„Mám pocit, že ta mladá generace je furt unavená. Mladí jsou rádi unavení. Rádi to sdělujou. My to tak tajíme – oni řeknou: Jsem unavenej, nejdu. Ale je fakt, že oni toho hodně dělají,“ řekl Zach s tím, že on byl vychovaný jinak, načež ho syn Prokop upozornil, že on je ten, kdo vychoval jeho a o pomoc si nikdy neřekne.
„Když jsem na chalupě a jsou tam mladí, je mi trapný jim říkat o pomoc. Oni to snad vidí, jak jdu kolem s kolečkem, ale nikdo nic. Tak si to všechno oddělám sám. Po hodině a půl přijde Prokop a řekne: Proč nám neřekneš, tati? A já: Proč bych vám to měl jako říkat?“ popsal situaci u nich doma Roman Zach.
Nakonec se ale shodnou, že jejich vztah je skvělý. „Vztah máme dobrý. Hodně se to zlepšilo, to musíš uznat, když ses odstěhoval,“ řekl Prokopovi otec. „No jasně. Protože najednou se za tím tátou těšíš,“ doplnil ho Prokop, který své rodiče neposlechl, ani co se týče výběru povolání.
„Poprvé jsem hrál, myslím, v deseti letech přes zákaz rodiny. Nebyli rádi. Byl to studentský film na FAMU, který se jmenoval Špiničky. Nevím, proč si zrovna mě na to vybrali,“ vzpomíná dnes s úsměvem. Dostal se na konzervatoř a později i na DAMU. „Rodiče o tom nechtěli ani slyšet. Když jsem udělal přijímačky na konzervatoř, udělal jsem doma srandu, že mě nevzali a táta slavil,“ vzpomíná.
Herectví je bláznovství, po němž se vracím do všednosti, říká Roman Zach |
Po zkušenosti na DAMU se Prokop rozhodl vrátit zpět na konzervatoř, kde měl víc prostoru tvořit s přáteli. „Na DAMU to pro mě bylo náročný, chtěl jsem být se spolužáky, se kterými jsme už něco dělali. Na konzervatoři mám větší volnost pracovat. Děláme spolu Hamleta – já hraju Hamleta, Max Dolanský Ofélii. Líbání s Maxem je skvělý, perfektní,“ pochvaluje si Prokop Zach.
Jeho otec se zase nedávno objevil v projektu Zrození alchymistky, kde hrál se skupinkou malých dětí. Natáčení bylo podle něj náročné, ale i zábavné: „Děti byly připravený a natěšený. Byly ale příšerně intenzivní, furt kolem vás, a vy máte být vážný, s holí a hábitem, ve kterém bylo vedro. Já jsem pod tím byl většinou v trenkách. A do toho čočka v oku, která škrábe. Ale ten film je skvělej. Ti lidi, to jsou nadšenci, skvělí blázni, kteří tím nakazí všechny kolem,“ říká Roman Zach.
