Ve dvě ráno zavřel režisér Robert Enrico dveře střižny a pospíchal si aspoň na několik hodin odpočinout. Po rozednění ho čekal další natáčecí den válečného filmu Stará puška (1975). Náhle se zpoza rohu vyloupl temný stín a rychle zamířil jeho směrem. Muž se překvapeně ohlédl. Stála u něj Romy Schneiderová, hlavní ženská hvězda jeho filmu. „Měla strach z nadcházející scény znásilnění. Upozornila mě, že se při ní může rozzuřit tak, až se přestane kontrolovat,“ řekl Enrico.
Druhý den všechny varoval, ale stejně to nebylo nic platné. „Romy byla tak prudká, že se hercům nepodařilo udržet ji na stole. A když se dokázala uvolnit, málem vypíchla oko herci, který jí bránil v cestě. A to byl teprve první záběr,“ užasl režisér. V Romy vždy dřímala obrovská síla, která ostře kontrastovala s její zdánlivě křehkou tváří.
V koupelně si demonstrativně podřezala žíly, což byla první známka temných vášní, které v sobě měla.
