Letos jste oslavil deset let svého působení v televizi Prima. Co vidíte, když se za ním ohlédnete?
Dlouhou trnitou cestu. Spoustu kamarádů, spoustu novinek. Těch deset let mi dalo opravdu hodně.
Veřejnost si pořád moc dobře pamatuje vaše úžasné sportovní výkony. Bylo vám asi jasné, že na profesionální úrovni se desetiboji nebudete moci věnovat věčně. Měl jste nějaká zadní vrátka? Předpokládám, že práce v televizi vás asi nenapadala.
O televizi jsem skutečně nepřemýšlel. Měl jsem v plánu hrát golf, kterému jsem se chtěl věnovat tři, čtyři roky s tím, že bych viděl, jaký je progres. Pak ale přišla nabídka z Primy, která byla tak zajímavá, že jsem se rozhodl ji přijmout. Netušil jsem ovšem, co mě čeká. Přišel jsem si jako neplavec uprostřed rybníka. Buď plav, nebo se utop. Bylo to něco úplně jiného, něco, co jsem nikdy nedělal, a bylo to velmi těžké.
Hlavní zprávy jsou skutečně těžká disciplína. Kdybych věděl, co to bude obnášet, zvažoval bych tu nabídku mnohem déle.
