Občas musí herec kvůli roli trpět. Petr Uhlík, který tak přesvědčivě ztvárnil sériového vraha a násilníka Ladislava Hojera v minisérii Metoda Markovič: Hojer, shodil před natáčením deset kilo, což změnilo jeho fyzický vzhled, ale dopad to mělo i na psychiku. A kvůli natáčení pokračování minisérie Král Šumavy pro novou streamovací platformu Oneplay, si záměrně vybavoval pocity křivdy a bolesti, které zažíval jako malý kluk. Díky nim se pak lépe vciťoval do postavy strážmistra Fábka.
„Byl to pro mě návrat do dětství, protože jsem hodně vzpomínal na časy, kdy jsem byl ve škole šikanovaný. Netvrdím, že to trvalo celou základku a že to bylo šílené, ale ty chvíle určitě narušily moje dospívání. Nešlo o fyzické útoky, ale o vnitřní ponížení,“ vypráví.
Metoda Markovič: Hojer – Petr Uhlík v hlavní roli pětinásobného vraha a násilníka Ladislava Hojera
„Šikana, bohužel, se dnes děje úplně všude a týká se skoro všech. Jsem už od narození citlivější než běžná populace, a když je člověk takhle ustrojený, dostává za to někdy bídu. A základní škola je prostředí, které tomu přeje. Teprve až na střední si určujete svoji cestu sami a potkáváte lidi, které potkávat chcete,“ dodává.
K roli v Králi Šumavy se dostal přes konkurz, adeptů bylo víc. „Byl to takový zvláštní, jiný druh castingu, než je běžné a byl mi příjemný. Damián Ondrášek si se mnou sedl a řešili jsme dva nebo tři obrazy. Pracoval se mnou hodně intenzivně a soukromě. A asi ve mně objevil jistý druh citlivosti,“ dodává.
Potkali se už dříve, točili seriál Pět let, takže pro Uhlíka byla práce s režisérem a jeho týmem do jisté míry návratem mezi lidi, které už znal. „Měl jsem tam hodně kamarádů i v rámci hereckého obsazení. A to je vždycky příjemné, když se s nimi můžete potkat znovu,“ říká.
Petr Uhlík (2024)
Vystupování z role jak vraha Hojera tak strážmistra Fábka, který tiše snáší všechna příkoří, pro něj bylo těžké. Neobešlo se bez odborné pomoci. „Docela běžně navštěvuji psychologa. Myslím, že kvůli nějaké vnitřní hygieně by to měl dělat každý,“ netají se Uhlík.
Obou rolí si váží, ale násilníka by teď nějakou dobu hrát nechtěl. Ani kdyby byla šance ztvárnit spartakiádního vraha Straku, který bude dalším vyšetřovatelským oříškem Štěpána Markoviče. „Už je to pryč, nechtěl bych se do podobné role vracet. Zajímají mě i jiná témata a postavy. Teď jsme natočili s Ondřejem Sokolem osmidílnou kriminálku Vraždy v kraji, ve které jsme hlavními vyšetřovateli. Pro mě je to jakýsi karmický obrat,“ usmívá se. Hodně se věnuje práci v rozhlase, zatímco divadlo opustil, protože ho nedokázalo uživit.
A jak se cítí jako držitel Českého lva? „Je to už docela dlouhá doba, co jsem točil Hojera, mám to už trošku zasuté v minulosti. Nejsem ještě moc zvyklý na to audiovizuální prostředí. Když jsem dělal divadlo, výsledek byl vidět hned, kdežto tady člověk čeká, než je seriál nebo film hotový. Je to pro mě nový svět, kterému teď postupně přivykám i v tom přijímání komplimentů za věci, které jsou už dávno odvedené,“ říká. A upřímně dodává: „Přál jsem si tu cenu dostat. Je určitou motivací a potvrzením, že člověk dělá svoji práci správně, což je dobré.“
13. března 2024 |
