Touhu rozesmát své okolí objevil Richard už jako školák v přísném církevním penzionátu. „Smích pomáhal proti tamní úzkosti, stesku, pocitu izolace. Smích je vůbec obrovská zbraň vůči všemu, co nám v životě ubližuje,“ prohlašuje.
Učitelé nad ním vrtěli hlavou a varovali, že jestli to takhle půjde dál, chlapec to v životě nikam nedotáhne. „Vůbec nepochopili, že jsem právě začínal svou kariéru,“ řekl někdejší třídní šašek s úsměvem. Jeho kariéra poté už regulérně pokračovala v pařížských kabaretech.
Svůj humor popisuje Richard lakonicky. „Byl jsem zvyklý vyjadřovat se hlavně pohybem – ‚komikou nohama‘,“ prohlásil s tím, že proto jej prý k stáru začala pořádně bolet kolena. Sám se hlásí k velké tradici francouzské komedie, která podle něj v současnosti hledá novou tvář a začíná se věnovat jiným tématům. „Díky novým talentům ale naše komedie žije,“ říká.
Pierre Richard a Mireille Darcová ve filmu Návrat velkého blondýna (1974)
V 70. letech se Richard prosadil jako osobitý komik, jehož proslavily parodie Velký blondýn s černou botou, Návrat velkého blondýna, ale i role v komediích Hořčice mi stoupá do nosu, Jsem nesmělý, ale léčím se či Rána deštníkem.
Křehký nešika Richard vzbudil pozornost také spoluprací s robustním Gérardem Depardieuem, a to ve filmech Kopyto, Otec a otec či Uprchlíci. Ale není to jen stříbrné plátno, které oba Francouze spojuje. Jejich velkou společnou vášní je i vinařství – své výpěstky si prý navzájem vyměňují a koštují. Richard svou vinici v roce 2019 předal synovi.
Filmový svět zaujal i autorským a režijním debutem ve snímku Roztržitý (1970) a na svém kontě má také několik vážných rolí. Pro něj nezvyklou dramatickou polohu předvedl Richard v Šachové partii (1994), kde zaujal rolí chápavého pastora. „Diváci to asi nesli nelibě, ale pro mě bylo zadostiučinění zkusit si po 20 letech komediálních rolí zase něco jiného,“ tvrdí.
Pierre Richard ve filmu Tisíc a jeden recept zamilovaného kuchaře (1996)
Za hlavní úlohu v tragikomedii Tisíc a jeden recept zamilovaného kuchaře získal herec podle svých slov „jedinečné ocenění své kariéry“ – cenu za nejlepší mužský herecký výkon na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v roce 1996. Ve snímku Nalevo od výtahu z roku 1988 zase zaujal partem chlapíka, který ve svém bytě uvítá svou vyvolenou, ale nájemníci mu jeho poctivou snahu kazí.
„Uznávám, že se trochu postavám ze svých komedií podobám. Všechno většinou okamžitě někam založím a uklidím tak dokonale, že to pak už nenajdu. Proto svým přátelům radím: nekupujte mi žádné řetízky, prsteny či další drobnosti. Během minut jsou prostě pryč! Největší pohromou jsou pro mě klíče od auta. Ty ztrácím pravidelně,“ tvrdí herec, podle něhož hrají nejdůležitější roli v životě city a potažmo ženy.
Šlechtic Pierre Richard Charles Léopold Defay
Narodil se ve Valenciennes, v bohaté průmyslnické rodině honosící se šlechtickým titulem, jeho celé jméno zní Pierre Richard Charles Léopold Defays. A byl přesně tím jablkem, které spadlo hodně daleko od stromu, podnikání ani byznys ho vůbec nelákaly.
Poprvé se oženil v roce 1960; z manželství se narodili dva synové – Olivier a Christoph, oba hudebníci. Svazek však dlouho nevydržel a skončil rozvodem. Krásné ženy ale po Richardově boku nikdy nechybějí. S potěšením si užívá také svoji dědečkovskou roli.
„Velký blondýn s černou botou“ je mužem dobrodružné povahy. Řadu let bydlel v hausbótu na Seině, je fanouškem rychlých kol (miluje hlavně porsche a harleye), rád také cestuje a potápí se. K jeho nejoblíbenějším tématům patří vedle vína a kulinaření také kubánské doutníky. Tvrdí, že má jedinou neřest. „Jsem líný, ale zato pořádně,“ prohlásil.
9. února 2019 |
Vysněnou rolí je pro něj vždycky ta příští. Inspiraci hledá nositel Řádu za zásluhy často i v českých komediích ze 60. let. „Zbožňoval jsem je, byly v nich příběhy obyčejných lidí a neodolatelný specifický humor,“ řekl. K jeho oblíbencům patří trojlístek Ivan Passer, Jiří Menzel a Miloš Forman.
V roce 2006 získal Richard nejprestižnější francouzskou filmovou cenu César za celoživotní dílo. A za roli ve filmu Tisíc a jeden recept zamilovaného kuchaře získal v roce 1996 Křišťálový glóbus za nejlepší mužský herecký výkon na Filmovém festivalu v Karlových Varech. Ve snímku Pan Stein je online (2017) zase ztvárnil osamělého vdovce. A jeho zatím posledním snímkem je komedie Félés z letošního roku.
Richard rád jezdí do Prahy, která podle něj patří mezi tři nebo čtyři nejkrásnější města světa. V roce 2007 nazpíval duet La Chanson De Pierre s českou zpěvačkou Ivou Frühlingovou. „Pierre je stejný, jak ho známe ve filmech. Když jsme natáčeli ve studiu, stále zakopával o tu samou překážku,“ vzpomněla na natáčení Frühlingová (La Chanson de Pierre je na její desce z roku 2007 Strip Twist).
„Úžasně jsem se u toho bavil, jen mi pořád padal mikrofon. Buď za to mohl půvab Ivy, nebo jsem opravdu trochu roztržitý,“ přiznal i Richard. V roce 2018 zase přijel do Prahy podpořit nadaci pomáhající seniorům.
28. srpna 2017 |
