Rozhovor děláme na tiskové konferenci k připravovanému muzikálu Děti ráje 2. Co pro vás osobně tento projekt znamená?
Spoustu starostí, spoustu radosti. Když pominu ty strasti, jsem nadšený z toho, jaké tady máme hvězdy a jaký se utvořil tým za těch patnáct let, co ten muzikál hrajeme. Lidé nám věří, máme skvělé autory a celou partu od režiséra přes choreografa a architekty. Jsem na to strašně pyšnej.
Můžeme prozradit konkrétní písničky, vaše osobní favority, které v pokračování muzikálu uslyšíme?
To nemá smysl, protože tam je opravdu mnoho hitů. Budete překvapeni, kolik krásných písniček tam je, samozřejmě v podání nových interpretů, kteří to nikdy nedělali, v nových choreografiích, nových prostředích. Myslím si, že to bude pecka, sranda a zábava. Že to pohladí po duši a lidé si tam trošku občas i zapláčou. Zkrátka muzikál, jako byla jednička, na kterou se snažíme navázat. Příběh těch hrdinů pokračuje, jdou do nových dobrodružství a nových výzev.
V čem je to tajemství mít zdravou kariéru a spolupráci s Michalem Davidem, se kterým spolupracujete už dekády?
Znám Michala strašně dlouho a je to pro mě velká čest, že spolu pracovně i lidsky procházíme už dlouhé roky. Setkal jsem se s ním poprvé po filmu Vítr v kapse, kde mi bylo šestnáct let. On tam nazpíval hlavní písničku Nonstop a od té doby nám to prostě spolu klape. Já si s ním rozumím. Myslím, že to je jeden z největších skladatelů a hitmakerů, skutečná legenda. A jsem rád, že je to můj kamarád.
Lukáš Vaculík a Sagvan Tofi ve filmu Kamarád do deště (1988)
Chodí na muzikál i děti?
Ano, chodí na nás opravdu velká spousta dětí, to mě osobně u jedničky nejvíc překvapilo. A ty děti nemohly vědět, kdo je Michal David, kdo je Sagvan Tofi, kdo jsou ti herci, kteří tam hrají, ale i tak chodily na ty písničky. Posouvá se to dál a i nová generace je má ráda. Ta muzikálová jednička byla mega úspěšná a lidi si zkrátka řekli o dvojku. Snažili jsme se k těm skladbám přistupovat s respektem a zároveň jim zkoušíme dát trochu novou šťávu.
Jak vzpomínáte na moment, kdy jste držel v ruce poprvé svůj singl Dávej, ber?
Tak to jsem trošku v rozpacích, ta písnička byla do filmu a já jsem byl hrozně pyšnej, že taková pecka vznikla. Složil ji Vašo Patejdl a Jano Baláž, členové kapely Elán, proto je ta aranže tak živá a dodnes skvělá. Jsem rád, že takový megahit vůbec vznikl a že ho mám. V jedničce Dětí ráje jsem měl svoji písničku Večírek, Touhy prchavý jsou, v trojce zazní Dávej, ber, ale v trošku zvláštním pojetí. Uvidíte, bude to moc vtipné.
Těší mě, že mě dcera vnímá už jako slušňáka, říká Sagvan Tofi |
V devadesátkách byl hlad hlavně po zahraniční muzice. Zabolelo vás trochu, že vy, českoslovenští umělci, jste byli „upozaděni“?
Ne, já jsem měl po revoluci úplně jiné starosti. Vypadl jsem ze showbyznysu, dělal jsem jiné věci, protože už jsem byl tím vším naplněnej. Po revoluci se sem sice nahrnula spousta nových věcí, ale já už jsem měl naštěstí takovou tu horečku ze slávy za sebou. Tou jsem si už prošel od sedmnácti let po filmech Kamarád do deště. Je dobré vzpomenout na mého objevitele, režiséra Jardu Soukupa i na Frantu Janečka, se kterým jsem začal jezdit koncerty a díky kterému jsem se dostal do hudebního showbyznysu. Dělal jsem chvíli jiné věci a pak jsem se k tomu s radostí vrátil, protože si to sedlo a lidi zjistili, že české písničky jsou vlastně fajn.
Z mužů v českém showbyznysu patříte mezi ty dobře vypadající, kteří se udržují. Co pro to děláte?
Žiju naplno, nepřemýšlím o tom, snažím se hodně sportovat. Chodím třikrát až čtyřikrát týdně hrát hokej a hraji i fotbal, to mě dostává psychicky do pohody. Tak jsem to měl vždycky. Když jsem šel zamlada na dvoudenní kalbu, tak jsem si pak šel rychle zasportovat, abych si vyčistil hlavu. Abych si to omluvil, že jsem tu kalbičku absolvoval. Teď to mám tak, že tolik kalbiček už není, ale mám zase hodně práce. Muzikál zároveň i produkuji, starám se o spoustu lidí a mám zodpovědnost za ty písničky i za herce. Jsem rád, že mi věří, jde to ruku v ruce. Tím, že jsem mezi nimi, tak se cítím úplně fantasticky. To, co se odehrává v hlavě, je pak myslím vidět i na fyzičnu.
Jste připravený následujících patnáct let dohlížet na Děti ráje 2?
Doufám, že to bude déle než patnáct let a stane se z toho něco legendárního. Už se to potvrdilo. Patnáct let to trhalo všechny rekordy, přes milion a dvě stě tisíc diváků, jeli jsme třicet sportovních hal, jako nějaké největší hvězdy. Já doufám, že dvojkou na to navážeme a posuneme to ještě dál. Doufám, že to trumfneme a lidé se potěší z pokračování, které je zas ještě o kousek lepší.
Sagvan Tofi (60)■ Narodil se 7. září 1964 v Praze. Pochází ze smíšené rodiny – jeho otec je irácký Kurd, matkou je Češka. Rodiče se seznámili při studiích v Československu, Sagvan prožil v dětství v Iráku. |
