Přišli jsme sem dělat rozhovor s modelkou a vy tu fotíte.
Měla jsem tvůrčí krizi, která teď doufám skončila a začala jsem fotit. Dostala jsem od manžela úžasný foťák a byl by opravdu hřích ho nechat ležet doma. Tak jsem začala fotit.
Máte vystudovanou fotografii, proč jste to vlastně nikdy nedělala?
Protože mě hrozně nebavilo fotit modelky. Bavilo mě fotit dokument, ale tím bych se neuživila. Teď jsem si řekla, že mám vlastně peněz dost a můžu si fotit, co chci. Ne, to jsem řekla s nadsázkou. Dřív mě to prostě nenaplňovalo a teď mě to začalo hrozně bavit.
Vybrala jste si před objektiv děvčata krev a mléko, což není úplně obvyklé.
Nafotit hezky holku, co má velikost XS a S, umí každý. Nafotit holku, co má L a XL, aby pořád vypadala hezky - když je hezká - to je těžší. Všichni fotí právě vyzáblé holky a já si říkala: „Když začínám fotit, tak bych měla fotit trochu jinak, protože jsem sama extrémistka.“ Tak fotím krásný holky, co jsou trochu při těle.
Baví vás focení? Chtěla byste to dělat dlouhodoběji?
Já doufám, že mi to půjde. Tohle je první focení, tak doufám, že si na všechno vzpomenu. Teď se musím přihlásit do nějakého kurzu, abych věděla, jak se dělá se všemi těmi Photoshopy a podobnými věcmi - to jsem všechno zapomněla. Mám pro focení nějak cit. Už můj otec to vystudoval, takže vím, že oko na to mám. Změnila se doba, takže se změnily i různé technické věci. To všechno musím dohnat. Ale hrozně mě to baví.
Váš táta režíruje. Neláká vás i to?
On režíruje, ale pro mě je ten pohyb těžší než fotka. U fotky si přece jen věci uhlídám, takže myslím, že zatím zůstanu u toho. Navíc dívky, které tu dnes fotím, ani neví, jak bude výsledek vypadat, protože si různě hraji se světlem. Nechci říkat, že je to umění. Chci se pokusit o něco jiného. Proto jsem oblékla holky do své staré kolekce, protože mi doma zbyly L-ka a XL-ka. I ženy s většími velikostmi totiž mohou mít slušivé oblečení. Nevím, proč by se měly balit do tunik, ve kterých vypadají ještě tlustší. Chci ukázat, že vzít si slušivého křiváka mohou opravdu i dívky s větší velikostí. Je úplně zbytečné si na sebe dávat šest mikin a mít pocit, že tím něco schovám.
Odpovídá oblečení vaší značky Rebella tomu, že se žena cítí jako rebelka?
Léčím se teď u psycholožky a ta mi říkala: „Hele, Rebella, ty se z toho nevymaníš. Ještě si vezmeš takový název, jsi normální?“ Na což jsem jí odvětila, že to je Re Bella - jako hezká. No nějak to tam mám a asi to trochu rebelkovské je, i když tenhle název nesnáším. Je to takové, že to může slušet všem a není to z obchoďáku.
Nevadí vám mluvit o tom, že řešíte problémy s odborníkem?
Myslím, že to bylo mé nejlepší rozhodnutí. Ať se mi stalo, co se mi stalo, nebo nestalo, je opravdu dobré popovídat si s někým, komu za to zaplatíte. Ono vám to pomůže, protože vaše nejlepší kamarádka - ač je nejlepší - do toho stejně vloží nějaké své věci a tenhle člověk je spíš takový střed. Myslím, že na tom není vůbec nic špatného. Spousta lidí se stydí za to, že někam chodí, já se za to nestydím. Chodím teď k psychologovi a začala jsem fotit, no a co?
Oprostila jste se od všech těch informací kolem vás a vašeho manžela?
Právě proto jsem začala fotit, protože jsem si řekla: „Co já budu chodit někam do společnosti a tam něco vytvářet. Teď jsem se na to vykašlala, prostě si budu fotit a je mi to všechno trochu jedno. Užívám si těhotenství, tloustnu, chodím v devět spát a je mi dobře.
Před pár dny jste šla přece jen přehlídku a odhalila bříško.
Byla to přehlídka plavek a já chtěla ukázat ženám, aby se nestyděly ukazovat kila navíc. Vím, že jsem těhotná, ale přeci jen mám víc kilo, než jsem měla při Krišpínovi. V šestém měsíci jsem měla o třináct kilo víc, takže si myslím, že před porodem možná ještě přiberu. Takže jsem už teď plnoštíhlá těhulka, ale já se za to nestydím. Holčička bude aspoň dobře živená.
A jaké jméno holčička dostane?
Tak v tomhle jsme zajedno s Jakubem, ale Kryšpín protestuje, takže zatím jméno není ještě rozhodnuté. Ale musím říct, že se už všichni tři na miminko těšíme.
9. února 2017 |
