„Řízení bylo velmi dlouhé a zastavení řízení za těchto okolností nemůže být vnímáno jako dostatečná kompenzace,“ řekla novinářům soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Samuel Saudek se vyhlášení nálezu nezúčastnil. „Zvítězil zdravý rozum,“ řekl České televizi. Zváží možnost žádat kompenzaci ještě za nepřiměřenou délku řízení o odškodnění, šlo by podle něj o 15 tisíc korun za rok.
Trestní stíhání pro účast na zločinném spolčení, padělání a pozměňování veřejné listiny začalo v únoru 1999. Později se stíhání rozšířilo o nedovolené ozbrojování. Skončilo po roce 2009 na návrh několika spoluobžalovaných. Obvodní soud pro Prahu 6 to odůvodnil délkou řízení a českými závazky plynoucími z mezinárodní Úmluvy o ochraně základních práv a svobod.
Následovalo civilní řízení, v němž Saudek žádal od ministerstva spravedlnosti 533 159 korun jako náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání. Po spletitém řízení, kdy do kauzy dvakrát zasáhl Nejvyšší soud, justice žalobu v celém rozsahu zamítla.
Soudy dospěly k závěru, že zastavení trestního stíhání kvůli nepřiměřené délce bylo samo o sobě dostatečnou kompenzací nemajetkové újmy. Mimořádné okolnosti, které odůvodňují finanční zadostiučinění, prý v kauze nenastaly.
Ústavní soudci zaujali jiný názor. Saudek zastavení stíhání neinicioval a kvůli právní úpravě neměl možnost usilovat o pokračování kauzy k pravomocnému zprošťujícímu rozsudku. Nemohl se tak očistit z původního obvinění.
„V takové situaci si myslíme, že není adekvátní tvrdit, že samo zastavení trestního řízení je dostatečnou náhradou škody,“ konstatovala Šimáčková. Nejvyšší soud má podle ní nyní zohlednit dnešní nález v judikatuře, která reguluje odškodňování ze strany státu.
