Jedna z nejpůvabnějších hereček své generace ale uspěla i u kritiky, jedním z vrcholů její kariéry se stala titulní role ve filmovém přepisu osudů malířky Fridy Kahlo.
„Byla to fascinující žena. Vždy si stála za svým a nikdy se neomlouvala za to, jaká byla. V životě ji potkalo tolik tragédií a ona si z nich dokázala vzít něco dobrého,“ řekla Hayeková, která film Frida z roku 2002 také produkovala ve své společnosti Ventanarosa.
Snímek získal šest nominací na Oscara. Přípravám snímku věnovala šest let života, snažila se vžít do světa malířky, začala sama malovat a dokonce si vypěstovala i knírek, za který se Frida styděla.
Na svět Hayeková přišla v mexickém naftařském přístavu Coatzacoalcos, kde vyrůstala v rodině operní zpěvačky a bohatého podnikatele libanonského původu. Jako holčička přitom směřovala nejprve ke sportu. Jako začínající gymnastky si jí všiml lovec talentů a nabídl jí místo v mexickém národním týmu. „Chtěli, abych se jednou stala součástí olympijského týmu,“ řekla Hayeková v roce 2012 listu The New Zealand Herald.
Proti se ale postavil otec. „Odmítl, protože by to znamenalo, že budu muset žít v mexickém hlavním městě, v internátní škole pro gymnastky, a trénovat šest až osm hodin denně - což tedy mně znělo nebesky,“ svěřila se Hayeková, kterou nakonec rodiče poslali studovat na církevní internátní školu v New Orleans. Tam si utahovala z jeptišek tím, že jim posouvala hodiny dozadu, aby zmeškaly bohoslužby, takže ji záhy vyloučili.
Do 17 let ji vychovávala teta v Houstonu a pak Hayeková odjela do Mexika studovat mezinárodní vztahy. Nakonec ale vyhrálo herectví, ke kterému ji nasměrovala i původní filmová adaptace knihy Roalda Dahla Karlík a továrna na čokoládu, která ji v dětství uhranula.
První slávu okusila díky hlavní roli v mexické telenovele Teresa, ta jí ale nestačila, a tak odjela do Hollywoodu. Tam ale narazila na stereotypy a nabídky rolí služebných nebo prostitutek.
O frustraci se podělila s publikem v televizní show Paula Rodrigueze. A měla štěstí. Na show se náhodou díval bratr Paula, známý režisér Robert Rodriquez, kterého zaujala její inteligence a nekonvenční názory. O Salmě Hayekové prohlásil, že je španělská Marilyn Monroe a nabídl jí roli v Desperadovi (1995). Western, v němž oslnivá, pouhých 155 centimetrů vysoká kráska zazářila vedle Antonia Banderase, znamenal průlom.
Rodriquez jí nabídl další role, hned nato v povídkovém filmu Čtyři pokoje a o rok později ve snímku Od soumraku do úsvitu po boku Harveyho Keitela a George Clooneyho. V roce 1999 se objevila v dobrodružné komedii Wild, Wild West s Willem Smithem a Kevinem Klinem. S kamarádkou Penélope Cruzovou si v roce 2006 zahrály ve westernu Sexy pistols. O šest let později jí Oliver Stone nabídl roli nelítostné šéfky mexického drogového kartelu v krimi thrilleru Divoši.
Za svůj režisérský debut - televizní drama Zázrak v San Ramos, si hned odnesla cenu Emmy. Herečka, jejíž z arabštiny pocházející jméno Salma znamená mír či klid, se objevila i v marvelovce Eternals a po boku Antonia Banderase namluvila také Čiči Pacičku ve shrekovské animované sérii Kocour v botách.
Na manžela si kráska, která randila s mnoha slavnými kolegy, počkala do třiačtyřiceti let, stal se jím francouzský miliardář Francoise-Henri Pinault, mají spolu osmnáctiletou dceru Valentinu Palomu.
Herečka se pravidelně umísťuje v žebříčcích nejsvůdnějších a sexy krásek. Sama říká, že s přibývajícím věkem se cítí ve svém těle lépe a lépe. Loni se objevila coby jedna z hvězd také na obálce plavkového magazínu Sports Illustrated.
„Pamatuji si, když jsem byla mladá a sexy, dívala jsem se na tento časopis. Chtěla jsem vidět, kdo je ta nová nádherná modelka, ta nová dívka současnosti. A nikdy by mě nenapadlo, že bych mohla být na té obálce, protože nevypadaly jako já. Moje tělo není nutně modelkovské a nikdy jsem si nemyslela, že je to možné. A aby se to stalo, když mi je 58? Je to opravdu šokující,“ řekla tenkrát.
Hayeková již dříve prozradila, že nepoužívá botox ani výplně. Za její bezchybnou pletí se neskrývá žádná magie ani drahé kosmetické produkty. V kondici se pak udržuje cvičením regenerační jógy, očistnými džusy a venčením svých psů, které nazývá svými „trenéry“.
„Myslela jsem si, že stárnutí znamená, že nebudu chodit do práce. Pracuji. Myslela jsem si, že stárnutí možná znamená, že už nebudu zamilovaná. Jsem zamilovaná,“ řekla v roce 2024 časopisu Glamour. „Nemám pocit, že bych ztratila flexibilitu, hbitost nebo dokonce sílu... Sakra, pořád jdu dál. Šokující. Pořád jsem tady. Snažili se mě zbavit tisíci způsoby. Pořád jsem tady.“
15. května 2025 |

























