Menší část putuje na prostřené stoly Afričanů žijících v Evropě. Loni na podzim objevili například celníci v zavazadlech na londýnském letišti Heathrow osm zabitých goril. Nedávno zdejší úřady zabavily rovněž opice, dikobrazy a hady. Dovoz masa divoké zvěře, které bývá určeno většinou pro pouliční tržnice a malá řeznictví, považuje britský Scotland Yard za rostoucí problém. Opičí maso, které se konzumuje sušené a vyuzené, je v zemích jako Konžská demokratická republika, Kamerun, Gabon a Rovníková Guinea považováno za luxusní lahůdku.
Podle organizace AA (sdružení na záchranu opic) se v devadesátých letech výrazně rozrostlo nezákonné obchodování s "divokým masem", hodnota transakcí dosahuje až 600.000 dolarů ročně. Tento vývoj částečně podpořila výstavba komunikací vedoucích do dříve nepřístupných oblastí.
Velký problém představuje podle Jane Goodallové, zabývající se problematikou šimpanzů, komerční využívání, zabíjení a prodej ohrožených druhů zvířat v Africe. "Jestliže mezinárodní společenství na tuto krizi neodpoví rázně a důkladně, většina ohrožených středně velkých a velkých savců a také mnoho ohrožených druhů ptáků a ještěrů v těchto oblastech vyhyne během příštích deseti až dvaceti let," varuje vědkyně.
Předseda AA John Radmond tvrdí, že obyvatelé většiny afrických zemí reagují na pojídání opičího masa stejně jako Evropané. Je to prý velice podobné názorům na kanibalismus, protože lidé a lidoopi mají mnoho společného. "Šimpanzi například mají 98,4 procenta lidské DNA, gorily 97,7 procenta a orangutani 96,4 procenta. Mají vědomí sebe sama, pozoruhodnou inteligenci a schopnost komunikovat pomocí znaků a symbolů," vysvětluje Radmond.
"V některých kulturách se však opičí maso považuje za velký požitek pro bohatší vrstvy. Oni věří, že když snědí gorilu, získají její sílu, a že konzumace šimpanzího masa jim zaručí
mazanost a inteligenci. Je to miliardový průmysl," dodává Radmond.
