpravném televizním seriálu, natáčeném podle významného srbské románu Nečistá krev a dalších děl od Borislava Stankovice. Doma jsem natočila „selftape“ za pomoci mamky, poslala to a ten casting vyhrála!
Jak si to vysvětlujete?
Vůbec nevím. Navíc jsem ten slavný román ani neznala. Od dětství žiji v Čechách a za vlastní považuji spíš českou literaturu. Zavolala jsem ale zde žijícímu srbskému castingovému režisérovi Bobanu Dedejicovi a zeptala jsem se ho, zda to je dobrý. Když jsem mu řekla, o co se jedná, chvíli bylo na druhé straně telefonu ticho. A pak řekl něco jako „jestli tenhle projekt a tuhle roli dostaneš, tak to je obrovská čest“.
Česko mi dalo možnosti, které bych v Makedonii neměla, říká Sandeva |
Co bylo dál?
Odjela jsem do Srbska a musela se nejdřív pořádně naučit srbsky. Měla jsem na to samozřejmě učitelku, Dijanu Marojević. Pak následovaly čtené, kostýmní a make-up zkoušky. A také diskuse s režiséry nad mou rolí Sofky, což bylo úžasné.
Jaká je vaše Sofka?
V něčem je tvrdohlavá. Ale je to taková ta tvrdohlavost s úctou. Její otec ji prodá a ona to pro čest své rodiny s hrdostí a naschvál udělá. Je to silná, ale zároveň citlivá a krásná žena. V jejím příběhu jsem našla paralelu, kterou můžu lehce převést do současného světa. O vztahy mužů a žen, o jejich role, ale i o peníze a postavení ve společnosti tady šlo vždycky, a vždycky asi půjde.
Je tu ještě jedna vaše aktuální postava, která sice žije v současnosti, ale nese slavné historické jméno.
To určitě narážíte na mou policistku jménem Karolína Světlá. Potkávat ji můžete od 4. září na televizní obrazovce v seriálu Dvojka na zabití. Myslím, že pojmenovat takhle policistku byl od scénáristů skvělý tah. Díky tomu dojde v ději ke spoustě komických situací. Jinak ale historická Karolína Světlá nemá s tou mou jmenovkyní vůbec nic společného.
Říkáte, že jde o vaši první dospělou postavu.
Doteď jsem hrála spíš mladé dívky. Takže jsem nesmírně vděčná Lence Hornové za tuto roli, byla to velká výzva.
Sara Sandeva našla lásku v náručí už druhého fotbalisty |
Máte kamarádky mezi herečkami?
Je jich málo. Jako třeba Dáša Zázvůrková, úžasná bytost, se kterou teď na jevišti Fidlovačky zkoušíme představení Kouř. A pak třeba Alenka Doláková. Byla jsem hostem festivalové premiéry filmu Zrcadla ve tmě v Karlových Varech, kde Alenka skvěle ztvárnila hlavní roli, a musím říct, že mě tento artový debut Šimona Holého velmi nadchl.
Zavítaly jste oslavit úspěšnou premiéru tak, jak se v Karlových Varech patří, tedy do legendárního Becher‘s Baru?
Jako správná kamarádka jsem v té oslavě premiéry Alenku nemohla přeci nechat, takže ano. Byla jsem nadšená z té atmosféry. Potkala jsem se tam se spoustou osobností, se kterými jsem se dlouho neviděla, a mohla si s nimi popovídat, z čehož mám velkou radost.
Jak je to s vaším Instagramem? Máte na něm hodně sledujících, ale nevypadá to, že byste se mu věnovala každý den jako klasický influencer.
To asi proto, že se za klasického influencera nepovažuji. Jenom Instagramem se neživím a opravdu si hodně vybírám, co na něm chci propagovat. Ani nevím, kde jsem těch sto tisíc fanoušků získala, i když jsem za to moc vděčná. Ráda s lidmi komunikuji, ale zároveň si opravdu hlídám soukromí.
28. srpna 2021 |
