Je těžké nepropadnout umělecké profesi, když máte za maminku legendární herečku Ivu Janžurovou a za tatínka divadelního režiséra Stanislava Remundu. Není proto divu, že Sabina Remundová zvládne za měsíc i dvacet divadelních představení a od 23. března bude k vidění i na plátně kin v jedné z hlavních rolí nové komedie Buď chlap! režiséra a scenáristy Michala Samiry. Nejen o natáčení filmové novinky promluvila herečka v rozhovoru pro týdeník 5plus2.
Ve snímku Buď chlap! hrajete sestru Jakuba Prachaře a Ester Geislerové, jste dětmi Nadi Konvalinkové. Klapalo vám to v takové nevšední rodinné sestavě?
Všichni kolegové byli fajn, ale takhle divoká rodinka asi není to, co bych chtěla mít doma. Ve skutečném životě nemám bratra, možná by bylo hezké ho mít. Ostatní rodinné vazby znám. Ale natáčení bylo velmi milé, produkčně laskavě zajištěné.
Jaký byl hlavní hrdina v podání Jakuba Prachaře brácha?
Hned jsem jeho mamince Daně Batulkové, se kterou hrajeme v Romeovi a Julii, hlásila, že hraji s Kubou a že mě překvapilo, že je to takový chlap a milý kluk! Jsem ráda, že jsme se poznali. Je to chlap a zároveň dokáže být něžný, a mně se líbí, když se chlapi červenají… Prostě se mi líbí, jak to má Kuba nakombinované.
Jako dítě mě maminčina sláva stresovala, prozradila Sabina Remundová |
Před 20 lety jste si zahrála v podobné sestavě, jen se svou reálnou sestrou Theodorou a maminkou Ivou Janžurovou ve filmu Výlet. Nemáte chuť si to někdy zopakovat?
Byl to mimořádný zážitek. Putovali jsme asi měsíc s celým štábem po Slovensku a jižních Čechách. Bylo léto. Byla to radost. Opakovat se to ale nedá a ani bych nechtěla.
Ve filmu Buď chlap! vyrazí rodina Pavla alias Jakuba Prachaře za ním do Vysokých Tater, kam se vydal na „chlapský kurz“. Byla byste tak odvážná i v reálném životě?
Když byly moje děti malé, jezdila jsem s nimi velmi odvážně na dovolenou a zažili jsme nejedno dobrodružství. Tatínek dětí vždycky raději chodil do práce, nikdy s námi na dovolené nebyl. Společnicí a vydatnou pomocnicí nám byla chůva Libuška. Ta by mohla vyprávět o všech adrenalinových zážitcích se mnou.
Hrajete maminku nemocného chlapečka. Bylo to náročné?
Můj filmový syn ještě nemluví, takže to bylo v pořádku, co se týče textu. A další tři děti v té naší velké rodině byly už zkušenými profíky, takže tam jsme se jen modlili, aby vydrželi dlouhý natáčecí den. Ony ale tak různě pospávaly, takže byly vyspalé dopředu i na večerní scény. Ono se sice obecně říká, že nejhůř se točí s dětmi a se zvířaty, ale myslím, že zvířata jsou horší. Na prvním natáčecím dnu filmu Sedmero krkavců mě jeden krkavec klovl mezi oči, protože ho udržovali hladového a já ho lákala na masíčko. Takže s dětmi je to z mé zkušenosti pohodovější.
Radši bych žila lehce v utajení, prozradila Sabina Remundová |
Sama jste maminkou dcery Adiny a syna Vincenta. Vydali se v uměleckých stopách svých rodičů?
Starší Vinci bude maturovat a rozhoduje se pro vysokou školu s ekonomickým zaměřením. Adinka studuje druhým rokem střední grafickou školu Hellichovku, obor fotografie. Uvidíme a necháváme na jejich vůli, jakým směrem se vydají.
Co by podle vás měl mít opravdový chlap za vlastnosti?
Smysl pro humor, laskavou a velkorysou povahu, něžnou náruč a rozhodnost, opravdový chlap nesmí být ješita a lakomec, nesmí být hrubý a nezřízeně holdovat alkoholu nebo drogám. Měl by být schopen naslouchat, učit se nové věci, být zvídavý.
■ Narodila se 18. května 1972 v Písku.  ■ Se svojí maminkou i sestrou si zahrála ve snímku Výlet (2002). |
Aktuálně vás diváci mají možnost vidět v televizi v seriálu Kukačky. Cítíte se lépe v roli laskavé maminky, kterou hrajete i tady, nebo platí ta herci často zmiňovaná proklamace, že lépe se hrají záporné postavy, protože je co hrát?
Pro mě není nic obecně platné. Záleží vždy na scénáři, ale i na obsazení, režisérovi, kameramanovi a dalších. Nemyslím si, že by záporné postavy byly nějak herecky atraktivnější.
Velmi oblíbenou rolí byla také vaše státní zástupkyně v Případech 1. oddělení. Pracujete raději na seriálech, nebo si spíš užíváte klidnější natáčení filmů?
Každé natáčení je jiné a není pravidlem, že by natáčení filmu bylo vždy klidnější. Konkrétně zmiňované Případy 1. oddělení měly přiměřené tempo a natáčení neprobíhalo v tak vypjatých podmínkách.
Daň době. Dnešní děti to mají těžší, než jsme měli my, říká Sabina Remundová |
Hrajete momentálně také ve třech divadlech, jenom v březnu máte asi třináct představení. Baví vás stát prakticky polovinu večerů v měsíci na jevišti?
Minulé měsíce to bylo i dvacet představení. Všechna představení hraji ráda a některá ještě radši.
Kterou hru máte nejraději?
Momentálně hraji nejraději Bohunku v Lovcích bobrů Patrika Hartla. Je to taková letní prázdninová komedie o návštěvnících malého bufetu na břehu řeky Berounky.
Co vás teď kromě premiéry filmu Buď chlap! čeká?
Začala jsem točit nový seriál Mozaika podle scénáře Alice Nellis. Režírují to střídavě Lenka Wimmerová a Jasmina Blaževič. Je to takový rodinný komediální seriál o tom, jaké to je, když se rodiče rozhodnou po čtyřiceti letech soužití rozvést a žít si po svém. Věřím, že se bude líbit.
